Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie kultury v regionu Český Krumlov > Dějiny písemnictví regionu Český Krumlov

Knihovna kláštera Vyšší Brod

Základem dnešní velkolepé cisterciácké knihovny při klášteře Vyšší Brod, která má kolem sedmdesáti tisíc svazků, byla malá příruční knihovna, kterou přineslo z Wilheringu roku 1259 prvních dvanáct mnichů.

Knihy byly v té době uloženy v bytě opata. Zachoval se nám seznam oněch 77 knih, které jsou ve vyšebrodském klášteře již od roku 1259. Postupně bylo dary, koupí i vlastním opisováním získáno nejméně 128 pergamenových rukopisů, takže dnešních 205 pergamenových rukopisů tvoří vzácně ucelený soubor, který dokazuje, že budování klášterní knihovny bylo systematické a cílevědomé.

Antifonář z konce 15. století, notový záznam latinské písně Z celé sbírky jsou nejstarší čtyři pergamenové Listy svatého Pavla. Jedná se o fragment z osmého století. Každý list je velký 15 x 21 cm a na pergamenu jsou minuskule s červenými majuskulemi. Další nejméně tři knihy ručně psané na pergamenu pocházejí z jedenáctého století. U knihy Psalterium davidicum je na předposledním 141. listě letopočet 1018. Další kniha Dialogi Gregori byla napsána v letech 1081 a 1082 Evinem (Janem) a také Antifonář pochází z 11. století. Všechny tyto knihy mají též červené majuskule a kniha Psalterium davidicum má i deset velmi krásných dokončených iniciál a dvě iniciály nedokončené.

Další pergamenové rukopisné knihy pocházejí z 12. a 13. století. Z nich si připomeňme Comentarius biblicus na 179 listech pergamenu, velkých 24 x 36 cm. Krásně jsou zde vyvedeny iniciály s různými náměty zvířat na zlaté půdě. Tato rukopisná pergamenová kniha také byla do Vyššího Brodu přinesena prvními mnichy z Wilheringu. Kniha Martyrologium Cisterciensa z 12. století byla předtím, než se dostala do vyšebrodského majetku, v Oseckém klášteře. Na mnoha listech má glosy z 14. a 15. století - převážně jsou připsáni čeští patroni. V roce 1282 byla na 207 pergamenových listech o velikosti 23 x 35 cm napsána kniha Missale Cisterciense. V glosách je zde i citát ze zakládající listiny vyšebrodského kláštera, vydané Vokem z Rožmberka.

Z pozdějších pergamenů je zajímavý fragment z Českého kancionálu. Pergamenový list 35 x 53 cm má zlaté noty a kurentní písmo. Začíná : Prorok svatý Izaiáš ..... V iniciále P je namalován Izaiáš, po straně listu miniatura andělského pozdravení a dole vede řezník vola. Z dlouhé řady pergamenových originálů vyniká velká Decretum Gratiani. Má nejen 322 pergamenových listů, ale především 360 iniciál malovaných na zlaté půdě a dále 38 iluminovaných miniatur, rovněž na zlatém podkladu. Zvláště vyniká miniatura představující Krista, jak předává Zákon papeži a císaři. Toto vzácné dílo pochází ze 14. století.

U dalších knih je na pergamenu například připsáno, že dílo bylo pořízeno roku 1393 opatem, který se jmenoval Otto z Wyhnanic, na dalším je znak rytířů z Drachovce, kteří byli majiteli Omlenice. Zajímavá je zpráva ve Zbraslavské kronice hovořící o tom, že cisterciáčtí opati z Čech nakoupili v roce 1292, při návratu z generální kapituly v Citeaux v Paříži, mnoho svazků knih za 200 hřiven stříbra, které jim na tento účel poskytl král Václav II. A protože vyšebrodský opat na generální kapitule v roce 1292 byl, pravděpodobně některé knihy psané na pergamenu, jež se nacházejí v majetku klášterní knihovny, byly zakoupeny z daru krále Václava II.

Písaři měli pro svou práci vyhrazenou zvláštní místnost s psacími pulty, které se nazývaly scriptoria. Před začátkem psaní nebo opisování si mnich písař jednotlivé řádky a sloupce naznačil olůvkem a velikosti řádků a sloupců si odměřoval kružítkem. K psaní sloužil husí brk, který se namáčel do inkoustového kalamáře z obráceného kravského rohu. Vedle tmavých inkoustů užívali mniši při psaní také barevné inkousty, zejména červené pro velká písmena. Vzácně psali i zlatými a stříbrnými inkousty, které byly připraveny z prášků těchto drahých kovů. Když se písař zmýlil, chybné písmeno vyškrábal ostrým nožíkem.

Klášter Vyšší Brod, celkový pohled

Zhotovení knihy, která má každé písmenko pečlivě vymalováno, bylo přes všechnu píli písařů velmi zdlouhavé. Práce na jedné stránce trvala i celý den. Snadno tak odhadneme, že napsání či opsání jedné knihy trvalo dlouhé měsíce, často i roky. Rukopisné knihy, takzvané manuscripty, jsou psány většinou latinsky. Po písaři pracoval na knize malíř, který měl na popsané stránce vynechané místo na obrázky. Nejprve nakreslil brkem obrysy budoucího vyobrazení a potom nanášel štětcem barvy. Z vyobrazení se dovídáme i mnohé o tom, jak vypadal všední život v době, kdy malíř žil. Příkladem mohou být biblické postavy, které malíř oblékal do oděvů nošených jeho současníky.

Latinské přísloví říká: "Claustrum sine armarie est quasi castrum sine armamentari" což volným překladem znamená: "Klášter bez knihovny je jako hrad bez výzbroje". Práce písařů byla podle pravidel klášterního života tak významná, že v době, kdy bylo dobré denní světlo, se písaři nemuseli účastnit povinných společných modliteb. Písaři sami o své práci říkali: Protože slovo boží nemůžeme zvěstovat ústy, chceme tak činit rukou, neboť kolik knih napíšeme, tolik svědků pravdy vyšleme" .

(fs)