Popis objektu:
Jednopatrový rozsáhlý objekt s klasicistním průčelím,s podélně
orientovanou sedlovou střechou, zadní část domu je kryta pultovou
střechou.
Stavebně historický vývoj:
Objekt je středověkého původu. Z doby renesanční úpravy je dochován
přízemní pravý prostor se dvěma poli hřebínkové klenby a také
klenba sklepa. V barokním období byla zřejmě upravována fasáda -
stuhový žulový portál je datován 1668. V období klasicismu byla
upravena fasáda, nově řešena chodba za schodištěm do patra a horní
síň. V této době byly upraveny také zadní přízemní prostory pro
hospodářské využití. V sedmdesátých letech 20. století byly
prostory v patře i v přízemí předěleny příčkami. V roce 1993 byly
přízemní prostory opět upraveny pro obchodní využití.
Významné architektonické detaily:
Historie obyvatel domu :
Prvním známým majitelem domu byl od počátku 16. století sladovník
Jan, zvaný Šenhansl, který zemřel v roce 1517. Po něm se zde
usídlil řezník Zikmund, jenž také užíval příjmení Šenhansl a ve
druhé polovině dvacátých let 16. století zasedal v městské radě. V
roce 1548 zemřela Zikmundova manželka Kateřina a o tři roky později
Zikmund předal dům zeti Michalovi, který se oženil s jeho dcerou
Maruší. Michal však zemřel v roce 1552 a v domě se pak vystřídalo
několik majitelů. V roce 1567 to byl Řehoř Scheringharl, v roce
1571 Pavel Reichenpacher, v roce 1574 Adam Perger a koncem
sedmdesátých let 16. století Ondřej Kvasnička, od něhož dům v roce
1579 koupil Jiří Kunsteter (Gunstetter). Ani ten zde dlouho
nepobyl, již v roce 1581 prodal menší část svého domu kožešníku
Tomanu (Tomáši) Höslingerovi, který z ní vytvořil dnešní dům číslo
91, a podstatnou část směnil se sladovníkem Jiřím Landsknechtem.
Landsknecht se domu také brzy zbavil, v roce 1584 zde zastihujeme
Ondřeje Hrachovce, jenž dům v témže roce prodal kuchaři Janu
Kotmanovi, známějšímu pod příjmením Kocián. Kuchař Kocián zemřel v
roce 1607 a zanechal vdovu Reginu a sirotka Alenu. Snad až do roku
1654 pak dům patřil Matyáši Proškovi. Od roku 1654 byl majitelem
domu švec Jan Kocián a v letech 1660 - 1694 pak jirchář Jeroným
Lansser, jenž poskytoval své služby i českokrumlovskému zámku. Poté
se do domu nastěhoval varhaník Josef Egger a v roce 1698 jej
vystřídal jirchář Martin Osimus. O dalších vlastnících domu v 18. a
19. století nemáme dosud přesnější informace.
Současné využití :
Domestika - keramika, bytové doplňky, Originální česká móda