Kájovská č. p. 54
Lokace:
Kájovská č. p. 54
|
|
Popis objektu:
Dvoupatrový nárožní objekt s malovaným renesančním průčelím patří
mezi nejzajímavější památky historického centra Českého Krumlova. V
podstatě jde o pozdně gotický objekt, který ve třetí čtvrtině 16.
století prošel radikální renesanční přestavbou. Pozornost
vyvolávají zvláště bohatě malované fasády s převahou ornamentální
výzdoby, figurálních motivů a s karyatidami. Obě průčelí se velmi
výrazně pohledově uplatňují v městském interiéru.
Stavebně historický vývoj:
Jádro domu má své počátky již ve 14. století, přičemž není
vyloučeno, že se na místě nynějšího domu rozkládaly dva menší
objekty. K velmi zásadní renesanční přestavbě došlo kolem roku
1580. Z doby kolem roku 1600 se zachoval stručný popis domu, ze
kterého vyplývá, že tam byly čtyři světnice, čtyři komory, čtyři
klenuté místnosti (nejspíš v přízemí), dva sklepy, dvě stáje pro
celkem devět koní a sladovna s pivovarem. Sladovna a pivovar se
zřejmě nacházely v prostorách dnešního domu číslo 53, který tehdy
patřil k domu číslo 54. Partie při Široké ulici byla zvýšena o
druhé patro zřejmě již v 17. století. Poměrně zásadní úpravou
prošel dům mezi lety 1800 a 1802, kdy mimo jiné došlo k jeho
přepatrování a ke změně jeho uspořádání. Poslední větší stavební
zásah se uskutečnil v roce 1890. Pro tyto úpravy je již zachována
dokumentace. V roce 1952 byly odkryty renesanční nástěnné malby,
jež následně restauroval Vladimír Terš.
Významné
architektonické detaily:
Jako celek je dům velmi cenný tím, že odráží spletitý urbanistický
vývoj východní části Široké ulice a prostoru Na louži. Mimořádně
pozoruhodný je však i z hlediska jednotlivostí. Mimořádně hodnotná
je renesanční malířská výzdoba fasád, jež je téměř jistě dílem
umělců pracujících pro Viléma z
Rožmberka v areálu zámku Český Krumlov (viz Státní
hrad a zámek Český Krumlov). Pozoruhodné je zejména západní
průčelí s namalovanými postavami vyhlížejícími z oken. Velký význam
mají také gotické svislé konstrukce a gotické architektonické prvky
zejména v úrovni sklepů a přízemí. Prim mezi nimi hraje nástupní
prostor do sklepa, vlevo od vstupu na dvůr, s kamennou klenbou a
drobným gotickým oknem "s jeptiškou" - jde o jednu z
nejvýznamnějších památek gotické architektury ve městě. V prvním
patře je pozoruhodný čtvercový renesanční prostor s křížovou
klenbou, po jejíchž stranách probíhají silné hřebínky. Místnost se
nachází nad prostorem, který v přízemí náleží k sousednímu domu
číslo 53. Zajímavé jsou i dodatečně upravené výklady v přízemní
části průčelí se štukovými oválnými šambránami.
Historie obyvatel
domu:
Třebaže původní objekt, který stál na místě
nynějšího domu před velkorysou renesanční přestavbou, byl podstatně
starší, první konkrétní údaje o jeho obyvatelích máme až z počátku
16. století. Tehdy dům patřil sladovníku Mikulášovi. Toho pak
vystřídal jeho syn Tomáš, rovněž sladovník, který v domě hospodařil
od čtyřicátých do šedesátých let 16. století. Tomáš, jemuž jeho
spoluobčané říkali Tomandl na louži, zastával ve třicátých a
čtyřicátých letech 16. století funkci městského radního. Po
Tomandlově smrti v polovině šedesátých let převzal dům jeho syn
Filip Nuss, který byl rožmberským úředníkem. Po Filipově smrti
(1597) se vdova Voršila provdala za Floriána Ronnera, který převzal
dům se vším příslušenstvím. Z údajů o následných změnách vlastníků
vyplývá, že už v té době byl dům chápán jako něco mimořádného.
Dokládá to jeho cena. Například v roce 1640 Hans Taupergar prodal
"ronnerovský dům" se stájemi a pivovarským zařízením Stefanovi
Reichartovi za velmi vysokou částku 1.100 kop grošů míšeňských.
Také na počátku 19. století byla nemovitost vysoce ceněna - mezi
roky 1801 a 1802 stoupla její cena ze 2.263 zlatých na 4.000
zlatých. Dům tehdy patřil správci městského hospodářství a
obchodníkovi Simonu Stifterovi. V 18. století se v objektu patrně
provozovalo mydlářské řemeslo, avšak pivovarnictví se tam udrželo
až do 19. století. V historii domu je také významný rok 1756, kdy
došlo k oddělení části domu jako samostatného objektu s dnešním
číslem 53. Od 40. let 19. století se má za to, že dům č. p. 54
patřil rožmberskému vrchnímu regentovi Jakubovi
Krčínovi z Jelčan, a tato teorie se traduje ve všech
historických a turistických pojednáních o Českém Krumlově. Ve
skutečnosti však tento dům neměl s Jakubem Krčínem nic
společného.
|
|
Současné využití:
Rybářská bašta
Oficiální informační systém