Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Latrán ulice

Latrán č. p. 17

Lokace:
Latrán č. p. 17

Popis objektu:
Rozsáhlá nepravidelná parcela, zastavěná hlavní budovou při ulici a zadními křídly se středním dvorem. Uliční průčelí je klasicistní z poslední čtvrtiny 18. století s renesančním obdélným vstupním portálem a renesanční atikou. Dispozice hlavní budovy v přízemí je hloubkový dvojtrakt, vpravo s úzkou chodbou klenutou křížovými klenbami s bohatou renesanční výmalbou datovanou letopočtem 1548. Zbývající prostory vlevo od dvora jsou plochostropé, novodobě upravené a architektonicky nevýznamné. V pravém dvorním křídle je zachován prostor valeně klenutý s výsečemi. První patro hlavní budovy má zachovánu renesanční dispozici, v celém rozsahu je klenuto. Kolem dvora probíhá v prvním patře pavlač na oválných obloucích.

Stavebně historický vývoj:
Hlavní budova je renesančního původu, patrně s použitím staršího zdiva, jak nasvědčuje lom průčelí. Kolem roku 1548, kdy jsou datovány fresky v přízemí, vznikla disposice budovy i štít. Necková klenba prvního patra pochází patrně ze 17. století.

Významné architektonické detaily:
Výjimečnou hodnotu má malovaná síň v přízemí.

Historie obyvatel domu:
Na konci 15. století v domě bydlel jménem neznámý cihlář. Od počátku 16. století se zde objevuje Jan Klubečko. V průběhu první třetiny 16. století vystřídal Jana Klubečka Jiří Klubečko, povoláním podkoní. Není možné zjistit, zda byl Jiří Janovým synem, nebo zda se přiženil k vdově po Janovi a přejal příjmení Klubečko.

 

 


Jiří Klubečko zemřel v roce 1538. Ve stejném roce prodala vdova Anežka dům blíže neznámému Janovi z Bavorova a vyhradila si v domě doživotní bydlení. V první polovině čtyřicátých let 16. století v domě zastihujeme kožešníka Jakuba, kterého v padesátých letech vystřídal kloboučník Jiří. Buď kožešník Jakub, nebo kloboučník Jiří nechal dům vyzdobit malbami, možná i přestavět. V roce 1568 prodal kloboučník Jiří dům paní Markétě Dubenské z Dlouhé Vsi. Nová majitelka dům ve stejném roce připsala své dceři Alžbětě z Chlumu. Alžběta ve své závěti, sepsané roku 1578, odkázala dům Ctiboru Vojířovi z Prošovic. Po Alžbětině smrti v roce 1591 se Ctibor domu ujal, ale téhož roku zemřel a dům zdědil jeho bratr Jáchym Vojíř z Protivce. Jáchymova manželka Magdalena dům v roce 1595 prodala Ludvíku Kvosovi z Pernstorfu. Od roku 1600 dům patřil rožmberskému dvořanu Abrahamu Mecerodovi z Mecerodu, který ho prodal v roce 1605 Bernardu Geisbergerovi. Ve druhé polovině 17. století vlastnil dům rod Steauffů a od roku 1706 se zde setkáváme s obchodníkem Janem Altem. V letech 1724 - 1729 zde bydlel Martin Klimeš. V roce 1729 získal dům krupař Ondřej Engelsberger, jehož rodina jej obývala až do roku 1773. Krupařské řemeslo zde pak provozoval i Matouš Streinz, jehož potomkům dům patřil ještě v první polovině 19. století.