Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Šlechtické rody v regionu Český Krumlov

Buquoyové

Erb Buquoyů Tento původně francouzský šlechtický rod přišel do Čech krátce před rokem 1620. Prvním, kdo se usadil v Čechách zmítaných stavovským povstáním, byl velitel císařských vojsk Karel Bonaventura Buquoy. Za prokázané služby v porážce českého stavovského povstání mu císař Ferdinand II. Habsburský v roce 1620 daroval panství Nové Hrady, Rožmberk, Libějovice a tvrze Žumberk a Cuknštejn. Tato panství zůstala v držení rodu do roku 1945. Další významnou osobností rodu byl Jan Nepomuk Buquoy (1741 -1803), který na svých panstvích zakládal ústavy pro chudé a nemocné. Zasloužil se také o založení vzorové školy v Kaplici, kterou spravoval farář Ferdinand Kindermann. (Kaplická škola)

O hospodářský rozvoj buquoyských panství a zejména novohradských skláren se zasloužil Jiří František August Buquoy (1781 - 1851). Ludvík Arnošt Buquoy (1783 - 1834) byl známým malířem a krajinářem první poloviny 19. století. Do dějin rodu se významně zapsal také Jiří Jan Jindřich Buquoy (1781 - 1851), jenž se ujal vlády nad rodovým majetkem v roce 1848 a provedl rozsáhlé romantické přestavby hradu Rožmberk nad Vltavou, který přeměnil v honosné rodové muzeum, prezentující návštěvníkům starobylost a urozenost rodu. Posledním Buquoyem v Čechách byl Karel Jiří (1885 - 1952). I když jako člen SdP nevyvíjel žádnou politickou činnost a příliš se neangažoval, byl v květnu 1945 zatčen a obviněn z kolaborace za loajální proněmecký postoj a odsouzen ke konfiskaci majetku a k těžkému žaláři, kde v roce 1952 zemřel.

Darovací listina z roku 1620, v níž Ferdinand II. Habsburský daroval Buquoyům rožmberské, novohradské a libějovické panství

Buquoyský znak
Znak původem francouzského rodu Buqoyů tvoří střídající se kosmé červené pruhy s pruhy potaženými popelčinou (kožešinou veverek). Klenotem erbu bývá praporec se stejným motivem.

(mj)