Lokace:
Parkán č. p. 120
Popis objektu:
Dvoupatrový objekt mlýna s průčelím továrního charakteru z konce
19. století a průjezdem. Pod východní částí se nachází náhon.
Stavebně historický vývoj:
Mlýn je zmiňován již v listině z roku 1494. Z původní stavby se
zachovala patrně část obvodového zdiva. V roce 1575 měl mlýn cenu
150 kop grošů míšeňských. V 19. století byl přestavěn, tehdy byla
také nově vybudována část nad náhonem. Vnitřní konstrukce budovy je
dřevěná, s trámovými stropy.
Historie obyvatel domu:
Petr z Rožmberka v listině z roku 1494 povoluje městské radě
provozovat za určitý úrok obilní mlýn, který zřídila v hradebním
příkopě. V letech 1515 a 1517 je zmiňována mlynářka Dorota z
Parkánu. Před rokem 1575 měl mlýn v pronájmu jistý Augustin, jenž
jej podle smlouvy z roku 1575 přenechal mlynáři Václavovi. Ten směl
mlýn provozovat až do své smrti v roce 1582, kdy objekt připadl
opět obci. Václav však zřejmě platil opravy mlýna ze svého, protože
jeho dědici, manželka Voršila a děti Kateřina a Mates, potvrzují 6.
května 1584, že jim bylo zaplaceno 76 kop grošů míšeňských a nemají
již na mlýn žádné pohledávky. V devadesátých letech 16. století byl
mlýn asi přestavěn, neboť v roce 1596 se mluví o novém mlýně. 29.
listopadu 1782 byl mlýn se stoupou na kroupy emfyteuticky prodán
Bernardu Bayerovi. Jeho rodina jej vlastnila až do roku 1821, kdy
ji vystřídal František Pinsker. Dalším majitelem mlýna byl od roku
1836 Adalbert Pisko.
|
|
Legendy, vyprávění, zajímavosti:
O tomto mlýnu se vypravuje, že ho ochraňoval jeden vodník. Byl
ošklivý, ale k lidem velmi vlídný. Při tahu lososů všem hodně
pomáhal. Je to opravdu hezká pohádka, plná podivných příhod o
vodníkovi, který si získal svými kousky nejen mlynáře, ale i
ostatní obyvatele kolem vody.