Latrán č. p. 39
Lokace:
Latrán č. p. 39
Popis objektu:
Tato dvoupatrová budova s hladkým průčelím o dvou osách, s
renesančním portálkem v přízemí, má renesanční štít s vodorovnými
římsami a pilířky, vrcholící benátskými obloučkovými štítky.
Průčelí je zdobeno psaníčky a malbou tzv. rožmberského jezdce,
sedlovou střechu kryje šindel. Po levé straně těsného dvorku se
táhne podklenutá pavlač.
Stavebně historický vývoj:
Přední část budovy vznikla patrně v období gotiky a byla přestavěna
kolem poloviny 16. století. Zadní část pochází snad od základu z
doby renesance. Menší úpravy byly provedeny v období baroka.
|
|
Významné architektonické detaily:
Kromě průčelí je pozoruhodná původní renesanční dispozice přízemí s
rozsáhlou valeně klenutou schodišťovou síní. V zadní části se
nachází valeně klenutá komora a úzký průchod do dvorka. Vzadu v
patře je komora, klenutá valeně s výsečemi a také sklep má valenou
klenbu s výsečemi.
|
|
Historie obyvatel domu:
Prvním známým majitelem domu byl Václav Kobluzník, kterého v roce
1528 vystřídal Jiří Zeltl. V roce 1557 je zde zmiňován jistý Sittar
nebo Sikora. Od roku 1573 žil v domě provazník Kašpar Wallinger a
po něm jej před rokem 1590 převzala Regina Pernerová. 
Provazník Adam
Perner vlastnil dům do roku 1599, kdy se zde objevuje Pavel Rieckh.
Asi od roku 1629 v domě zastihujeme Pavla Strausse, který je jako
vlastník uváděn ještě po roce 1657. V roce 1654 je v domě
připomínán výčep vína. V letech 1699 - 1725 zde bydlel císařský
mýtný Bernard Torkowitzer. Po něm následoval soukeník Ondřej Bek a
od roku 1761 další soukeník, Antonín Miller. Po roce 1773 se v domě
setkáváme ještě s Jakubem Benešem, v roce 1789 s Adalbertem Walhou
a o rok později s Antonínem Faltou. Od roku 1825 nejméně do
čtyřicátých let 19. století patřil dům Františku Wolfovi.
Současné využití:
Galerie "Rožmberský jezdec", byty.
Oficiální informační systém