Architektura ve městě Český Krumlov

Český Krumlov, meandr řeky Vltavy, foto: V.Šimeček Hrad s městem vznikly v polovině 13.století v neopakovatelné situaci dvou těsně navazujících meandrů Vltavy. Odtud jméno die krumme Au - křivý luh. Proud vody vymodeloval hluboké údolí a obnažil skalní masivy a tok řeky se obloukem meandru téměř dotýká sebe sama. Skalní masivy se prudce svažujíí k vnitřnímu oblouku řeky, jak u hradu tak ve městě. Prokopáním krátké skalní šíje vznikla účinná ochrana jak u Plášťového mostu tak u městské Horní brány. Hrad s podhradím stojí vlastně proti městu (konec jedné městské části - Horní brána je ve stejné výškové úrovni oddělené údplím řeky, jako vstup do prvního nádvoří hradu). Tato terénní a výšková konfigurace je vyjádřena i dvojicí dominant věže kostela sv. Víta a zámecké věže. Dolní část města se rozkládá v jakémsi závětří dlouhé jižní fronty zámku, po Pražském hradě nejrozsáhlejším v Čechách. Podhradí zvané Latrán (od latinského latus - bok, strana) je typické pro vítkovské hrady jako Rožmberk, Příběnice, Dívčí Kámen a vytváří zástavbu podél ulice souběžné s meandrem řeky.

Město Český Krumlov, dominanta zámecké a kostelní věže, foto: V.Šimeček Město Český Krumlov, dominanta zámecké a kostelní věže, foto: V. Šimeček

Latrán č. p. 104, Budějovická brána, pohled směrem z města Český Krumlov, foto: Ladislav Pouzar Obrys města je okolo obdélného náměstí uspořádán nepravidelným okrouhlým uspořádáním ulic napojených jednak na cestu k Horní bráně, kudy vedla stezka přes Přídolí k Vyššímu Brodu, potom do brány Kájovské, kudy vedla cesta serpentinou na Plešivec, ke Kvítkovu Dvoru a dál na Chvalšiny a nakonec k bráně Dolní přes most a skrze bránu Mosteckou na Latrán. (Historie bran a opevnění města Český Krumlov) Ten byl uzavřen nejprve branou Latránskou (v místech hospody U města Vídně), kterou nahradila v renesanci jedinná zachovaná brána Budějovická. Na Latránu (který měl nějaký čas oddělenou jurisdikci) vznikl u Lazebnického mostu špitální kostel sv. Jošta (Kostel sv. Jošta ve městě Český Krumlov) a na druhém konci později r.135O, dva františkánské kláštery minoritů a klarisek (Minoritský klášter ve městě Český Krumlov).

.. Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, pohled od řeky Vltavy, foto: Libor Sváček

Městský kostel sv.Víta (Kostel sv. Víta ve městě Český Krumlov), který byl situován analogicky hradní poloze na srázu nad řekou, byl přestavěn r.1439 na halové trojlodí se síťovou klenbou podobnou parléřovskému pojetí. Před rokem 15OO vzniká rožmberská stavební huť která přestavuje oba kláštery, u sv.Víta klene západní kruchtu a r.1514 - 152O staví kaplanku (Horní č. p. 159) zakončenou attikou se stínkami, k náměstí akcentovanou arkýřem. Uvnitř se dochovala místnost s profilovaným trámovým stropem a s ojedinělým dřevěným obložením stěn. Stropy s profilovanými trámy s drápkovým náběhem a profilovaným záklopem, někdy obohacené provazcovým prvkem, se ve městě objevují v měšťanské architektuře 16.století až po polovinu 18.stol. nejen ve městě ale i v okolí, stejně jako v Českých Budějovicích a Jihlavě.

Latrán č. p. 50, minoritský klášter, pohled od řeky Vltavy, foto: Ladislav Pouzar

Zámek č. p. 59 - Hrádek, celkový pohled na Hrádek se zámeckou věží Český Krumlov, pohled na zámeckou věž a město z Havraní skály, foto: Libor Sváček

Vstup renesance do města se projevil sgrafitovanými fasádami buď kvádrovou tektonikou ale i figurálními náměty často i barevnou ilusivní malbou. Italský stavitel Baldassare Maggi z Arogna povolaný Vilémem z Rožmberka přestavuje r.158O gotickou věž Hrádku zřízením sloupového ochozu a měděnou helmici šperkuje zlacenými věžičkami a korouhvičkami. Roku 1588 staví nad proboštstvím palác jezuitské koleje (Horní č. p. 154) s vnitřním nádvořím a třemi štíty ve střeše.

Město Český Krumlov, pohled na historické centrum s dominantou kostela sv. Víta, foto: Lubor Mrázek

Italové zřejmě zůstávají ve službách panství po vymření Rožmberků i v době baroka. Roku 165O staví bratři Giovanni Battista a Antonio Perti jezuitský seminář (Horní č. p. 152), klasicistně barokní stavbu dvoutraktové dispozice s vysokým řádem toskánských pilastrů nesoucích arkádovou chodbu. Objekt, dnes Okresní vlastivědné muzeum, však působí v panoramatu města příliš robustně. V té době se upravují fasády nemnoha měšťanských domů pilastrovou tektonikou a volutovými štíty, přestavuje se minoritský kostel. Roku 1717 vzniká na náměstí Mariánský sloup se sochami významného sochaře Matěje Václava Jäckela.

.. Latrán č. p. 50, minoritský klášter, klášterní kostel, průčelí, foto: Ladislav Pouzar ..

Koncem 18. století se již hlásí počátky průmyslové výroby a výrobce papíru J.J.Pachner zde staví několik desítek typových obytných domů pro dělníky i když plný rozvoj výroby papíru, přádelny, výroba tuhy a nábytku nastává až ve 3Otých letech 19.století. Od konce baroka se v naší oblasti neměl žádný stavební sloh možnost prezentovat významější architekturou. Drobné obytné stavby, později vily se od konce 19.století ve značné míře podřizují vkusu a stylu německé stavební kultury.

Náměstí Svornosti č. p. 5-6, polocelek fasády

Doba po 2. světové válce, zvláště pak 60. léta jsou charakteristická stylovou nevýrazností i nedostatkem působivé lapidárnosti forem. Předválečné modernistické ideje ztratily svůj elán v atmosféře ideologického napětí, která byla svou prostředností vzdálena eleganci, vznešenosti a luxusu. Je to období sociální výstavby, která však v kritické poválečné době zajistila slušné průměrné bydlení a veřejné služby. Po několika stavbách konzrvativního "socialistického realismu" v Českém Krumlově byly postaveny obytné celky s rozvolněnou skladbou, tzv. sídliště, kde byly objekty montované (podle švédského vzoru) z betonových panelů s velice chudou architektonikou s rovnými střechami. Tato sídliště byla postavena v Českém Krumlově - Plešivec a Domoradice, kde okupovala naneštěstí pohledově exponované výšiny.

Český Krumlov, koexistence historické a novodobé architektury Český Krumlov, sídliště Domoradice, panelová zástavba, 70. léta 20. století

Brzy po politicko - ekonomickém převratu r.1989, vznikla jako pokračování sídliště v Sídliště Mír v Českém Krumlově, novodobá architektura 90. let 20. století Domoradicích nová obytná skupina, která vytváří po dlouhé době opět působivý, sevřený centrální prostor s drobnými krámky a službami, určený k pobytu obyvatel. Jeho architektonický rozvrh je pestrý, s mnoha "citacemi" tradičních tvarů s rozmanitou barevností (arch. Brůha, arch. Skalický). Později vznikly v Českém Krumlově i jednotlivé stavby s technicistní modernistickou architektonikou navazující na období funkcionalismu. Novým prvkem jsou segmentové tvary střech a zdí. První plasticky pojatá budovou byla stavba Okresního ředitelství policie (arch. Zdvihal), následoval autoservis Ford (arch.Kodeda) pak elegantní prosklená konstrukce autosalonu Škoda (arch.Rampas). Tvarovými nápady překypuje velice drobný, kultivovaný objekt Telecom (arch. Jiřík, arch. Mls).

(vs)

.. ..