Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků od roku 1939 do současnosti

Období 2. světové války učinilo konec staletému plodnému, ač často také konfliktnímu soužití Němců a Čechů v pohraničních oblastech Československa a také v Českém Krumlově. Bohužel se to projevilo i na stavu městské a soukromé zeleně, parků a zahrad. Především pamětní objekty s německými nápisy nebo památníky připomínající významné osobnosti německého původu byly poškozovány nebo odstraňovány. Částečně tomu bylo i s poukazem, že to samé se dělo za války (např. odstranění pamětní desky českého jezuity Jiřího Bílka z Bílenberka z prelatury v roce 1938). Tak byly poškozeny pamětní objekty v Městském parku i v parku u hřbitova.

Následující období 50. let se zvláště necitlivě podepsalo na podobě Jelení zahrady vybudováním betonového koupaliště, resp. protipožární nádrže, a později zřízením autobusového nádraží včetně budovy čekárny na ploše bývalé botanické zahrady. Během stavby objížďkové komunikace zanikla v 60. letech stará Prelátská zahrada.

Byl zbořen její barokní altán a pro novou silnici z plochy zahrady oddělena její jihovýchodní část. Zbytek původní zahrady byl přeměněn v parčík s vyhlídkou na Městský park.

Na konci 60. let začala podle projektů ing. Ivo Hofmana rekonstrukce zámecké zahrady, jejíž razantní provádění vzbudilo silnou nevoli mezi českokrumlovskými občany. Intenzívní rekonstrukční práce byly ukončeny na začátku 80. let v souvislosti s neujasněnou budoucností tzv. otáčivého hlediště před letohrádkem Bellaria. Zatímco na předměstích Českého Krumlova vznikaly nové rozsáhlé bytové soubory s nově zakládanými plochami veřejné zeleně, historicky vzniklý soubor zahrad a parků především v historickém jádru města postupně chátral. Některé zahrady byly jako výhodné volné stavební plochy zastavěny nebo jinak účelově využívány. Stavbou panelových domů na dolním Plešivci a na Špičáku zanikly beze stopy celé části historicky vzniklé předměstské zástavby včetně zahrad. Ve čtyřiceti letech po 2. světové válce bylo zbořeno na českokrumlovských předměstích více než sto historických domů, často historicky velmi cenných. Demolice přitom bývaly provedeny bez jakékoliv dokumentace.

V souvislosti se záměrem zřízení "Památníku osvobození" na místě parkoviště v Jelení zahradě (který byl ale jako "Památník bojů a vítězství nad fašismem" situován později do Městského parku) bylo v roce 1975 rozhodnuto o přípustnosti vybudovat náhradní parkoviště na ploše

zahradnictví pod poštou, t.j. na ploše bývalé panenské zahrady (zahrady bývalého kláštera klarisek). Vybudováním parkoviště v roce 1977 tak více než 500 let existující zahrada zanikla. Městský park kromě nedostatku péče v 70. a 80. letech utrpěl také umístěním "Památníku vítězství a bojů nad fašismem" do svého centrálního prostoru. Park a hudební pavilón byl již v té době zapsán jako nemovitá kulturní památka. Přes odpor pracovníků památkové péče byl památník v roce 1989 (!) realizován, a tím došlo k zásadní změně dispozice parku, k narušení původní historicky vzniklé kompozice a zániku původní cestní sítě.

Na počátku 90. let byla rovněž přes protesty památkářské veřejnosti dokončena stavba rozsáhlého parkoviště v Jelení zahradě, jež zpečetila osud již dříve zdevastované plochy bývalé botanické zahrady a rovněž západní části zahrady (bývalé obory).

Výsadní postavení města Český Krumlov, jež získalo zápisem do prestižního seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1993, ale především cílevědomá aktivita vedení města se projevily ve stále se zlepšujícím stavu městských zahrad a parků. Postupující práce na strategickém plánu rozvoje města a na přípravě nového územního plánu, doufejme, pomohou uchovat mimořádnou památkovou a uměleckou hodnotu českokrumlovských historických zahrad a parků i v budoucnosti.

Další informace: