Kostel svatého Jana Křtitele v Zátoni

Na mírném návrší dominuje vltavskému údolí pozdně gotický kostel, zřejmě jedna z nejstarších církevních staveb jižních Čech. Byl postaven při prastaré stezce vedoucí po pravém břehu Vltavy, kterou provázejí staré gotické kostely, např.: v Přídolí nebo Černici. Archeologický průzkum objevil v roce 1999 pod základy sakristie a presbytáře zbytky románského kostela.

Zátoň patřila benediktinskému klášteru v Ostrově u Davle, který proslul jako nejbohatší v Čechách a byl zničen na počátku husitských bouří.

K roku 1310 je při kostele v Zátoni doložen malý klášter s proboštstvím. Byl zrušen v roce 1491. Po roce 1490 byla zřejmě na starších základech postavena pozdně gotická stavba zaklenutá r. 1510. Střecha a hranolovitá věž byla opravena v roce 1890 (další oprava z r. 1928).

Pětiboký presbytář má nepravidelný půdorys, proto je na severní straně klenba zakončena na krakorcích. V lodi zajímavá síťová klenba s přetínajícími se žebry. Světlo proniká okny s původními gotickými kružbami. Kruchta je nesena třemi hrotitými oblouky na dvou osmibokých pilířích a podklenuta rovněž síťovou klenbou s klínovými žebry. Z jižní předsíně vede do lodi sedlový portál s bohatě profilovaným ostěním. Stočené kamenné pruty přetínající svislice dodávají pravidelnému členění zvláštní dynamiku. Vpravo u dveří gotický sloupek na almužny. Rovněž vchod ze západního průčelí je rámován sedlovým portálem.

Kolem kostela hřbitov, kde ještě v 80. letech 20. stol. stálo několik umělecky kovaných křížů (rodina Lepschi).

Ze zátoňského kostela pochází gotický křídllový oltář - Zátoňská archa - uložená v Národní galerii v Praze. Madona na půlměsíci z poč.16. století je v Alšově jihočeské galerii na Hluboké.

Z gotické éry kostela se dochovala oltářní menza (stůl), sanktuář a křtitelnice (kotel a víko má barokní).

Původní zařízení kostela před jeho vykradením v 90. letech 20. století obsahovalo cenný barokní oltář z konce 17. století s obrazenm Kristův křest. Dále soubor vzácně dochovaných svícnů ze 16.století a dva mosazné svícny ze 17. století.

Dva protilehlé boční oltáře - sv. Šimona a Navštívení Panny Marie pocházejí z 1. pol, 18. století (1730 - 1740). Oltář P. Marie nesl obraz C. Philippota z r. 1848.

Intarzovaná kazatelna je zdobena kvalitní řezbářskou prací - reliefy evangelistů. Naproti pod baldachýnem socha sv. Antonína Paduánského z 1. pol. 18. století.

Kostel zdobil i soubor šesti barokních soch: sv. Florián, sv. Donát, sv. Anna, sv. Vavřinec, sv. Jan Nepomucký a sv. Linhart (tento světec byl v kraji ctěn jako patron pastýřů a ochránce dobytka).

Obrazy křížové cesty od R. Čurna z pol. 19. století. Funkční varhany potřebují celkovou rekonstrukci.

V předsíni pět náhrobníků : Paul Perringer, Antonín Pumerl, páter Ludovik Čížek (severní strana jižní předsíně).

Kostel v Zátoni je významná církevní a umělecká památka : Je součástí historie českého výtvarného umění a jistě by si zasloužil, abychom mu věnovali větší péči a postarali se o jeho obnovu.

(Zdeněk Duffek)