Lokace:
Latrán č. p. 99, 100, 101, 102, 103 a 105, bývalý špitál sv.
Alžběty
Popis objektu:
Protáhlá přízemní budova půdorysu písmene L, situovaná na skalisku
nad průrvou potoka Polečnice,
navazující na východní stěnu Budějovické
brány. Severní průčelí (obrácené vně z města) je sceleno
sgrafitovou rustikou, plynule navazující na skalní výchoz. Okenní
otvory mají v prvních šesti osách od brány kamenná ostění. Jižní
průčelí je hladce omítané, částečně zakryté mohutně vykonzolovanou
střechou s pohledově přiznanými vaznými trámy. Vstupní otvory mají
kamenná ostění a rovněž tak část oken, u nichž je v několika
případech z ostění dochováno jen torzo. Východní křídlo (č. p. 99)
je zakončeno trojúhelným štítem. Sedlová střecha je kryta prejzy.
Interiér č. p. 99 má trojdílné uspořádání se střední chodbou a je
radikálně novodobě upraven. Krov je renesanční s ondřejskými kříži
a dodatečně vloženou stojatou stolicí. Č.p. 100 a 101 je dvojdomem
s dispozicí určenou střední společnou chodbou, na níž navazují
obytné plochostropé místnosti s novodobým stavebním detailem. V č.
p. 102 je zachována stoupavá klenba barokní černé kuchyně.
Místnosti vznikly dělením původně větších prostorů. Okna mají
segmentové záklenky. V č. p. 103 a 105 mají všechny vstupy a okna
také původní segmentové záklenky. Starší obytná dispozice je lépe
čitelná, místnosti jsou plochostropé. Jen v sousedství Budějovické
brány je zachována ve dvou prostorech stlačená valená klenba se
styčnými lunetovými výsečemi s hřebínky. Krov s ležatou stolicí je
nejméně barokního, spíše renesančního původu.
Stavebně historický vývoj:
Nejstarší částí je jádro o třech místnostech při severovýchodním
nároží dnešního objektu, zahrnující prostor bývalé středověké kaple
sv. Alžběty a sál chorobince. Výstavba renesančního opevnění s
Budějovickou branou na samém konci 16. století zapojila původně
osamocený objekt na městské periferii do organismu města. Mezi
kaplí a branou byla doplněna fronta domků a vznikly tak tři či
čtyři místnosti plochostropé a dvě klenuté. V posledních dvou mohla
být situována vstupní síň špitálu a špitální kuchyně, později
přemístěná do dnešního čp. 102. Po zrušení špitálu v roce 1781
došlo k jeho rozdělení na tři díly a klasicistním úpravám prostorů
na byty.
Významné architektonické detaily:
Historie obyvatel domu:
Tyto obytné domy vznikly na místě zrušeného městského špitálu sv.
Alžběty, který založil asi Konrád z Petrovic v roce 1477 nebo 1489.
Špitální kaple sv. Alžběty, nacházející se na místě domů č. p. 99 a
100, je zmiňována v odpustkové listině papeže Bonifáce IX. z roku
1400. Snad v roce 1504 byl tento špitál oddělen od panského špitálu
na Latránu číslo 13, od roku 1516 začínají špitální účty. Další
doklady o existenci špitálu pocházejí z druhé poloviny 16. století.
Byl označován jako chorobinec, určený asi pro malomocné a postižené
nakažlivými chorobami. V roce 1781 rozhodla městská rada o
přemístění chorobince do dnešní Linecké ulice, do budovy č. p. 59,
vystavěné roku 1783. Mezi lety 1783 - 1784 byl bývalý špitál
rozdělen na čtyři části a prodán soukromým zájemcům. Kašpar Koutný
získal za 500 zlatých dnešní dům číslo 99, od kterého se v roce
1784 oddělil dům číslo 100 - do roku 1821 ho vlastnil Jan Höpfler.
Dnešní dům číslo 101 koupil za stejnou cenu Jakub Krzenik a číslo
103 za 400 zlatých dostal Filip Jechl, jehož rodina zde žila až do
roku 1812. O dalších majitelích domu v 19. a 20. století nejsou
dosud k dispozici přesnější informace.
|
|
Legendy, vyprávění, zajímavosti:
Městský špitál - původně pro malomocné - s doloženou tradicí
nejméně od roku 1400. Objekt je významný z hlediska urbanistického
při vjezdu do historického jádra města, cenný z hlediska historické
funkce špitálu i jeho klasicistní adaptace na byty. Necitlivé
stavební úpravy po druhé světové válce vedly ke zničení větší části
původního památkově cenného architektonického detailu
interiérů.
Současné využití:
Ubytovací zařízení typu hostel - Hostel
99, Restaurant.