Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Široká ulice

Široká č. p. 74

Lokace :
Široká č. p. 74

Popis objektu :
Jedná se o jednopatrový objekt s čtyřosým průčelím, s poslední klasicistní úpravou. Rozvrh fasády, stejně jako vnitřní dispozice domu, je renesanční. V přízemí domu je původní zachovalá renesanční síň, sklenutá křížovou klenbou s vysokými hřebínky na hranách kápí a s hřebínkovým kruhem v ploše kápě. V přízemí jsou ještě dvě další mladší místnosti, valeně klenuté, průchod a dvůr, kde na uliční objekt navazuje dvorní křídlo. V poloze nynějšího mezipatra uličního objektu je umístěna původní renesanční horní síň s bohatou hřebínkovou klenbou. Ve velké části domu, stejně jako na dvorní i uliční fasádě, byla nalezena bohatá renesanční výzdoba (sgrafita a malby). Jednotnou výzdobu zřejmě měla jak spodní vstupní síň, tak horní síň v mezipatře, ale i další prostor vedoucí k půdě. Dvůr je ukončen objektem na dvou volných valeně klenutých prostorech, přilepených k původnímu městskému opevnění.

Stavebně historický vývoj :
Objekt původně zřejmě gotický byl zásadně renesančně přestavěn v poslední čtvrtině šestnáctého století. Další malé úpravy ve vnitřních dispozicích a na uliční fasádě byly provedeny v období klasicismu. Drobné dílčí úpravy byly prováděny i po roce 1945. V roce 1993 proběhla v objektu částečná rekonstrukce, při níž byla objevena bohatá renesanční dekorativní malba v obou síních a na spojovacích schodištích. Ve spodní síni byly ve štukových kruzích objeveny malby erbů krumlovské vrchnosti. Malby spodní síně byly restaurovány v roce 1994. Sondážní průzkum fasády v roce 1994 objevil hodnotné dekorativní vrstvy jak na uliční, tak na dvorní fasádě (viz též Archeologické výzkumy ve městě Český Krumlov).

 

Významné architektonické detaily :
Bohatá dekorativní výmalba přízemní erbovní síně, sgrafitová výzdoba dvora, fragment unikátní kostěné dlažby v erbovní síni.

Historie obyvatel domu :
Na počátku 16. století bydlel v domě povozník Lorenc. Ve 30.a 40. letech 16. století patřil dům členovi městské rady koželuhu Řehořovi. V roce 1589 koupil dům městský písař Fridrich Litvín. Tento muž proslul cizoložnou aférou, která ho nakonec stála postavení i majetek. Litvín za tuto aféru byl potrestán vězením. Dům prodal v roce 1600 městské radě. Litvín byl však zřejmě i velmi schopný úředník, neboť v roce 1593 uspořádal a přeložil do němčiny krumlovská městská privilegia. Od roku 1658 patřil dům krejčímu Leonardu Dornovi, který pracoval i pro českokrumlovský zámek. V letech 1720 - 1725 zde žil syndikus Jan František Antonín Tschernichen. Od roku 1744 se v domě pěstovalo soukenické řemeslo, provozované nejprve Ondřejem Obermayerem a poté Jakubem Benešem, jehož rodina dům vlastnila až do čtyřicátých let 19. století.