Popis objektu:
Jedná se o jednopatrový dům při ulici, s druhým poschodím
podkrovním, postavený na parcele s úzkým dvorkem a rozměrným zadním
stavením s bočními křídly. Střecha domu je sedlová. Uliční průčelí
domu je barokně-klasicistní, čtyřosé s dvoupatrovým štítem. V
prvním patře je třetí ze čtyř okenních os slepá, vyplněná malovaným
obrazem Immaculaty. Okna nejsou pravidelně rozvržena. Fasáda
členěna lisenami. V přízemí portál s archivoltou. Dispozice přízemí
i patra je trojtraktová, přední trakty jsou děleny ještě příčně.
Přední část síně je klenutá valeně s výsečemi a zrcadlem s vysokými
hřebínky. Ostatní prostory přízemí jsou valeně klenuté. Patro
objektu je plochostropé, v přední části se stropy s klasicistními
štukovými zrcadly. Zadní stavení je dvoupatrový dvoutrakt.
Stavebně historický vývoj:
Nejstarší doložitelná stavební činnost v objektu je renesanční, cca
okolo roku 1600, ze kdy pochází zřejmě síň. Další stavební vývoj
byl složitější, jak napovídá i těžko vysvětlitelná nepravidelnost
průjezdu. Přestavba domu proběhla v období barokního klasicismu. V
roce 1872 bylo zcela nově postaveno zadní stavení. Z důvodu této
stavby byla v tomto místě zbourána městská hradba.
Významné architektonické detaily:
Klenutá síň v přízemí
|
|
|
Historie obyvatel domu:
Na počátku 16. století patřil dům Václavu Suchodemovi, který jej
roku 1541 prodal Martinu Kuličkovi. Martin Kulička předal roku 1564
svému synovi Kryštofovi, který byl v letech 1564 - 1574 městským
písařem. Kryštof Kulička vystudoval za finanční podpory Viléma z
Rožmberka univerzitu ve Wittenberku. Zemřel předčasně v roce
1574. Po jeho smrti v domě žila ještě jeho matka, která dům prodala
v roce 1578 Kryštofu Dornovi. Dornův syn Jáchym zde žil ještě
nejméně ve druhém desetiletí 17. století. Od roku 1653 patřil dům
konváři Hansi Diczingerovi, jehož po dvou letech vystřídal pekař
Ondřej Reissner. Po dalších dvou letech se do domu nastěhoval
koželuh Šimon Fink. V letech 1706 - 1728 vlastnil dům císařský
výběrčí a radní Lambert Herusch. Od roku 1769 zde krátce bydlel
koželuh Michal Pöschl, po něm pak kostelník František Hirsch. Do
konce 18. století se v domě setkáme ještě s punčochářem Františkem
Langem a soukeníkem Františkem Böhmem, jemuž dům patřil v letech
1790 - 1819.
Legendy, vyprávění, zajímavosti:
Současné využití:
V současné době jsou v domě byty a opravna šidích strojů, broušení
nožů V. Kořán.