Popis objektu:
Jedná se o dvoupatrový objekt na klesajícím terénu, se střešním
hřebenem rovnoběžným s ulicí a s nesymetrickým průčelím o čtyřech
okenních osách. Mezi okny v prvním patře se nachází v medailonu
obraz Immaculaty. Pod svrchní vrstvou omítky jsou dvě vrstvy
psaníčkových sgrafit. V přízemí, vpravo v hlavním průčelí objektu,
je obdélný portál s uchy a profilací architrávu s datací 1675.
Zadní průčelí objektu je pak hladké, s terasami nad prvním a z
části i druhým patrem. Dispozice přízemí a prvního patra je členěna
jako příčný trojtrakt. Místnosti v přízemí jsou zastropeny
křížovými klenbami v části do ulice a valenými klenbami v zadní
části. V prvním patře byly při rekonstrukci v roce 1995 objeveny
vyřezávané renesanční trámové stropy. Domem prochází zachovalá
hradba původního městského opevnění.
Stavebně historický vývoj:
V gotice vznikla budova na parcelách č. p. 64 a 65, která byla
podle archivních zpráv předělena v roce 1675. Konstrukce přízemí
objektu jsou z velké části původní, gotické. Renesanční zásah je
patrný podle existence sgrafita na fasádě objektu. Tato sgrafita
končí nad prvním patrem. Mezi lety 1672 - 74 byl dům přestavěn raně
barokně. Při přestavbě v letech 1765 - 82 byl objekt zvýšen o
patro. Svou definitivní rozlohu dům získal v roce 1901, kdy byl
přistavěn přístavek ze zadní strany k parkánové zdi. Další stavební
zásahy se pak uskutečnily v roce 1928 a v letech 1953 - 54. V roce
1995 dům prošel celkovou rekonstrukcí.
Významné architektonické detaily:
V prvním patře objektu jsou v části do Kájovské ulice k vidění
opravené vyřezávané renesanční trámové stropy. Na fasádě objektu se
nachází medailon s obrazem Immaculaty.
Historie obyvatel domu:
Na počátku 16. století držel dům koželuh Michal Hoz. V majetku
koželužské rodiny Hozových byl dům až do roku 1535, kdy byl prodán
soukeníku Pavlovi. Na počátku 60. let 16. století koupil dům
mědikovec Jiří Schwarzenberger. Nějaký čas po jeho smrti dům
prodala vdova Magdalena svému švagrovi Davidu Ottovi. V roce 1606
pracoval zámečník David Ott na českokrumlovském zámku, pro který
zhotovil ozdobná vrata. I ve dvacátých letech 17. století jej
najdeme mezi řemeslníky, kteří pracovali pro českokrumlovský dvůr.
V roce 1636 David Ott pod tíhou dluhů dům dává do zástavy. Od roku
1640 jej vlastnil soukeník Gottfried Hoffmann, v roce 1657 zde pak
zastihujeme papírníka Kryštofa Persche, který zásoboval papírem i
vrchnostenské úřady na českokrumlovském zámku. Od roku 1672 patřil
dům řemenáři Vojtěchu Dobesimu, který o čtyři roky později část
domu prodal dvornímu bednáři Filipu Skorunkovi. Ten ji přestavěl na
nový obytný dům (dnešní Kájovská
č. p. 65) V letech 1698 - 1782 se v domě provozovalo pekařské
řemeslo a byl zde i chlebný krám. V roce 1782 získal dům soukeník
Josef Beneš, který zde bydlel až do počátku 19. století.
Současné využití:
V patře jsou byty a Mini
hotel Abraka
Hospůdka U Josefa