KKK

Panská č. p. 19

Panská č. p. 19

Lokace:
Panská č. p. 19

Popis objektu:
Dvoupatrový řadový dům, krytý příčně sedlovou, poměrně plochou střechou se stupňovitými štíty. Průčelí čtyřosé, klasicistní, členěné systémem lisen. Dispozice přízemí - při ulici na šířku domu vstupní síň, za ní průjezd do dvora a komora, 1. patro ve středu plochostropá schodišťová síň, kolem klenuté a plochostropé místnosti.

Stavebně historický vývoj:
Objekt středověkého původu, který původně patrně zasahoval svojí parcelou až do Dlouhé ulice. Ze středověku zachována přízemní komora se sedlovým portálkem. Zásadní přestavba proběhla v renesanci, z tohoto období pochází téměř celé vnitřní dělení domu. V klasicismu bylo zbořeno dvorní křídlo a přeřešeno průčelí, patrně po roce 1847.

Významné architektonické detaily:

  • sedlový gotický portálek v přízemí
  • vstupní síň s hřebínkovými klenbami
  • celá kompletně dochovaná dispozice 1. patra, mj. 2 trámové stropy
  • šnekové schodiště do 2. patra
  • neobvykle řešený krov s vaznicemi na pilířích s okosenými hranami některých dřevěných prvků (zřejmě renesančního původu) částečně odstraněn při opravě střechy
  • stupňovitý renesanční štít

 

 

 

Historie obyvatel domu:
Prvním známým majitelem domu byl v roce 1459 jistý Mikuláš. V letech 1463 - 1500 zde bydlel sladovník Havel. Od roku 1510 tu zastihujeme Jana Šmelhubu, který dům v roce 1520 prodal rožmberskému dvornímu kuchaři Kašparu Žáčkovi. Šmelhuba zemřel v roce 1534, Žáček o pět let později a zanechal po sobě vdovu Markétu a děti Vaňka a Dorotu, kteří v domě zůstali. Markéta se provdala za písaře Mikuláše, který si podle předchozího majitele říkal také Žáček. Jméno Žáček se pro držitele domu užívalo téměř po celé 16. století. Mikuláš vlastnil dům v padesátých letech 16. století a po něm zřejmě nastoupila jeho dcera Zuzana, provdaná za jistého Vinterberského nebo Vimperského. Před svou smrtí v roce 1594 odkázala Zuzana dům Kryštofovi Anderlemu. Ten ho v roce 1595 prodal rožmberskému úředníkovi Martinovi Grejnarovi z Veveří a Mysletína na Lhenicích. V roce 1597 Grejnarovi vystrojil Petr Vok z Rožmberka svatební hostinu, když se ženil s členkou fraucimoru Kateřiny Rožmberské z Ludanic, Annou Danielovou ze Semanína. Grejnarova rodina pak žila v domě až do roku 1606. V tomto roce zde zastihujeme Martina Weisse, služebníka českokrumlovského arciděkana. Od roku 1617 vlastnil dům zámecký důchodní písař Kvirín Fischer, jehož potomci tu bydleli až do roku 1677, kdy je vystřídal kloboučník Matyáš Anderst. Na přelomu 17. a 18. století patřil dům ševci Ondřeji Lamblovi. V letech 1706 - 1745 se zde setkáváme s knížecím registrátorem A. Haláčkem. Po něm dům až do roku 1817 obývala rodina punčocháře Josefa Turkowitzera, kterou následoval ranhojič Matouš Nossberger.