Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Široká ulice

Široká č. p. 80

Lokace:
Široká č. p. 80

Popis objektu:
Jedná se o mohutnou budovu složenou původně ze dvou domů. Větší je dvoupatrová přiléhající k náhonu (a k novodobému domu Široká č. p. 83) a druhá, menší, ustupuje svým průčelím. Její druhé patro je falešné, atikové. Průčelí obou budov je hladké, nečleněné, v koutě hlavní budovy se nachází honosný renesanční portál s římsou a s diamantováním ve vlysu. Zadní průčelí dvoupatrové budovy má vysokou přizdívku. Jednopatrová budova má na zadní straně k řece dřevěnou pavlač v patře. V hlavní budově jsou v přízemí čtyři polokruhové arkády, při kraji je užší trakt, původně zřejmě klenutý po celé délce křížovými renesančními klenbami, z nichž se zachovalo pouze jedno pole. Zbývající prostory jsou plochostropé. Užší trakt je v patře obytný. V širším traktu, s patry tvořenými dřevěnou konstrukcí, bylo mlýnské zařízení. Jednopatrová budova je trojtraktová, v přízemí v zadní části valeně klenutá. Na jihovýchodním nároží budovy se dochovalo malované diamantové bosování.

Stavebně historický vývoj:
Počátky mlýna se dají hledat již ve 14. století, kdy jej ve své listině zmiňuje Petr I. z Rožmberka. Předpokládá se pozdně gotická stavební etapa v první polovině 16. století. Zásadní pozdně renesanční přestavba proběhla v letech 1608 - 1611 (stejně jako u domu Široká č. p.82). Tato přestavba je v historických pramenech neobyčejně podrobně doložena. Řady oprav a technických vylepšení byly realizovány v průběhu 17. století. Velká generální oprava objektu se uskutečnila v roce 1780. Asi v první polovině 19. století došlo ke korekci krovu a střešní krytiny - náhradou za dvě starší sedlové střechy. Kolem roku 1880 byla zbořena brána městského opevnění, která stála mezi č. p. 80 a protějším domem č. p. 89. Byla zbořena jako poslední ve městě (viz Historie bran a opevnění města Český Krumlov).

Vývoj fasády objektu:
Už ve středověku zasahoval objekt do úrovně 1. patra, byly zachyceny tři vývojové fáze: V 1. a 2. fázi byl objekt omítnut hrubou omítkou s šedým nátěrem, nebylo zjištěno žádné tektonické členění. Ve 3. fázi (v r. 1546) proběhla výrazná stavební úprava celého objektu, souvisela také s přičleněním sousedního jižního objektu (dnes Široká č. p. 79).

 

 

Základní omítková plocha měla dosud hrubý povrch. Mlýn jako součást rožmberského majetku byl bohatě dekorativně vyzdoben. Tektonické členění fasád tvořila nárožní bosáž prostřídaných délek, podřímsový vlys, rámování oken černými a červenými linkami s diagonálami v rozích. Plochy stěn byly dále vyzdobeny dekorativními obdélnými terčíky s erbovními symboly - rožmberskými růžemi, znakem mlynářského cechu, "žánrovými" obrázky, datovacím štítkem a nápisovou destičkou.

 

 

V pozdně renesančním období v letech 1608 - 1611 byly fasády na rozdíl od náročných interiérových změn upraveny pouze dílčím způsobem. Nově byly přeomítnuty plochy stěn s hrubým povrchem, byl vsazen nový vstupní portál, tektonické členění bylo zachyceno pouze fragmentárně. V barokním období bez větších omítkových úprav proběhla další barevná úprava v bílo-šedém členění a v klasicismu v zeleno-bílém členění.

 

 

Před polovinou 19. století byla provedena výrazná stavební úprava s nástavbou 2. patra s tělovým odstínem základní plochy objektu. V mladším období byl objekt opatřen ještě šedým, zeleným a "skořicovým" odstínem. Po dlouhodobé neúdržbě proběhla v r. 2002 oprava omítek (bez dokončené barevné úpravy) komplikovaná povodněmi.

 

 

 

 

Oprava tak vyjímečně dochovaného objektu měla být prováděna citlivějším způsobem. Středověká dekorativní výzdoba je vedle výtvarných kvalit pozoruhodná i pozdní dobou svého vzniku, analogii koutové bosáže na jiném objektu neznáme.

 Významné architektonické detaily:

  • honosný renesanční portál s římsou a s diamantováním ve vlysu
  • dřevěná pavlač na jednopatrové budově směrem k řece
  • malované diamantové bosování na jihovýchodním nároží budovy

Historie obyvatel domu:
Bývalý poddanský mlýn "pod hradem" patří k nejstarším budovám v Českém Krumlově. Je o něm zmínka již v listině (základním privilegiu města) Petra I. z Rožmberka z roku 1347. Parcela č. p. 80 je výslovně vedena jako zastavěná roku 1514. Roku 1596 se Petr Vok z Rožmberka vzdal poddanského platu ve prospěch obce. Tímto se stal mlýn městským. Následovala velká přestavba v letech 1608 - 1611.

 

 

Prvním městským mlynářem byl Mates Schemerle. Jako první emfyteutický majitel nastoupil roku 1782 mlynář Antonín Postel. Tehdy byl dnešní objekt č. p. 80 oddělen od č. p. 82 a dalších budov na Ostrově. K mlýnu patřil také jez, v roce 1793 nově postavený z kamene, a poblíž se nacházela past na lososy, kterou obec propachtovala. Jez byl v roce 1830 poškozen ledovými krami při jarním tání. Po roce 1850 byl mlýn v soukromém vlastnictví.

 

 

Legendy, vyprávění, zajímavosti:
Tento mlýn měl podle pověsti ochraňovat vodní skřítek, který měl na starosti perlorodky a perly. Někteří mu říkali také "Perlový mužíček". Podle pohádky byl jeho obleček zdobený samými krásnými duhovými perlami. Občas dovoloval, aby se perly lovily na ostrově. Kdo chtěl najít zvlášť velkou a hezkou perlu, ten o to musel poprosit perlového skřítka. Kdo nepoprosil, spadl buď do vody, nebo nemohl ani perlorodku otevřít; vždycky se mu něco nepříjemného stalo nebo perlu ztratil.

Druhá pohádka vypravuje, že se mlýn dostal do velkých finančních nesnází a jeho obyvatele navštívila i nemoc. Mlynářka už nemohla unést tyto pohromy, zoufale usedla k řece a tam hledala sílu. Slzy jí kanuly po tvářích. Tu se před ní objevila malá hezká panenka. Slzy nachytala do malé zástěrky a zvolala: "Už přestaň plakat. Už bude dobře!" Slzy se proměnily v perly a panenka mlynářce poradila, co má s perlami udělat, a že nesmí zapomenout ani na chudé, kteří její pomoc potřebují. Krátce poté se do mlýna zase vrátil klid, pohoda a štěstí.