Encyklopedie > Město Český Krumlov > Historie města Český Krumlov > Historie hospodářství ve městě Český Krumlov > Historické zahrady a parky v Českém Krumlově > Městský park v Českém Krumlově

Městský park v Českém Krumlově - jeho založení a další vývoj ve 20. století

Založení městského parku:
Kolem roku 1900 bylo území bývalé jezuitské zahrady již v majetku města, a tedy veřejně přístupné. Třebaže ještě postrádalo záměrně založenou zahradní úpravu, hrálo roli neoficiálního městského parku. V téže době vzniklo mezi říční plovárnou a kaplí sportovní hřiště. Městský park vznikl posléze roku 1907, díky úsilí starosty města Franka Khemetera. Projekt zpracoval zřejmě městský stavební úřad. Autor projektu není znám, ale byl jím pravděpodobně městský stavitel Karl Nowaczek. ..Nově vzniklý park byl slavnostně otevřen 16. 6. 1907. Byla zřízena funkce městského zahradníka a také hlídače. Původní plocha jezuitské zahrady byla zvětšena o pozemek bývalého hřbitova. Jihovýchodní část areálu parku byla určena především pro sportovní použití. Městský park, založený v roce 1907, získal krátce po svém založení funkci centrálního městského parku. Stylové řešení kompozice parku jako celku i jednotlivých detailů je dobově příznačné pro přelom 19. a 20. století. Celkové řešení vychází ještě ze zásad anglického přírodně krajinářského parku. Týká se to především volného rozvrhu hmot skupin stromů ve střední části, kontrastujících s rozlehlou plochou středového palouku, vedení cest v měkkých křivkách a rovněž v neformálním (neosovém) uplatnění architektonických dominant jak uvnitř parku (bývalá jezuitská rezidence), tak na území mimo něj (silueta kostela sv. Víta). V použití pravidelných stromořadí a v podobě sadovnického detailu zahradní úpravy se projevuje dobová móda historismu. Ostatně použití zásad krajinářského parku na počátku 20. století je rovněž historismem - tento sloh kulminoval v českých zemích do konce 1. poloviny 19. století. Spojení obou výše uvedených stylů zahradního umění s funkcí memoriální - oslavou významných osobností společenského života - je pro přelom 19. a 20. století příznačné. V českokrumlovském Městském parku se tak stalo zřízením pomníku F. L. Jahna a vybudováním pomníku padlým v 1. světové válce. Specifikem tohoto parku je navíc programové vřazení funkce sportovně rekreační do kompozice parku.

Městský park v Českém Krumlově krátce po založení v roce 1908, foto: Josef Wolf

Další vývoj zahradní úpravy Městského parku:
Patrně v letech 1924 - 30 došlo k proměně kompozice parku. V sousedství kaple sv. Martina byla postavena lidová vývařovna s poradnou pro nemocné tuberkulózou. V blízkosti Jahnova pomníku vznikl dřevěný hudební pavilón a následně došlo i ke změně cestní sítě. Systém cest byl doplněn o střední osovou cestu, čímž se uzavřel vnitřní okruh cest.. Odhalením památníku obětem 1. světové války v roce 1930 získal městský park kromě rekreační a estetické funkce i funkci pietní, výrazně nacionálně akcentovanou. V roce 1945 byly oba památníky zničeny jako akt živelné odplaty. Poválečné období nepřineslo zásadní změny v podobě Městského parku. Nově prováděné výsadby dřevin víceméně respektovaly původní kompozici prostoru. Zásadní změnu dispozice parku zapříčinilo až umístění "Památníku vítězství a bojů nad fašismem" do centrálního prostoru parku na konci 80. let. Park a hudební pavilón byl již v té době zapsán jako nemovitá kulturní památka. Přes odpor pracovníků památkové péče byl památník v roce 1989 (!) realizován. Samotný sochařský prvek se uplatňuje výrazně jako nová dominanta ústřední části parku. Výraznou proměnou prošel ale také systém pěších cest. Původní okružní systém cest, jež byly vedeny v měkkých křivkách, byl destruován.

Kompoziční osnova městského parku:
Kompozice českokrumlovského Městského parku je výrazně podmíněna jeho postupným narůstáním do současné rozlohy. Ještě dnes jsou patrné tři charakterem odlišné části:

  • plocha původního svatomartinského hřbitova na návrší v jižní části parku
  • území bývalé jezuitské zahrady
  • sportovní areál

Plocha původního svatomartinského hřbitova na návrší v jižní části parku je v současnosti téměř kompaktní porosty stromů. Dominantně zde působí mohutné exempláře dubů červených, vysazených pravděpodobně při založení parku. Stejně veliké jasany jsou zřejmě náletového původu - pravděpodobně došlo k poklesu intenzity údržby parku v období během 1. světové války a krátce po ní... Již tak stísněný prostor byl v porostech ještě více zahuštěn výsadbami stromů (především jehličnanů) po 2. světové válce a obzvláště mezi lety 1970 až 1980. Území bývalé jezuitské zahrady v původní říční nivě - je zcela ploché a vyznačuje se poměrně rozsáhlými volnými travnatými plochami se skupinami vzrostlých stromů. Původní systém pískových cest, založený na principu dvou okruhů, byl zrušen v souvislosti s budováním památníku bojovníkům proti fašismu (viz výše). Stávající asfaltové komunikace jsou vedeny necitlivě a navíc nenabízejí původně koncipované průhledy na architektonické dominanty jak v areálu parku (jezuitská rezidence), tak mimo něj (farní kostel sv. Víta, kaple na Křížové hoře).

V současnosti je nejpoutavější scenérie v místě letitého stromovitého tisu, nabízející pohled na siluetu kostela sv. Víta. Zahradní kompozice této části parku byla od počátku založena na kontrastu listnatých stromů s barevnými listy a jehličnanů (červenolisté javory mléče - kultivar Schwedleri, žlutolisté javory jasanolisté - kulivar Odessanum, červenolisté buky, vejmutovky, smrky pichlavé, douglasky, borovice černé). Tento poměrně tvrdý kontrast je mimořádně působivý i v dálkových pohledech z okolních návrší a vytváří jednu z hlavních charakteristik Městského parku.

Střední palouk Městského parku v Českém Krumlově s výhledem na kostel sv. Vita, 1999, foto: Jiří Olšan

Ústřední rozlehlá travnatá plocha se skupinami převážně jehličnatých stromů je po obvodu vymezena na severní straně liniovým stromořadím žlutolistých javorů jasanolistých. Oblouk vltavského břehu na protější straně je lemován vzrostlou porostní kulisou stromů. Původně byla tvořena pouze stromořadím červenolistých javorů (vysazeným krátce po založení parku). Dnes roste vně tohoto stromořadí těsně při břehu souvislý pás stromů převážně náletového původu (lípy, jasany, mléče, vrby apod.).

Sportovní areál byl od počátku vývoje parku situován v jihovýchodní části parku. V současnosti se zde nachází mlatové sportovní hřiště, využívané základní školou v Linecké ulici i návštěvníky parku. Běžecká dráha (ovál) a doskočiště svědčí o nedostatku údržby, rekonstrukci si v budoucnu vyžádá i vlastní hřiště. Je vhodné uvažovat o založení travnatého hřiště - daleko vhodnějšího do prostředí parku než hřiště současné (!) Porosty dřevin v této části parku tvoří stromořadí sloupovitých dubů podél původní ohradní zdi parku na jižní straně a pás vzrostlých stromů podél Vltavy (převážně duby, javory a lípy).

Další informace:
Městský park v Českém Krumlově - historický vývoj území
Městský park v Českém Krumlově - stavební objekty
Městský park v ČK - historický vývoj zahradní úpravy do začátku 20. století