Novoměstská zahrada

Lokace:
Bývalá renesanční rožmberská zahrada se nachází v severní části historického jádra města Český Krumlov. Zahrada je situována na levém břehu Vltavy v městské čtvrti Latrán, jižně od komplexu klášterních zahrad.

Původní název:
Zahrada byla v 16. století označována jako "zahrada na Novém městě". Za vlády knížat z Eggenbergu je v pramenech označována za "dvorní zahradu". Po založení dnešní zámecké zahrady se uváděla pod jménem "dolní dvorní a kuchyňská zahrada". Ve dvacátém století se vžil matoucí název "Pivovarská zahrada". Poslední publikované odborné práce používají původní název z 16. století, který pro účelnost zkracujeme na označení "Novoměstská zahrada".

Popis objektu:
Zahrada na půdorysu nepravidelného prohnutého obdélníku je dlouhá 200 metrů a široká 75 metrů. Na severní straně tvoří hranici zahrady její ohradní zeď, vymezující zahradu vůči Pivovarské ulici. U bývalého domu zahradníka uskakuje hranice jižním směrem a vede podél dvorních fasád měšťanských domů. Západním směrem je zahrada omezena zdí vůči ulici Na fortně. Jižní okraj zahrady tvoří oblouk městské hradby až k nároží budov pivovaru, které zahradu uzavírají i na její nejkratší, východní straně. Původní historická úprava zahrady se v biologickém materiálu nedochovala. Novoměstská zahrada má v současnosti převážně charakter extenzívně užívaného přestárlého ovocného sadu, pouze ojediněle se vyskytují okrasné nebo lesnické dřeviny. V západní části zahrady, kterou vlastní Česká Kooperativa a.s., probíhá od jara 1999 její postupná rekonstrukce.

Stavební (architektonické) prvky tvoří v případě Novoměstské zahrady nejpodstatnější část její památkové hodnoty. Patří mezi ně:

panský dům (bývalé vdovské sídlo Anny z Roggendorfu, dnes západní křídlo pivovaru Eggenberg)
ohradní zdi zahrady
bývalý dům zahradníka č.p. 26 ( Latrán č. p. 26 Nové Město)
původní vstupní brána do zahrady z Pivovarské ulice u č. p. 26
grotta (umělá jeskyně) z roku 1668
torzo bývalé fíkovny při severní ohradní zdi
klasicistní altán při jižní ohradní zdi

Stavebně historický vývoj:
Novoměstská zahrada vzniká po polovině 16. století jako městská zahrada převážně užitkového charakteru. Ve své podobě byla ještě ovlivněna estetikou středověkých zahrad. Mezi lety 1594 až 1601 byla Petrem Vokem z Rožmberka spolu (s celým stavebním souborem bývalého panského domu) přetvořena v duchu manýrismu na významnou městskou palácovou zahradu s bohatým stavební programem a hodnotnou zahradní úpravou. Přes několikeré změny majitele a výkyvy v údržbě si zahrada udržela svůj charakter a program. V 60. letech 17. století nakrátko zahrada ožila a její reprezentační a obytná funkce byla posílena (stavba míčovny a grotty). Od 70. let 17. století lze pozorovat postupnou degradaci zahrady na užitkovou "kuchyňskou" panskou zahradu, nicméně ještě plán z roku 1764 dokládá dochování manýristické kompozice zahradního prostoru. Po roce 1726 ztrácí zahrada jako celek jednotný ráz. Část s původními zahradními produkčními stavbami a zahradnickým domem funguje až do roku 1870 stále jako užitková kuchyňská zahrada. Naproti tomu většina plochy zahrady (sice stále v panském vlastnictví) pronajímaná zámeckým úředníkům, získává charakter měšťanských zahrádek.

Památková hodnota novoměstské zahrady tkví v dochovanosti stop jednotlivých výše uvedených vývojových fází, při čemž nejvíce je dochována etapa manýristická. Jako samostatná památka je chráněno bývalé panské sídlo. V případě samotné Novoměstské zahrady je zahájeno řízení o prohlášení věci za kulturní památku.

Památková podstata novoměstské zahrady je tvořena:

úplným dochováním prostorového rozsahu původní manýristické dispozice rezidence Rožmberků, zahrnující panský dům a zahradu
jednotlivými historickými stavebními objekty (panský dům, ohradní zdi, vstupní brána, dům zahradníka, grotta, torza oranžerie, zahradní altán)
dochovanými prostorovými a kompozičními vztahy jednotlivých historických stavebních prvků na území zahrady, relativně nenarušenými novodobými nevhodnými stavbami

Historickou hodnotu mimo to dotváří archeologické vrstvy, pravděpodobně nepříliš dotčené stavební činností ve středověku a novověku. (viz dále Archeologické výzkumy v pivovarské zahradě)

Významné architektonické detaily:

původní vstupní brána do zahrady z Pivovarské ulice u č.p. 26
grotta (umělá jeskyně) z roku 1668
torzo bývalé fíkovny při severní ohradní zdi
klasicistní altán při jižní ohradní zdi

Historie zahrady:

1462 - Rožmberkové zakoupily na Novém městě dvůr se zahradou
1546 - Anna z Roggendorfu, vdova po vladaři Petru IV. Kulhavém z Rožmberka, vyvázala z poručenství svého syna Viléma jeden dům se zahradou u novoměstské hradby
1547 - Anna z Roggendorfu koupila další dům se zahradou na Novém Městě
1553 - Její syn Vilém z Rožmberka pro ni přikoupil další dům a navíc čtyři měšťanské zahrady
1601 - Novoměstská zahrada spolu s celým českokrumlovským panstvím přešla do majetku císaře Rudolfa II.
1622 - Českokrumlovské panství přechází na Jana Oldřicha z Eggenbergu.
1667 - Zahrada u vltavského břehu za ohradní zdí prodána A. F. Anniwarterovi
1719 - Českokrumlovské panství získává Adam František ze Schwarzenbergu
1726 - Zahájeno přidělování částí zahrady zámeckým úředníkům do pronájmu
1730 - Tzv. Anniwarterovská zahrada (zahrada mezi vltavským břehem a vlastní Novoměstskou zahradou v blízkosti dnešního pivovaru) přešla opět do majetku velkostatku Č. Krumlov
1940 - Nucená správa schwarzenberského majetku
1947 - Dle zákona Lex Schwarzenberg ze srpna 1947 přešel majetek hlubocké větve Schwarzenbergů do vlastnictví země české, po zrušení zemského systému v roce 1949 do vlastnictví československého státu
1991 - V rámci tzv. malé privatizace získává novoměstskou zahradu společnost Eggenberg, spol. s r. o.
1997 - Západní část zahrady koupila společnost Kooperativa a. s.

Současné využití:
Zahrada je je v současné době nepřístupná veřejnosti. Západní část zahrady v majetku firmy Kooperativa pojišťovna a.s. je v současnosti rekonstruována a bude místem pořádání kulturních akcí. Dům čp. 26 a objekty sousedící se rekonstruují pro následné komerční využití. Zbývající (a největší) část zahrady v majetku firmy Eggenberg a.s.

Role Novoměstské zahrady v urbanistické struktuře města:
Založení panské zahrady na Novém městě v 2. polovině 16. století a posléze stavba nové rožmberské zbrojnice (předchůdce staré budovy dnešního pivovaru Eggenberg) přinesly likvidaci velké části zástavby gotického Nového města. Rozsáhlý stavební soubor panského domu, panské zahrady a zbrojnice (stavba zahájena v roce 1594) vznikl díky rozhodnutí vládnoucích Rožmberků, kteří prosadili nový manýristický koncept této části města i za cenu rozsáhlých demolic mnoha poddanských domů. Při studiu pozdně renesančních urbanistických počinů v českých zemích nalezneme srovnatelný, ač daleko radikálnější případ v pobělohorské Praze - založení malostranské rezidence Albrechta z Valdštejna. Historicky vzniklý areál městské rezidence Rožmberků s rozsáhlou zahradou zásadně utváří společně se sousedního areálem latránských klášterů zvláštní ráz krumlovských čtvrtí Latrán a Nové město. Relativně historicky autentický poměr ploch zastavěných a volných ploch zahrad, prakticky nedotčená kompozice hmot historických dominant tohoto městského prostoru, zástavba území nedotčená novějšími regulacemi a asanacemi - to jsou hlavní charakteristiky urbanistické struktury území Latránu a Nového města, jehož je Novoměstská zahrada nedílnou součástí. Koexistence hodnotného historického osídlení této části města s mimořádně působivým krajinným reliéfem vltavského meandru je nejcennější urbanistickou hodnotou území, jež našla ocenění v zapsání historického jádra města Český Krumlov do Seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Další informace:
Novoměstská zahrada za vlády Rožmberků
Novoměstská zahrada v 17. století
Novoměstská zahrada v 18. a 19. století
Novoměstská zahrada - stavební objekty a vegetace