Popis objektu:
Jednopatrový řadový dům se sedlovou střechou se zvalbením do ulice,
průčelí tříosé s falešným atikovým patrem, klasicistně upravené
roku 1884. V přízemí je rozlehlá síň s nástupním schodištěm do
mezipatra a úzkým průchodem do dvora. V patře jsou kromě černé
kuchyně plochostropé místnosti.
Stavebně historický vývoj:
Objekt určen především pozdně středověkým obdobím, z této etapy
jsou dochovány sklepy, přízemní místnosti i s klenbami a klenutý
prostor v mezipatře s kamenným portálkem. V patře je již barokní
stropní konstrukce. Fasáda i dnes již zrušené předělení vstupní
síně je z 80. let 19. stol.
Vývoj fasády objektu:
Ze středověkého období byla zachycena pozdně středověká úprava,
která v podstatě určila dnešní hmotu průčelí. 1. patro bylo
vysazeno fabionovou římsou nad přízemím. Sondáží mezi okny 1. patra
byla zachycena dvě větrací okénka, tvořící původně součást
středověké pyramidální kompozice dýmného provozu obytné místnosti
1. patra. Podle dochovaných fragmentů lze předpokládat, že okenní
otvory byly rámovány červenými linkami. Z renesančního a barokního
období nebyly zachyceny žádné nálezy. V klasicistním období byla
fasáda rozčleněna lizenovým systémem, který byl dále dílčím
historizujícím způsobem upraven v r. 1884 s nátěrem v hnědo-šedé
barevnosti. V r. 1993 a v r. 2000 proběhla poměrně citlivá oprava
omítek s vápenným nátěrem v barevném rozvrhu inspirujícím se
historizující barevností.
Významné architektonické detaily:
Historie
obyvatel domu:
O majitelích domu v 16. století nemáme dosud přesnější informace.
Někdy kolem poloviny 16. století je zde zmiňován jistý Jíra
Hrachovec a po něm blíže neznámý Petschmüller (mohlo by se jednat o
mlynáře Peckovského mlýna). V roce 1572 se v domě objevuje Jaroš
nebo Jaronin (Jeroným), příjmením snad Steiner. Tomáši Steinerovi
patřil dům do roku 1634, kdy jej vystřídal Matyáš Anderst. V letech
1689 - 1698 zde zastihujeme Jana Alta a po něm knížecího písaře
Františka Josefa Reichhardta, jehož rod dům obýval do roku 1 1733.
Poté zde do roku 1770 Josef Reska provozoval sedlářské řemeslo. Do
konce 18. století se v domě setkáme ještě s Josefem Ekertem, od
roku 1781 s Janem Schulzem, v první polovině 19. století pak s
rodem Stockingerů a od roku 1836 nejméně do čtyřicátých let 19.
století s Josefem a Annou Bablerovými.
Současné využití:
Restaurant
vinárna Bílá paní