Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Náměstí Svornosti

Náměstí Svornosti č. p. 4

Lokace:
Náměstí Svornosti č. p. 4

Popis objektu:
Dvoupatrová nárožní budova, z jejíhož průčelí přibližně ve střední části do náměstí vystupuje rizalit, který je podpírán dvěma toskánskými sloupky, mezi nimiž jsou rozepjaty oblouky. Průčelí budovy je členěno profilovanými římsami, kolem oken jsou kamenné stuhové šambrány a nad nimi profilované nadokenní římsy. Strany oken jsou zdobeny klasicistními pletenci z terakoty. Interiér přízemí je členěn do dvou traktů, které jsou zaklenuty valenou klenbou. Prostory prvního a částečně i druhého patra v renesanční dispozici obsahují ještě gotické klenby. Sklepy jsou zaklenuty valenou kamennou klenbou.

Stavebně historický vývoj:
Dům obsahuje původní gotické jádro. K jeho radikální přestavbě došlo v období renesance, kdy byly cca v letech 1510 - 1520 vytvořeny mimořádné raně renesanční malby - ilustrace římského satirika Persia, které se původně nacházely v 1. patře budovy. Další přestavby proběhly před polovinou 19. století. Objekt byl restaurován v letech 1979/80.

Významné architektonické detaily:
Fragmenty renesančních nástěnných maleb z 16. století v interiérech domu, které jsou dokladem raného krumlovského humanismu.

 

Restaurování maleb:
Při rozsáhlé památkové rekonstrukci domu se v roce 1979 zjistil průzkumem omítek nález nástěnné na stěně místnosti ve 2. patře. Po odkrytí se ukázal rozsáhlý fragment figurálního výjevu a pod stropem větší část malovaného rostlinného festonu s rožmberským znakem.

Scéna vzrušeně gestikulujících mužů a žen na balustrádě s kuželkovým parapetem před sochou antického božstva (Venuše?) je ilustrací satiricko - moralizujících veršů, které napsal římský básník Aules Persius Flaccus a lze předpokládat, že tyto scény pokračovaly i na dalších plochách stěn obytného prostoru. Malba i když jen fragmentálně dochovaná ukazuje vysokou uměleckou hodnotu a je provedena technikou fresco-secco s lazurními modelacemi tvarů. Svojí živou sytou barevností připomíná ještě doznívání pozdněgotické barevnosti, ale svým celkovým charakterem ukazuje, že malíř byl ovlivněn nebo vyšel ze severoitalského prostředí. Sám námět ilustrace římských básní vychází z oné rané fáze renesančního humanismu jak se v Českém Krumlově rozvíjel z podnětu Václava z Rovného i Petra z Rožmberka. Z majitelů domů na náměstí, kteří by mohli být objednavatelem této významné malby, přichází v úvahu nejspíše Václav Albín z Helfenburka, který od roku 1522 zastával nejrůznější hodnosti na rožmberském dvoře a jeho rodina vlastnila dům ještě ve 2. polovině 16. století. Malby byly již za přestavby domu koncem 16. století zřejmě zabíleny a proto došlo také k jejich značnému poškození. Podrobné zhodnocení těchto mimořádných maleb je předmětem dalšího studia.

Malba byla po odkrytí preventivně zakryta přelepy, aby nemohlo dojít k jejímu poškození v průběhu stavebních prací. Později bylo rozhodnuto, že malba bude transferována a přenesena do stejné místnosti 1. patra, kde se stane součástí reprezentační prodejny. Proto byla malba ještě v témže roce sejmuta ve 24 dílech. Nejprve byly odstraněny zajišťující přelepy, povrch maleb byl očištěn, zpevněn a provedeny nové přelepy potřebné ke snímání malby. Jednotlivé sejmuté díly byly na zadní straně obroušeny do síly omítky potřebné k osazování a na rubové straně zpevněny. V roce 1980 se již přistoupilo k osazení sejmuté malby v 1. patře do nových omítek za stejných prostorových vztahů. Sejmuté díly byly na rubové straně znova vyrovnány a osazeny vložkou řídké textilie pomocí vzdušné zpevněné omítky. Po zaschnutí byly sejmuty přelepy, povrch dočištěn a poškozená místa vytmelena. Malba měla poměrně četná mechanická poškození a zvláště pekování a vyžádala si proto četnější retuše, které byly provedeny lazurními o málo světlejšími lokálními tóny, aby se docílilo lepšího optického zcelení malby.

Nad postavami lze číst několik veršů, z nichž se dosud podařilo bezpečně určit dva:

  1. Na prvním a druhém řádku zleva citát z Persiových Satir (V 117): "Astutam vapido servas sub pectore vulpem", tj. "V HLOUBI ZVRHLÉHO SRDCE CHOVÁŠ ZÁLUDNOU LIŠKU".

  2. Vpravo silně porušený citát z Persiových Satir (V 53): "Velle suum cuique nec voto vivitur uno", tj. "KAŽDÝ MÁ SVOJE PŘÁNÍ A NEŽIJEM JEDNOTVÁRNĚ".


Určil a přeložil dr. J. Hejnic.

Další informace :
Historie malířství ve městě Český Krumlov
Historie malířství v regionu Český Krumlov

Historie obyvatel domu:
Prvním známým majitelem domu byl v roce 1424 Václav Tlačiko, jehož roku 1459 vystřídal švec Linhart. Po Mareši Zahrádeckém byl dalším z významnějších majitelů domu zlatník Albrecht z Nových Hradů, který dům vlastnil od počátku 16. století a roku 1520 ho prodal řezníku Martinovi. V roce 1543 dům získal rožmberský kancléř Václav Albín z Helfenburka a jeho potomci jej pak v roce 1594 vyměnili se sekretářem Petra Voka z Rožmberka, Martinem Šurerem z Waldheimu, za dům Široká č. p. 77. Martin Šurer začal svůj nový dům přestavovat, avšak příliš dlouho v něm nepobyl. Nakazil se totiž na zámku v Třeboni skvrnitým tyfem a v záchvatu horeček a blouznění utekl v noci svým ošetřovatelům a skočil do studny mezi zámkem a pivovarem, kde se utopil. Petr Vok pak dům daroval českokrumlovskému hejtmanu Janu Benýdkovi z Veveří a Mysletína, který také dokončil jeho renesanční přestavbu. V říjnu roku 1601 se v domě konala svatba Benýdkova syna, které se zúčastnil i Petr Vok. Matyáš Benýdek zde bydlel do roku 1616, kdy dům získal Václav Holzsparer (Hultzšporar) z Hoštejna, který byl v letech 1608 - 1624 českokrumlovským purkrabím. Po něm následovala celá řada měšťanů různých profesí, například od roku 1732 zde žil pekař Jan Porth.