Šlechtické rody ve městě Český Krumlov

Do bohatého historického vývoje Českého Krumlova se zapsaly pouze čtyři šlechtické rody, jejichž bylo město rezidenčním sídlem. Českokrumlovský hrad založili kolem roku 1253 páni z Krumlova, kteří byli jednou z mnoha větví českého rodu Vítkovců. Velmi záhy začala vznikat v podhradí osada - základ soudobého města. Krumlovská větev rodu vymřela v roce 1302 a její majetek přešel na rod rožmberský, který byl rovněž jednou z původních větví rodu Vítkovců. Rožmberkové vlastnili Český Krumlov po tři staletí, proto se velmi výraznou měrou zapsali do dějin města i hradu. Petr I. z Rožmberka ovlivnil zejména církevní život ve městě v 1. polovině 14. století, neboť se zasloužil o vybudování hradní kaple či kostela sv. Jošta a z jeho odkazu byl založen v roce 1350 minoritský klášter. Oldřich II. z Rožmberka učinil v neklidných dobách husitských válek z Českého Krumlova "baštu" katolické víry na jihu Čech. Největšího a nebývalého rozsahu dosáhl Český Krumlov za vlády Viléma z Rožmberka, protože v tomto období město získalo svou novou i dnes zcela zřetelnou renesanční tvář. Jelikož se Petr Vok z Rožmberka nedočkal přímého dědice, prodal v roce 1601 českokrumlovské panství císaři Rudolfu II. Habsburskému.

S příchodem nového rodu Eggenberků v roce 1622 se Český Krumlov stal rezidenčním sídlem knížectví a od roku 1628 vévodství krumlovského. Za vlády Jana Kristiána I. z Eggenberku zažilo město nový stavební a kulturní rozmach, o čemž svědčí celá řada barokních staveb ve městě i v areálu zámku. Eggenberky vystřídali roku 1719 Schwarzenberkové a rezidenční Český Krumlov se stal opět významným kulturním, politickým i společenským centrem; nebývalého rozkvětu město dosáhlo za vlády Josefa Adama ze Schwarzenberku. Hospodářský i kulturní rozvoj města ustal ve druhé polovině 19. století, což mělo pozitivní dopad na uchování středověkého rázu města, neboť rozvoj průmyslu nenarušil historickou tvář jádra. Český Krumlov ovšem zůstal pod správou Schwarzenberského rodu až do roku 1947.

(mj)