Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Soukenická ulice

Soukenická č. p. 42

Lokace:
Soukenická č. p. 42

Popis objektu:
Jednopatrový řadový dům se sedlovou střechou se zvalbením do ulice, průčelí tříosé s falešným atikovým patrem, klasicistně upravené roku 1884. V přízemí je rozlehlá síň s nástupním schodištěm do mezipatra a úzkým průchodem do dvora. V patře jsou kromě černé kuchyně plochostropé místnosti.

Stavebně historický vývoj:
Objekt určen především pozdně středověkým obdobím, z této etapy jsou dochovány sklepy, přízemní místnosti i s klenbami a klenutý prostor v mezipatře s kamenným portálkem. V patře je již barokní stropní konstrukce. Fasáda i dnes již zrušené předělení vstupní síně je z 80. let 19. stol.

Vývoj fasády objektu:
Ze středověkého období byla zachycena pozdně středověká úprava, která v podstatě určila dnešní hmotu průčelí. 1. patro bylo vysazeno fabionovou římsou nad přízemím. Sondáží mezi okny 1. patra byla zachycena dvě větrací okénka, tvořící původně součást středověké pyramidální kompozice dýmného provozu obytné místnosti 1. patra. Podle dochovaných fragmentů lze předpokládat, že okenní otvory byly rámovány červenými linkami. Z renesančního a barokního období nebyly zachyceny žádné nálezy. V klasicistním období byla fasáda rozčleněna lizenovým systémem, který byl dále dílčím historizujícím způsobem upraven v r. 1884 s nátěrem v hnědo-šedé barevnosti. V r. 1993 a v r. 2000 proběhla poměrně citlivá oprava omítek s vápenným nátěrem v barevném rozvrhu inspirujícím se historizující barevností.

 

 

Významné architektonické detaily:

  • poměrně citlivě adaptované sklepní prostory se studnou
  • portálek v mezipatře s přetínáním a diamantováním se svlakovými dveřmi
  • trámový strop v patrové světnici - dvojitý záklop s okosenými hranami, strop rámován okrovým pruhem s ukončením červenou linkou a čabrakami
  • příznivě působící vápenný nátěr fasády realizované v r.1992

 

Historie obyvatel domu:
O majitelích domu v 16. století nemáme dosud přesnější informace. Někdy kolem poloviny 16. století je zde zmiňován jistý Jíra Hrachovec a po něm blíže neznámý Petschmüller (mohlo by se jednat o mlynáře Peckovského mlýna). V roce 1572 se v domě objevuje Jaroš nebo Jaronin (Jeroným), příjmením snad Steiner. Tomáši Steinerovi patřil dům do roku 1634, kdy jej vystřídal Matyáš Anderst. V letech 1689 - 1698 zde zastihujeme Jana Alta a po něm knížecího písaře Františka Josefa Reichhardta, jehož rod dům obýval do roku 1 1733. Poté zde do roku 1770 Josef Reska provozoval sedlářské řemeslo. Do konce 18. století se v domě setkáme ještě s Josefem Ekertem, od roku 1781 s Janem Schulzem, v první polovině 19. století pak s rodem Stockingerů a od roku 1836 nejméně do čtyřicátých let 19. století s Josefem a Annou Bablerovými.