Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Latrán ulice

Latrán č. p. 15

Lokace:
Latrán č. p. 15

Popis objektu:
Dvoupatrová budova na úzké hluboké parcele mírně lichoběžného půdorysu ve svažitém terénu pod zámeckou skálou. Z přední části domu vybíhá krátké dvorní křídlo, které zároveň vymezuje úzký šachtovitý dvorek. V průčelí je v přízemí trojice oblouků, z nichž ve středním je situován vstup do domu. Na omítce jsou čitelné pozůstatky malířské výzdoby. První patro je v celé šířce průčelí vysazeno přes linii uliční čáry na kamenných krakorcích a opatřeno sgrafitovou rustikou. Druhé patro je hladce omítané s ilusivní nárožní bosáží. Střecha je valbová, krytá šindelem, s hřebenem orientovaným kolmo k uliční čáře. Dva sklepní prostory půdorysně nekorespondují s dispozicí přízemí. Jsou valeně klenuté a v jednom z nich se nachází studna. Přízemí je hloubkovým dvojtraktem valeně klenutým. V levé části při ulici je prostor vyzdobený nástěnnými malbami z počátku 15. století, které částečně překrývají malé fragmenty renesanční ornamentální výmalby. Pravý prostor byl dodatečně předělen a vytvořena tak vstupní chodba se schodištěm do patra. Zadní přízemní prostory jsou valeně klenuté, sklepního charakteru. Prostory prvého patra při ulici jsou plochostropé, větší z nich má na stropě v omítce provedené vpadlé pole. Ostatní prostory jsou zaklenuty renesančními valenými klenbami s hřebínky a dispozičně jsou obdobné přízemí. Portálek do místnosti ve dvorním křídle je pravděpodobně gotický. Druhé patro je dispozičně obdobné, opakuje se zde střední prostor s renesanční klenbou. Krov je jednoduchý, hambalkový, v zadní části půdy je dřevěnými stěnami vydělený obdélný prostor s nápisy z počátku 19. století. Dvorní křídlo je kryto plochou střechou, sloužící jako terasa.

 

 

 

 


Stavebně historický vývoj:

Sklepní prostory, půdorysně zcela nekorespondující s přízemím, jsou pozůstatkem nejstarší gotické stavební etapy domu. Přízemí je s ohledem na stáří nástěnných maleb nejméně z počátku 15. století. Gotická budova se pravděpodobně rozkládala při ulici, střední část domu byla volným dvorkem, oddělujícím zadní, rovněž gotické stavení. Při renesanční přestavbě došlo k zastavění větší části dvorka a vznikly zadní klenuté prostory.

 

 

 

Druhé patro je zřejmě rovněž renesančního původu. Klasicistní úpravy přinesly především vznik omítaných podhledů, které mohou především v prvním patře skrývat renesanční trámové stropy. Krov sedlové střechy původně zakrýval celý objekt a je nejméně barokního, možná i renesančního původu. Mladší druhotně vytvořená valba naznačuje existenci zaniklého štítu v uličním průčelí. Snesení krovu nad dvorním křídlem a vytvoření terasy je dílem 19. století.

Významné architektonické detaily:

  • malířská a sgrafitová výzdoba průčelí
  • žulové krakorce
  • vstupní portálek s dveřmi
  • studna ve sklepě
  • gotické nástěnné malby v přízemí zobrazující sv. Vojtěcha, sv. Víta, sv. Václava, sv. Zikmunda, sv. Ludmilu, sv. Prokopa, sv. Veroniku, očistec a kalvárii; fragmenty renesanční výmalby a gotické odkládací schránky tamtéž
  • všechny renesanční klenby s hřebínky
  • gotický portálek v prvním patře
  • klasicistní stropní podhledy
  • krov barokního či renesančního původu
  • dřevěné stěny vymezující samostatnou část půdního prostoru nejméně klasicistního původu
  • původní povrchy stěn a podlah (např. zbytky vápencové dlažby v přízemí, cihelná dlažba půdy a další)

Historie obyvatel domu:
Po roce 1500 vlastnil tento dům mečíř Partl, vdova Důra zemřela roku 1523. Po nich jej obýval varhaník Florián, který ho v roce 1529 prodal malíři Lorenci Morgenrotovi (zemřel 1534). Zámečník Simandl zde žil na přelomu 30. a 40. let 16. stol. V 60. letech 16. stol. dům patřil ševci Jiřímu Hertzogovi, jenž jej prodal puškaři Vincenci Schindlerovi (zemřel 1574). Roku 1576 dům koupil malíř Gabriel de Blonde, který je autorem části malířské výzdoby zámku. Také další majitel, Ondřej Battori, byl malíř. Od roku 1661 patřil dům eggenberskému kuchyňskému písaři Joštu Böllingovi. V roce 1678 zde zastihujeme soukeníka Šebestiána Nutschku. V roce 1720 se sem nastěhoval zlatník Florián Mayer a od roku 1768 vlastnil dům městský sládek Jan Měřička.

Legendy, vyprávění, zajímavosti :
Jeden z nejpozoruhodnějších měšťanských domů ve městě, s vysokou mírou autenticity a poměrně malým podílem znešvařujících novodobých úprav. Přízemní prostor s malbami nemá v měšťanské architektuře obdoby. Byl velmi dobře restaurovaný v roce 1993 - 1994 včetně obnovy povrchů stěn, cihelné dlažby a odkládacích schránek ve stěnách. V současnosti dům vykazuje velmi závažné statické poruchy v důsledku oslabení vnitřního zdiva instalačními rýhami a v důsledku ražby kolektoru.