Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Náměstí Svornosti

Náměstí Svornosti č. p. 12, tzv. Zlatokorunský dům

Lokace:
Náměstí Svornosti č. p. 12, tzv. Zlatokorunský dům

Popis objektu:
Jedná se o dvoupatrovou nárožní budovu s hlavním průčelím do náměstí a strmou sedlovou střechou krytou prejzy. Průčelí do náměstí je klasicistní a pochází z konce 18. století. V přízemí jsou tři lomené oblouky loubí sbíhající se na pozdně gotické hranolové sloupy. Hlavní fasáda je vertikálně členěna do tří polí lisenami ve tvaru korintských sloupů. Okna jsou zdobena klasicistními prvky. Na štítu hlavního průčelí jsou umístěny dvě klasicistní vázy a busta z roku 1790 představující opata Kláštera Vyšší Brod Neumanna. Jižní boční průčelí je obohaceno dvěma arkýři vždy na třech krakorcích. Na obou středových krakorcích je umístěn štítek s plastickým symbolem pětilisté rožmberské růže. Na tomto průčelí jsou četná okna s původním kamenným ostěním. Západní fasáda je situována směrem do Soukenické ulice. Interiér přízemí je přístupný lomeným profilovaným gotickým portálem, kterým se vchází do dvoulodní vstupní síně. Tato síň je klenutá valenou klenbou do arkád s nízkým středním sloupem. V levé zadní části se nachází tzv. kaple, místnost klenutá žebrovou síťovou klenbou. Vpravo jsou již novodobě upravené prostory. V prvním patře je pak několik gotických portálů a místnost nad "kaplí" s renesančním vyřezávaným trámovým stropem. První i druhé patro je většinou plochostropé. Krovy budovy jsou převážně gotické. Sklepy pod pravou přední a levou zadní částí jsou valeně klenuté z kamene.

Stavebně historický vývoj:
Budova je gotického původu, doložená nejstarší zprávou ze 14. století. Přestavba kolem roku 1500 dala vzniknout základní dispozici budovy v přízemí a v prvním patře. V této době vzniklo i loubí, vstupní dvoulodní síň, klenba "kaple" (ta je poprvé písemně doložena k roku 1529), sklepy, stropy v místnostech nad "kaplí" a arkýře. V této době byla západní část domu již dvoupatrová.

Kolem roku 1613 byly realizovány pozdně renesanční úpravy domu, kdy byla fasáda pokryta sgrafity, a na sklonku 18. století došlo k barokně klasicistním úpravám hlavního průčelí; štít byl osazen vázami a bustou opata. Roku 1835 došlo k zazdění loubí. Roku 1879 bylo ve východní polovině domu za pozdě barokní atikovou zdí vystavěno druhé patro. V padesátých letech 20. století bylo při rekonstrukci objektu znovu uvolněno loubí a dům byl převeden do současné podoby a připojen k domu Náměstí č. p. 13.

Významné architektonické detaily:

  • Gotický vstupní portál
  • Pozdně gotická žebrová síťová klenba "kaple"
  • Gotické arkýře na jižním průčelí budovy
  • Renesanční stropy v prvním patře

 

 


Historie obyvatel domu:

Vznik budovy byl po dobu více než 150 let mylně spojován s písemností z roku 1309, v níž je mj. datována stavba kláštera Zlatá Koruna a Krumlov patrně poprvé jmenován městem. V této souvislosti byl objekt nazýván Zlatokorunským domem a uváděn jako vlastnictví tamějších duchovních. Tuto teorii potvrzovala rovněž existence domácí kaple. Nejnovější bádání však ukazují, že se jednalo o omyl, a dům, který patřil zlatokorunskému klášteru, stál na místě dnešního domu Náměstí č. p. 1; jedná se tedy o dnešní radnici. První písemný doklad o dnešním domě č. p. 12 pochází z roku 1424 a dokazuje, že dům byl ve vlastnictví měšťana barvíře Šimona. Ačkoliv se k roku 1466 jako majitel domu uvádí jakýsi Biskup, jednalo se v tomto případě o jméno osoby a nikoliv o označení funkce. Významným majitelem objektu byl rožmberský kancléř a vzdělanec Václav z Rovného, jemuž dům patřil od roku 1484, a který se patrně zasloužil o jeho rozsáhlou pozdně gotickou přestavbu a inicioval asi i výstavbu domácí kaple. Roku 1526 dům koupil rožmberský důchodní písař a vladyka Silvestr Pergar. Od rodiny Pergarových koupil roku 1552 dům rožmberský dvorní krejčí Jiří Neumeister a vlastnil ho do roku 1574. Dále se prostřednictvím řady úmrtí a sňatků dům dostal roku 1599 koupí od Ondřeje Plankla do majetku krumlovského primátora Kiliána Hölderle von Schattenberg. Jeho vdova Kateřina pak dům v roce 1658 prodala krumlovskému purkrabímu Janu Nygrínovi, za jehož doby se v domě vařilo pivo. Dalším významnějším majitelem domu byl v letech 1678 - 1689 eggenberský mincmistr Filip Ignác Häckel, schwarzenberský dvorní kuchař Valentin Neumann, jehož syn Antonín se v roce 1795 stal vyšebrodským opatem a přijal jméno Osvald. Opata Osvalda připomíná busta ve štítu domu. V letech 1716 - 1869 se v domě provozovalo perníkářské řemeslo, roku 1869 byly místnosti v patře pronajaty okresnímu hejtmanství. Ve 20. století byla v domě postupně čistírna prádla (1921 - 1933), dále řeznictví a od roku 1947 v horním patře městské muzeum. Od padesátých let 20. století slouží objekt jako městský hotel.