Encyklopedie > Osobnosti

Joan Brehms

(1907 - 1995) divadelní architekt, scénograf

Joan Brehms, portrét Narodil se v Lotyšsku (Libava). Studoval na akademii výtvarných umění v Jeně a Erfurtu (1927) a na Bauhausu ve Výmaru. Působil v Polsku a Německu. V letech 1945 - 1978 byl šéfem výpravy Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. V roce 1958 vyprojektoval první divadlo s otáčivým hledištěm v zámeckém parku v Českém Krumlově. V rámci Jihočeských divadelních festivalů využil v Českém Krumlově mnoha prostředí pro divadelní představení (Maškarní sál, II. nádvoří zámku). Zprovoznil také původní mašinerii v barokním zámeckém divadle, takže zde byla odehrána řada představení. Z jeho ostatních projektů bylo významné kyvadlové hlediště pro hrad Karlštejn, v roce 1969 navrhl polydimenzionální divadelní prostor s otáčivým jevištěm i hledištěm (patentováno v roce 1974, nerealizováno). Světová scénografická literatura jej řadí mezi nejlepší scénografy světa - hlavně díky projektu divadla s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově.





Biografická data:

1907

5. 7. se narodil v Libavě (Liepaja, Lotyšská SSSR) v rodině lékaře

1914-1916

na ruské frontě u otce ve vojenském lazaretu

1917

v Petrohradě ve škole; po vypuknutí revoluce mezi bezprizornými a vojáky; na Marsovom poli viděl V. I. Lenina, pak odešel s rodinou do Finska (Antrea Kirkonkylla)

1918

po utvoření Lotyšské republiky 18. 11. návrat rodiny do rodného města

1919-1925

studium na gymnáziu zakončené maturitou; začal pracovat v místní školské divadelní skupině

1925

začal studovat dějiny umění v Jeně, brzy přešel do Erfurtu na uměleckou akademii; o jeho divadelní snahy projevil zájem profesor-sochař Carl Melville

1925-1926

při studiu pracoval jako volontér v Městském divadle v Erfurtě, docházel na přednášky profesora Waltra Gropia do Bauhausu ve Weimaru

1927

16. 12. v Městském divadle v Lübecku měl první samostatnou scénografii hry F. Weedekinda "Probuzení jara"; tam se seznámil s prof. Unruhem, vydavatelem BTR, s nímž udržoval kontakt až do jeho skonu; v Bochumu se zúčastnil festivalu Shakespearových královských her a seznámil se se scénografem Joh. Schröderem; setkal se tam též s dramatikem G. Hauptmannem; jako výtvarník aranžér pracoval na I. Světové divadelní výstavě v Magdeburgu, kde poznal práce A. Appii, G. Graiga, Normana Bel Geddese a Waltra Gropii; v témž roce poznal amerického divadelníka Waltra Sinclaira z New Orleansu; seznámil se se scénografem A. Mahnkem a scénografem Traugottem Müllerem a s hudebním skladatelem E. Křenkem

1928

v Libavě v Lotyšsku založil vlastní divadelní studentskou skupinu

1929-1932

stal se scénografem Dramatického divadla v Rize; setkal se s Maxem Reinhardtem, který pohostinsky v Rize nastudoval roku 1931 Goldoniho "Sluhu dvou pánů" a roku 1932 Straussova "Netopýra"

1932

scénografem Deutsche Bühne ve Wroclavi; zúčastnil se Světové divadelní výstavy ve Vídni, kde se seznámil s prof. Carlem Niessenem a prof. Josefem Gregorem;

1933-1935

šéfem výpravy v Lobe Theater ve Vroclavi

1935-1937

scénografem Slezského divadla v Briegu

1937-1938

scénografem Městského divadla v Brandenburgu

1938

s režisérem Bruno Harprechtem v Jižní Americe pohostinsky v Rio de Janeiru

1938-1939

šéfem výpravy Dramatického divadla v Rize

1939-1943

šéfem Městského divadla v Bydgoszczi

1943-1945

šéfem výpravy ve Státním divadle v Gdaňsku; tam setkání s hudebním skladatelem H. Sutermeisterem

1945

po uzavření všech divadel odešel z Gdaňsku, přihlásil se a byl přijat jako dobrovolník a tlumočník do Rudé armády a s touto přišel přes Slovensko do Čech a do Č. Budějovic

1945-1979

stal se šéfem výpravy Jihočeského divadla v českých Budějovicích a vyvíjel aktivitu jako divadelní architekt

1945

jako scénograf připravil pásmo "Revoluce", sám jéj inscenoval v sokolovně, bez rampy, opony, bez portálového rámu

1946

navrhl inscenaci Aristofanovy "Lysistraty" před českobudějovickou sokolovnou

1947

připravil s K. Konstantinem inscenaci Shakespearovy komedie "Sen noci svatojánské" na fontáně a schodech v zámecké zahradě v Českém Krumlově

1948-1957

deset let zkoušel různé formy divadelního projevu v přírodě; navrhl přírodní divadla - Třeboň, Vodňany, Milevsko, Strakonice, Vimperk aj.; navrhoval kulturní domy s divadelním zařízením, zkoušel kruhové a jiné formy divadla; scénicky řešil prostory v továrních halách (Parta brusiče Karhana), na venkově v JZD (Slepice a kostelník) s ředitelem K. Konstantinem

1958

navrhl inscenaci Weisenbornovy komedie "Lofter" s režisérem O. Haasem na experimentálním principu: otáčivé hlediště, scéna bez rámu, rampy, opony, v jednotném nerozděleném prostoru v zámeckém parku v českém Krumlově - premiéra 9. 6. 1958

1962

navrhl projekt nové divadelní budovy pro Č. Budějovice

1963

realizoval dvojhlediště se zrušením portálu a opony při inscenaci Shakespearova "Zkrocení zlé ženy" s režisérem M. Fridrichem v Jihočeském divadle

1965

realizoval kruhové divadlo v Rajské zahradě dominikánského kláštera v Č. Budějovicích s režisérem Z. Míkou; v květnu se účastnil mezinárodní diskuse na téma Jeviště-člověk-technika, v Essenu (NSR), záznam z této diskuse otištěn v časopise Darstellungplustechnik 1966 č. 2; účastnil se setkání divadelních architektů ve Vichy (Francie)

1967

účastnil se divadelního festivalu v Zürichu (Švýcarsko)

1968

navrhl a realizoval kyvadlové dvojsměrné divadelní zařízení na Karlštejně

1974

se souborem Divadla na Vinohradech, Praha účastnil se div. zájezdu do Mexika

1977

vytvořil otáčivé hlediště v uzavřeném prostoru ve staré divadelní budově v Č. Budějovicích pro inscenaci Weisenbornova "Loftra"

1979

získal patent na projekt polydimenzionálního divadelního zařízení v přírodě

1980

přijal výzvu SURPMO Praha ke spolupráci na projektu rekonstrukce zámeckého barokního divadla v Českém Krumlově, jehož pohybovou mašinerii už roku 1959 obnovil pro představení divadelního festivalu

1982

vytvořil projekt variabilního kruhového divadla pomocí pěti přenosných tribun, na něm též jako scénograf pracoval

1985

vytvořil koncepci využití polydimenzionálního principu pro divadlo v uzavřeném prostoru, se všemi známými divadelními formami (zatím nerealizovaná) Od roku 1945 spolupracoval v českém divadle s režiséry: K. Dostalem, K. Konstantinem, K. Jernekem, M. Seemanem, O. Haasem, M. Macháčkem, Zd. Míkou, M. Fridrichem, E. M. Bergerovou, J. Ryšavým, I. Švandovou, J. Hurtem, St. Kopeckým a dalšími. Jako výtvarník hostoval v Ostravě, Praze, Plzni, Opavě, K. Varech, Teplicích, Kladně, Jihlavě, Liberci, Uherském Hradišti, dále v Meiningenu v NDR, v Toruni, PLR. V roce 1968 bylo Joanu Brehmsovi za jeho záslužnou práci uděleno státní vyznamenání "Za vynikající práci". 2. 8. 1985 byla mu udělena medaile Za zásluhy o budování okresu Český Krumlov.

(hj)