Latrán č. p. 14
Lokace:
Latrán č. p. 14
Popis objektu:
Jednopatrový dům se sgrafitovým kvádrováním, pravá polovina domu s
prvním patrem na krakorcích.
Stavebně historický vývoj:
Půvabný renesanční dům, původně gotický ze 40. let 15. století.
Pozdně gotická přestavba mezi léty 1513 - 1528. Je to jeden z
nejstarších českých domů s patrem na kamenných krakorcích. Fasáda
je zdobena sgrafitovým kvádrováním, se zbytkem dochované barokní
fresky P. Marie Pasovské. Restaurováno roku 1990 spolu s obnovou
fasády.
Významné architektonické
detaily:
Kromě vysazení prvního patra na krakorcích jsou pozoruhodné klenuté
prostory, především schodišťová síň klenutá křížově s hřebínky,
valeně klenuté místnosti s výsečemi i bez výsečí v přízemí a
renesanční, křížově klenuté prostory v prvním patře. Ve sklepě se
dochoval fragment gotického portálku.
Historie obyvatel domu:
Od konce 15. století až do konce prvního desetiletí 16. století v
domě bydlel jistý Pitrl nebo Petrl. Vdova Barbora Pitrlová v roce
1513 dům prodala kožešníku Michalovi a vymínila si možnost bydlet v
něm až do své smrti. Zemřela v roce 1529, ale již o rok dříve
koupil dům krejčí Wolfgang Froschauer, řečený Trubka. Zdá se, že
toto přízvisko souviselo již s předcházejícím majitelem. V roce
1535 získal dům krejčí Petr Ott. Po jeho smrti v roce 1541 prodal
dům jeho bratr Wolf ševci Ondřejovi. Když Ondřej v roce 1556
zemřel, zůstala po něm vdova Dorota a šest sirotků. Na počátku
sedmdesátých let 16. století v domě zastihujeme kupce Gabriela
Hofmandla, který se podruhé oženil s dcerou řezníka Kiliána
Hlospecna ze Široké ulice, Sibylou. Kupec Hofmandl zemřel v roce
1572 a z ocenění jeho majetku vyplývá, že obchodoval hlavně s
látkami. Dům po něm koupila zámecká pradlena Barbora Douchová,
která jej v roce 1589 předala své dceři Marianě Tošanské, vdově po
pražském malostranském měšťanu Martinu Tošanském. Tato žena měla
velmi hádavou povahu, často pomlouvala nejen své sousedy, ale i
městskou radu a dokonce snad Petra Voka z
Rožmberka, za což se několikrát ocitla v městské šatlavě. V
roce 1610 bylo už její chování natolik neúnosné, že městská rada
požádala svou tehdejší vrchnost, císaře Rudolfa II.
Habsburského, aby bylo Marianě nařízeno urychlené vystěhování z
města. Na vlastní žádost byl Tošanské povolen půlroční odklad, aby
mohla prodat svůj dům. Získal ho její zeť Vilém Gloc, ale Mariana v
něm zůstala. V roce 1612 pak zemřela v městské šatlavě. 
Po Glocových
se do domu nastěhoval městský písař Adam Klášterský, jehož v roce
1619 vystřídal provazník Hans Laisner. Od roku 1646 zde bydlel
eggenberský obroční písař Blažej Žabovřeský, po jehož smrti asi v
roce 1652 dům vedla vdova Marie. Určitou dobu zde žil i knížecí
sirotčí písař Jiří Jakub Břeský. V roce 1661 v domě zastihujeme
knížecího služebníka Antonína Schreibera, jenž zajišťoval především
nákupy různého zboží pro potřeby českokrumlovského dvora v
hornorakouském Linci a doprovázel transporty vína z eggenberských
vinic v Dolních Rakousích do Českého Krumlova. Od roku 1678 patřil
dům mlynáři Řehoři Prixovi, po něm pak od roku 1699 pekaři Vojtěchu
Tweraserovi (Svérázskému). Jeho rodina zde bydlela až do roku 1796.
V letech 1808 - 1817 vlastnil dům sítař Martin Tschandl.
Současné využití:
Prodejna skla a keramiky - Galerie DHM
Oficiální informační systém