Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Latrán ulice

Latrán č. p. 14

Lokace:
Latrán č. p. 14

Popis objektu:
Jednopatrový dům se sgrafitovým kvádrováním, pravá polovina domu s prvním patrem na krakorcích.

Stavebně historický vývoj:
Půvabný renesanční dům, původně gotický ze 40. let 15. století. Pozdně gotická přestavba mezi léty 1513 - 1528. Je to jeden z nejstarších českých domů s patrem na kamenných krakorcích. Fasáda je zdobena sgrafitovým kvádrováním, se zbytkem dochované barokní fresky P. Marie Pasovské. Restaurováno roku 1990 spolu s obnovou fasády.

Významné architektonické detaily:
Kromě vysazení prvního patra na krakorcích jsou pozoruhodné klenuté prostory, především schodišťová síň klenutá křížově s hřebínky, valeně klenuté místnosti s výsečemi i bez výsečí v přízemí a renesanční, křížově klenuté prostory v prvním patře. Ve sklepě se dochoval fragment gotického portálku.

Historie obyvatel domu:
Od konce 15. století až do konce prvního desetiletí 16. století v domě bydlel jistý Pitrl nebo Petrl. Vdova Barbora Pitrlová v roce 1513 dům prodala kožešníku Michalovi a vymínila si možnost bydlet v něm až do své smrti. Zemřela v roce 1529, ale již o rok dříve koupil dům krejčí Wolfgang Froschauer, řečený Trubka. Zdá se, že toto přízvisko souviselo již s předcházejícím majitelem. V roce 1535 získal dům krejčí Petr Ott. Po jeho smrti v roce 1541 prodal dům jeho bratr Wolf ševci Ondřejovi. Když Ondřej v roce 1556 zemřel, zůstala po něm vdova Dorota a šest sirotků. Na počátku sedmdesátých let 16. století v domě zastihujeme kupce Gabriela Hofmandla, který se podruhé oženil s dcerou řezníka Kiliána Hlospecna ze Široké ulice, Sibylou. Kupec Hofmandl zemřel v roce 1572 a z ocenění jeho majetku vyplývá, že obchodoval hlavně s látkami. Dům po něm koupila zámecká pradlena Barbora Douchová, která jej v roce 1589 předala své dceři Marianě Tošanské, vdově po pražském malostranském měšťanu Martinu Tošanském. Tato žena měla velmi hádavou povahu, často pomlouvala nejen své sousedy, ale i městskou radu a dokonce snad Petra Voka z Rožmberka, za což se několikrát ocitla v městské šatlavě. V roce 1610 bylo už její chování natolik neúnosné, že městská rada požádala svou tehdejší vrchnost, císaře Rudolfa II. Habsburského, aby bylo Marianě nařízeno urychlené vystěhování z města. Na vlastní žádost byl Tošanské povolen půlroční odklad, aby mohla prodat svůj dům. Získal ho její zeť Vilém Gloc, ale Mariana v něm zůstala. V roce 1612 pak zemřela v městské šatlavě. Po Glocových se do domu nastěhoval městský písař Adam Klášterský, jehož v roce 1619 vystřídal provazník Hans Laisner. Od roku 1646 zde bydlel eggenberský obroční písař Blažej Žabovřeský, po jehož smrti asi v roce 1652 dům vedla vdova Marie. Určitou dobu zde žil i knížecí sirotčí písař Jiří Jakub Břeský. V roce 1661 v domě zastihujeme knížecího služebníka Antonína Schreibera, jenž zajišťoval především nákupy různého zboží pro potřeby českokrumlovského dvora v hornorakouském Linci a doprovázel transporty vína z eggenberských vinic v Dolních Rakousích do Českého Krumlova. Od roku 1678 patřil dům mlynáři Řehoři Prixovi, po něm pak od roku 1699 pekaři Vojtěchu Tweraserovi (Svérázskému). Jeho rodina zde bydlela až do roku 1796. V letech 1808 - 1817 vlastnil dům sítař Martin Tschandl.