KKK

Masná č. p. 136

Masná č. p. 136

Lokace:
Masná č. p. 136

Popis objektu:
Jedná se o jednopatrovou budovu, krytou sedlovou střechou. V úzkém západním průčelí se nachází lomený gotický portál se skosenou hranou, druhý, obdobný, je při vstupu do další místnosti. Ještě jeden gotický portálek, tentokrát sedlový s přetínanými konzolami, se nachází v průčelí hlavním. Přízemí je na úrovni dolního terénu a přístupné je lomeným portálem. Původní dispozice se zachovala pouze částečně. Celé přízemí je zastropeno valenými klenbami. Zadní průčelí je v úrovni přízemí zachovanou hradbou a vrcholí obdélným štítem s tympanonem a volutami.

Stavebně historický vývoj:
Budova je gotického původu a vznikla přistavěním k hradbě. Levá užší část možná tvořila spolu se sousedním traktem domu Masná č. p. 134 samostatný dům. Klasicistní přestavba se dotkla především dispozice patra a štítu.

Historie obyvatel domu:
Prvním známým majitelem domu byl řezník Welffl (Wolf), kterého v roce 1513 vystřídal další řezník, jakýsi Pessu. Řezník Beneš vlastnil dům v letech 1517 - 1529. Poté se sem nastěhoval řezník Jiří Šimek, který v roce 1575 koupil i sousední dům č. p. 137. Oba domy mu patřily až do jeho smrti v roce 1602 (1603), kdy podle závěti připadly českokrumlovskému klášteru klarisek. Klášter dům č. p. 136 v roce 1604 prodal za 130 kop grošů míšeňských Matouši Zemperlemu, jehož rodina zde žila až do roku 1637. V tomto roce v domě zastihujeme Petra Paumhauera a od roku 1641 sluhu Petra Grampotu. O čtyři roky později získala dům Barbora Bachová. V letech 1654 - 1811 se v domě až na několik výjimek usazovali řezníci. Nejprve to byl Šimon Maráček, od roku 1658 Baltazar Kaltenhöffer, po němž dům v roce 1678 převzala Regina Lorová, dříve Kaltenhöfferová, v letech 1708 - 1720 Tomáš Alexander, 1720 - 1755 Šimon Stifte, po dalších pět let Josef Pfleger a od roku 1760 Jan a Pavel Thallerové. V první polovině 19. století pak dům postupně obývali Václav a Anna Mayerovi, Ignác a Josefa Eggertovi a Josef Lechner, jenž zde žil nejméně do čtyřicátých let 19. století.