Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Panská ulice

Panská č. p. 22

Lokace:
Panská č. p. 22

Popis objektu:
Jednopatrový rozsáhlý dům na nároží, s mansardovou střechou, s klasicistní úpravou z konce 18. století. Hlavní průčelí do Panské ulice je lomené. Vstupní síň klenuta valenou klenbou. Ve zvýšeném přízemí nalevo místnost s valenou klenbou s výsečemi, při nároží místnost s křížovými klenbami, patro je plochostropé.

Stavebně historický vývoj:
Objekt zřejmě vznikl na dvou středověkých parcelách, již v gotice spojených. Objekt přestavěn v renesanci, popř. v raně barokním období, jak naznačují klenby obou rozměrných místností ve zvýšeném přízemí. Výrazná přestavba proběhla na konci 18. století - nově bylo přeřešeno celé první patro, nová klenba vstupní síně, nová střecha, nově řešené průčelí. Na konci 19. století bylo vybudováno nové schodiště do patra, v první polovině 20. století vznikla nová klenba předního sklepa.

Vývoj fasády objektu:
Pozdně středověké průčelí mělo patrně dva stupňovité štíty, rohový štít zachycuje ještě dobová ikonografie z 18. století. V objektu byly zjištěny druhotně použité středověké kamenické okenní prvky. Původní rozvrh fasády byl zřejmě výrazným způsobem změněn až v barokně-klasicistním období, kdy byl objekt radikálně přestavěn, průčelí v úrovni 1. patra bylo rozčleněno pilastrovým řádem, okenní otvory 1. patra orámovaly stuhové šambrány s trojúhelně zalomenými frontony a rokajovou parapetní výplní.

Přízemí členila pásová bosáž. Zjištěná barevná členění: nejstarší zeleno-bílé a mladší okrově-bílé. Rokajové parapetní výplně zdobilo červené iluzivní mramorování. 0prava fasády proběhla v roce 1996. Barevné členění inspirované klasicistním rozvrhem bylo realizováno v silikátové technologii.

Významné architektonické detaily:

  • hrotitý portálek dveří na dvůr
  • sedlový portálek ve středním traktu přízemí
  • sedlový portálek ve zvýšeném přízemí
  • gotické okenní ostění vstupní síně
  • hloubka zadního sklepa s pozoruhodně dlouhým nástupním schodištěm
  • druhotně použitá příčel profilovaného trojdílného středověkého okna jako sloupek mezi okny 1. patra
  • patro - místnost v nároží - pozdně středověký nástěnný obraz Umučení sv. Šebestiána ?, rožmberský erb a erb pánů Gutsteina ?, dekorativní rokoková výmalba místnosti
  • nárožní místnost ve zvýšeném přízemí - pozdně barokní vegetativní rámování hřebínků kleneb
  • členící prvky barokně - klasicistní fasády s Mariánským obrazem

Historie obyvatel domu:
V letech 1459 - 1466 byl majitelem domu Jan Blahut, v roce 1484 jistý Petril a v letech 1500 - 1504 jakýsi Glacl. Od roku 1510 patřil kameníkovi a rožmberskému staviteli Hansi Götzingerovi. V roce 1526 Götzinger prodal dům Tomáši Turkovi - bohatému měšťanu, obchodníku a konšelovi, který byl jeho vlastníkem do roku 1551. Turkův neurovnaný rodinný život, zaviněný zlodějskými sklony jeho manželky, byl řešen v městské radě i před rožmberskou vrchností. V roce 1551 koupil Turkův dům rožmberský úředník Alexandr Škola z Grünperku, hejtman na Rožmberku, v jehož držení zůstal do roku 1566. V roce 1557 hostily zdi tohoto domu Karla ze Žerotína s doprovodem. Dalším majitelem byl od roku 1566 krejčí Kašpar Teufel-Čert, syn Ondřeje Čerta z domu číslo 1 na náměstí. Věčně nespokojený a se svými příbuznými se hádající Kašpar musel dům pro platební neschopnost v roce 1571 prodat Kolmanovi Egrerovi. Od Egrera koupil dům v roce 1573 Jan Višně z Větřní na Pasovarech a Janův syn Adam Višně z Větřní na Pasovarech prodal dům v roce 1580 Linhartu Hauzenpergerovi. Po Linhartově smrti se stal v roce 1585 majitelem domu jeho syn Jakub. Ten v roce 1608 vyměnil svůj dům za dům Zikmunda Höricera v Soukenické ulici číslo 44. Po Höricerovi držel dům blíže neznámý Preininger, jehož dědici ho v roce 1634 prodali Janu Payerhuberovi. V roce 1638 koupil dům soukeník Jiří Miess, který zemřel okolo roku 1648. Dalším vlastníkem domu byl soukeník Albín Tuck, kterého tam potvrzuje berní rula. Jeho syn Jan, rovněž soukeník, žil v domě až do roku 1742. Po řadě dalších majitelů se zde v letech 1781 - 1800 objevuje Antonín Svoboda, sládek městského pivovaru, a dále Jan Kindl, kterého v roce 1821 vystřídal Antonín Prokop.