Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Kostelní ulice

Kostelní č. p. 162

Lokace:
Kostelní č. p. 162

Popis objektu:
Přístup do budovy je umožněn přímo z ulice, a to jak do přízemí, tak do prvního patra. Na zadní straně je objekt vysazen vysoko na svahu sklánějícím se k Vltavě. Zadnímu průčelí je představen nižší rizalit. Nečleněné zadní průčelí, v jádře renesanční s atikou, prozrazuje, že bývalo hradbou. Hlavní průčelí nad přízemím se skloněným lícem je značně odsazené, s atikou renesančního původu, dodatečně doplněnou na počátku 20. století. Přízemí s velmi složitou dispozicí je v přední části zaklenuto klenbami s hřebínky. Pozoruhodný je zejména prostor s hřebínkovou hvězdicovou klenbou. Vlevo v zadní části jsou prostory valeně klenuty a vyúsťují do rizalitu. Tato část má sklepy patrně několikapatrové (převážně nepřístupné). Část sklepů prokazatelně s valenými kamennými klenbami. První patro má zachovánu v podstatě renesanční dispozici s hřebínkovými klenbami, druhé patro je pouze v přední části podkrovím.

Stavebně historický vývoj:
Budova gotického původu byla přistavěna k hradbě a vynikla sloučením dvou menších domů. Rozborem objektu samotného tedy můžeme zjistit, že nejstarší částí je kamenný přední sklep, snad ještě pozůstatek samotného užšího domu. V neznámé době, avšak jistě ještě ve středověku, o čemž svědčí dodnes nezazděné kamenné štíty v severním průčelí domu, byl přidán přední i zadního trakt. V roce 1554 byla budova přestavěna. Vznikly patrně hřebínkové klenby, především pak atikové štíty v obou průčelích s obloučkovitým zakončením. Vývoj domu byl v podstatě ukončen. K stavebním zásahům došlo až v 18. století. Snad v roce 1723 byl přistavěn při zadním průčelí záchodový přístavek, který spatřujeme již na pohledu na dům z roku 1740. V roce 1787 bylo vybudováno v půdním prostoru druhé patro. Někdy koncem 19. nebo počátkem 20. století bylo doplněno do dnešní podoby uličním průčelím.

Významné architektonické detaily:

  • obloučková atika zadního průčelí
  • gotický vstupní portál

Historie obyvatel domu:
První zprávy o umístění školy, o níž jsou zmínky již dříve, pochází až z roku 1410, kdy zámožný děkan Weczlin z Ciplina daroval svůj dům blízko kostela faráři Hostislavovi, aby tam na budoucí časy byla umístěna škola. V nejstarší městské knize bývá v 16. století dům nazýván domus pauperum, dům chudých, rozumí se školáků. Za Viléma z Rožmberka, ve 2. polovině 16. století, prošla budova renesanční přestavbou. Vilémův nástupce Petr Vok z Rožmberka začal dotace katolickým institucím omezovat a jeho nástupkyně, královská komora, šetření ještě zesílila. V důsledku toho hrozila škola roku 1626 zřícením. Roku 1636 ji převzal do správy magistrát města a po roce 1650 se zde měly učit všechny českokrumlovské školní děti. V roce 1772 byl jeden z kaplanů poslán do Kaplice k děkanu Františku Kindermannovi, aby se učil novým pedagogickým metodám takzvané normální školy. Roku 1778 navštěvovalo školu s koedukovaným vyučováním 167 dětí. V roce 1787 zřízením normálky a hlavní školy v jesuitských budovách přestala stará škola sloužit výuce a byla využívána různě, hlavně pro ubytování učitelů.Horní patro měl obývat učitel hudby, roku 1808 měli být v celém domě ubytováni dělostřelci. Od roku 1819 tu měla být dívčí a chlapecká pracovní škola pro chudé a opuštěné děti. Ty se měly učit ručním pracem, jako bylo zhotovování slaměných košů, mis na ovoce, ubrusů a koberců, a měly se připravovat na řemeslo. Chudé děti byly krmeny polévkou z kostí a od roku 1822 zde mohly i přespávat. Později zde byla německá hudební škola a po roce 1947 hudební škola česká.