Široká č. p. 80
Lokace:
Široká č. p. 80
Popis objektu:
Jedná se o mohutnou budovu složenou původně ze dvou domů. Větší je
dvoupatrová přiléhající k náhonu (a k novodobému domu Široká č.
p. 83) a druhá, menší, ustupuje svým průčelím. Její druhé patro
je falešné, atikové. Průčelí obou budov je hladké, nečleněné, v
koutě hlavní budovy se nachází honosný renesanční portál s římsou a
s diamantováním ve vlysu. Zadní průčelí dvoupatrové budovy má
vysokou přizdívku. Jednopatrová budova má na zadní straně k řece
dřevěnou pavlač v patře. V hlavní budově jsou v přízemí čtyři
polokruhové arkády, při kraji je užší trakt, původně zřejmě klenutý
po celé délce křížovými renesančními klenbami, z nichž se zachovalo
pouze jedno pole. Zbývající prostory jsou plochostropé. Užší trakt
je v patře obytný. V širším traktu, s patry tvořenými dřevěnou
konstrukcí, bylo mlýnské zařízení. Jednopatrová budova je
trojtraktová, v přízemí v zadní části valeně klenutá. Na
jihovýchodním nároží budovy se dochovalo malované diamantové
bosování.
Stavebně historický vývoj:
Počátky mlýna se dají hledat již ve 14. století, kdy jej ve své
listině zmiňuje Petr I. z
Rožmberka. Předpokládá se pozdně gotická stavební etapa v první
polovině 16. století. Zásadní pozdně renesanční přestavba proběhla
v letech 1608 - 1611 (stejně jako u domu Široká č.
p.82). Tato přestavba je v historických pramenech neobyčejně
podrobně doložena. Řady oprav a technických vylepšení byly
realizovány v průběhu 17. století. Velká generální oprava objektu
se uskutečnila v roce 1780. Asi v první polovině 19. století došlo
ke korekci krovu a střešní krytiny - náhradou za dvě starší sedlové
střechy. Kolem roku 1880 byla zbořena brána městského opevnění,
která stála mezi č. p. 80 a protějším domem č. p. 89. Byla zbořena
jako poslední ve městě (viz Historie
bran a opevnění města Český Krumlov).
Vývoj fasády objektu:
Už ve středověku zasahoval objekt do úrovně 1. patra, byly
zachyceny tři vývojové fáze: V 1. a 2. fázi byl objekt omítnut
hrubou omítkou s šedým nátěrem, nebylo zjištěno žádné tektonické
členění. Ve 3. fázi (v r. 1546) proběhla výrazná stavební úprava
celého objektu, souvisela také s přičleněním sousedního jižního
objektu (dnes Široká č.
p. 79).
|
|
Základní omítková plocha měla dosud hrubý povrch. Mlýn jako součást rožmberského majetku byl bohatě dekorativně vyzdoben. Tektonické členění fasád tvořila nárožní bosáž prostřídaných délek, podřímsový vlys, rámování oken černými a červenými linkami s diagonálami v rozích. Plochy stěn byly dále vyzdobeny dekorativními obdélnými terčíky s erbovními symboly - rožmberskými růžemi, znakem mlynářského cechu, "žánrovými" obrázky, datovacím štítkem a nápisovou destičkou.
|
|
V pozdně renesančním období v letech 1608 - 1611 byly fasády na rozdíl od náročných interiérových změn upraveny pouze dílčím způsobem. Nově byly přeomítnuty plochy stěn s hrubým povrchem, byl vsazen nový vstupní portál, tektonické členění bylo zachyceno pouze fragmentárně. V barokním období bez větších omítkových úprav proběhla další barevná úprava v bílo-šedém členění a v klasicismu v zeleno-bílém členění.
|
|
Před polovinou 19. století byla provedena výrazná stavební úprava s nástavbou 2. patra s tělovým odstínem základní plochy objektu. V mladším období byl objekt opatřen ještě šedým, zeleným a "skořicovým" odstínem. Po dlouhodobé neúdržbě proběhla v r. 2002 oprava omítek (bez dokončené barevné úpravy) komplikovaná povodněmi.
|
|
|
Oprava tak vyjímečně dochovaného objektu měla být prováděna citlivějším způsobem. Středověká dekorativní výzdoba je vedle výtvarných kvalit pozoruhodná i pozdní dobou svého vzniku, analogii koutové bosáže na jiném objektu neznáme.
Významné
architektonické detaily:
- honosný renesanční portál s římsou a s diamantováním ve vlysu
- dřevěná pavlač na jednopatrové budově směrem k řece
- malované diamantové bosování na jihovýchodním nároží
budovy
Historie obyvatel domu:
Bývalý poddanský mlýn "pod hradem" patří k nejstarším budovám v
Českém Krumlově. Je o něm zmínka již v listině (základním
privilegiu města) Petra I. z Rožmberka z roku 1347. Parcela č. p.
80 je výslovně vedena jako zastavěná roku 1514. Roku 1596 se
Petr
Vok z Rožmberka vzdal poddanského platu ve prospěch obce. Tímto
se stal mlýn městským. Následovala velká přestavba v letech 1608 -
1611.
|
|
Prvním městským mlynářem byl Mates Schemerle. Jako první emfyteutický majitel nastoupil roku 1782 mlynář Antonín Postel. Tehdy byl dnešní objekt č. p. 80 oddělen od č. p. 82 a dalších budov na Ostrově. K mlýnu patřil také jez, v roce 1793 nově postavený z kamene, a poblíž se nacházela past na lososy, kterou obec propachtovala. Jez byl v roce 1830 poškozen ledovými krami při jarním tání. Po roce 1850 byl mlýn v soukromém vlastnictví.
Legendy, vyprávění,
zajímavosti:
Tento mlýn měl podle pověsti ochraňovat vodní skřítek, který měl na
starosti perlorodky a perly. Někteří mu říkali také "Perlový
mužíček". Podle pohádky byl jeho obleček zdobený samými krásnými
duhovými perlami. Občas dovoloval, aby se perly lovily na ostrově.
Kdo chtěl najít zvlášť velkou a hezkou perlu, ten o to musel
poprosit perlového skřítka. Kdo nepoprosil, spadl buď do vody, nebo
nemohl ani perlorodku otevřít; vždycky se mu něco nepříjemného
stalo nebo perlu ztratil.
Druhá pohádka vypravuje, že se mlýn dostal do velkých finančních nesnází a jeho obyvatele navštívila i nemoc. Mlynářka už nemohla unést tyto pohromy, zoufale usedla k řece a tam hledala sílu. Slzy jí kanuly po tvářích. Tu se před ní objevila malá hezká panenka. Slzy nachytala do malé zástěrky a zvolala: "Už přestaň plakat. Už bude dobře!" Slzy se proměnily v perly a panenka mlynářce poradila, co má s perlami udělat, a že nesmí zapomenout ani na chudé, kteří její pomoc potřebují. Krátce poté se do mlýna zase vrátil klid, pohoda a štěstí.
Současné využití:
Výstava historických motocyklů, Restaurace Krumlovský mlýn
Oficiální informační systém