Popis objektu:
Jednopatrová budova s původně dekorativně malovaným průčelím z doby
po polovině osmnáctého století. Mezi okny je umístěn ve štukovém
medailonu obraz Panny Marie Klasové s letopočtem 1743. Při odkryvu
fasády bylo nalezeno původní, renesanční malované domovní znamení.
Dispozice přízemí vpravo se síní je předělena příčkou. Síň, ze
které je pak přístupné přilehlé dvorní křídlo, je klenuta valenou
klenbou s výsečemi. Zadní budova je přistavěna k hradbě a je valeně
klenutým hloubkovým trojtraktem. Ve dvorním křídle je mezipatrová
komora, která je intaktním renesančním interiérem s původními
okenními otvory a klenbou. První patro obsahuje vzadu plochostropou
schodišťovou síň. Sousední zadní prostor má ve stěně štukovou,
bohatě zdobenou barokní niku, strop zdobený štukovým zrcadlem,
výzdoba místnosti je bohatá a dekorativní, malovaná v několika
vrstvách. Nad předními místnostmi (do ulice) je pod podhledem
bohatě zdobený, vyřezávaný renesanční strop. Stopy bohaté výmalby
byly nalezeny i v ostatních částech domu. Zadní budova je
plochostropá, přístupná v úrovni prvního patra pavlačí. Krov domu
je hambalkový, se zděnými barokními vikýři směrem do ulice.
Stavebně historický vývoj:
Hlavní budova je bezpochyby gotického původu. Půdorys objektu
nasvědčuje složitému vývoji. Největší přestavbou byla nepochybně
přestavba renesanční (síň v přízemí, trámový strop v patře, dvorní
křídlo). Přestavba barokní okolo roku 1750 v domě zanechala bohatou
malovanou výzdobu, štukatury, a stavebně druhé patro dvorního
křídla. V roce 1657 bylo snad provedeno průčelí do dnešní podoby,
později možná ještě dodatečně pozdně barokně upraveno. V letech
1953 a 1995 byl restaurován nástěnný obraz a roku 1995 proběhla i
rekonstrukce celého domu.
Významné architektonické detaily:
Historie obyvatel
domu:
Prvním doloženým majitelem domu byl neznámý kožešník, jehož syn
prodal dům v roce 1518 kramáři Hanzlovi. Po jeho smrti jej koupil
tesař Mates a od roku 1550 pak patřil krejčímu Jiljímu Khünigovi.
Ten zemřel v roce 1569 a jeho vdova Markéta se poté provdala za
Michala Aignera, který dům roku 1579 prodal. V roce 1586 byl
majitelem domu kolář Mates Sath, jenž zemřel v roce 1596. Jeho
vdova Apolena v roce 1598 patrně podlehla morové epidemii. V roce
1599 koupil dům stolař Petr Kysaur, který ho však zcela splatil až
v roce 1612. Od roku 1636 bydlel v domě kramář Urban Turban, jenž
se sem přestěhoval z Kostelní ulice číslo 166 a byl později
vystřídán pernikářem Matyášem Minichpergerem. V letech 1650 - 1658
vlastnil dům Jiří Schwab, a poté se zde až do roku 1801 provozovalo
kotlářské řemeslo. Prvním z kotlářů byl Jiří Kaltschmidt, po němž
od roku 1674 následoval Hans Stökl. Jeho rodina v domě žila až do
roku 1777, kdy se sem nastěhoval kotlář Matyáš Prökl. Františku
Pröklovi patřil dům od roku 1801 nejméně do čtyřicátých let 19.
století.
Současné využití:
Restaurace V podzámčí, Jewellery world
Fotografie:
Jsou pořízeny fotografie před opravou vnějšího pláště v roce 1995 a
po opravě v roce 1996.