Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie regionu Vyšebrodsko

Kaple a křížová cesta Studenec

Lokalita Studenec u Rožmberka nad Vltavou je pojmenována podle pramene se "zázračnou vodou". Původně zde stával starý buk s obrázkem Panny Marie jako poděkování nemocných, které uzdravilo koupání a pití zázračné vody. Název pochází z německého jména nedalekého statku Horndlehzbrunn, někdy uváděného jako Hernnlesbrunn či Herrleshof. Pověst vypráví, že dceři místního hospodského narostly na hlavě rohy, kterých se nemohla zbavit. Po několikerém umytí hlavy ve vodě zdejšího pramene jí rohy upadly. Také se zde říkalo "Naše milá paní studánka", nebo také "Zelená Marie", neboť při velkém suchu vyslyšela Panna Marie modlitby občanů a přinesla jim vláhu.

Cisterciácký páter Severin Gottschmid napsal, že "Od roku 1609 sem prokazatelně chodili již poutníci". Po třicetileté válce, v roce 1670, vyzval rožmberský farář Filip Halbritter věřící své farnosti, aby věnovali dary na postavení kaple. Mezi dárci z let 1670 a 1671 je i hraběnka Magdareta von Buquoy, rožmberský hejtman G. Franz Jägerdorf. Sbírka vynesla 132 zlatých a další dary ve formě stavebního materiálu. Z roku 1679 je doložena listina, která uvádí, že v nově postavené kapli bylo povoleno sloužiti mše svaté a kaple dostala jméno svaté Anny. 8. května 1688 vydala pražská arcibiskupská konzistoř interdikt, tedy zákaz konání bohoslužeb v této kapli. Teprve po osmi letech, 2. listopadu 1696, byl interdikt zrušen.

"Více než sto let pak kaple sloužila jako náboženské poutní místo s léčivým zázračným pramenem návštěvníkům a poutníkům z Čech a Rakouska". Od 18. století je v topografiích jmenována jako kaple Panny Marie Bolestné nebo Kalvárie. Císař Josef II. tuto kapli uzavřel, ale již v roce 1793 se zde již opět konaly bohoslužby. V kapli dle rožmberské oddací matriky byly i svatby. Zřejmě první svatba se konala 6. července 1760, kdy zde byli oddáni Johann Tomaschko, statkář z Českého Jílovce (Böhmisch Gillowitz) a Rosina Tuscher z Přířezu (Priesern). Postupem času kaple chátrá, a tak v roce 1841 musela být polozbořená stavba se spadlou střechou důkladně opravena.

Kaple na konci křížové cesty z Rožmberka nad Vltavou na Studenec, foto: Lubor Mrázek

Budova kaple ze 17. století si s velkou pravděpodobností zachovala svůj tvar, který se dělí na nezakrytý vnitřní dvůr a zastřešenou kapli na severozápadě. Třináctého června 1898 kaple vyhořela, "ale na přání farníků bylo ihned započato s opravou kaple a již 26. července 1899 byla kaple znovu vysvěcena." Věž před požárem měla cibulovitý tvar se zvonicí. Kaple Panny Marie Bolestné měla oltář v bohatě zdobeném barokním rámu se dvěma anděly a od roku 1902 i varhany. Každoročně se zde konaly poutě a takzvané "zlaté soboty", při kterých se sloužila mše. Křížová cesta k poutnímu místu na Studenci vede od Bílého mostu v Rožmberku lesem po kamenném schodišti až ke kapli. Dvě zastavení mají vročení 1777 a iniciály dárců. V roce 1869 nechal hrabě Jiří Jan Jindřich Buquoy "nově vybudovat křížovou cestu. První dvě zastavení pocházela od malíře Ströbla, který také vytvořil obrazy v Křižácké galérii na hradě Rožmberku." Po roce 1948 byla kaple několikráte vykradena a většina zastavení křížové cesty poničena. V současné době občanské sdružení "Za starý Rožmberk" spolu s obcí křížovou cestu i kostelík opravují a je reálná naděje na znovuvysvěcení této nejstarší křížové cesty na Vyšebrodsku.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Pouti a poutní místa v regionu Český Krumlov
Křížová cesta Vyšší Brod
Křížová cesta ve Frymburku
Frymburk