Lipenský poustevník Godoš

Ještě po druhé světové válce se nacházela v lese nedaleko dnešní hráze Lipenské přehrady, u jeskyně s prostým kamenným klekátkem a jednoduchým oltáříkem, dřevěná deska s vypáleným nápisem "Poustevna". Text na desce uváděl: "Zde žil poustevník Godoš, muž Mandy, dcery cikánského hejtmana Wolfa. Manda zemřela po čtyřech letech manželství následkem prostřelení plic, které utrpěla při obléhání cikánského tábora dne 29. května 1715. Manda je pochována vedle kostelíka sv. Oldřicha u Vltavy. Godoš zemřel po mnoha letech a byl vedle Mandy pohřben".

Po třicetileté válce nastalo velké stěhování Cikánů z Maďarska směrem proti proudu Dunaje. Část Cikánů se usadila i v jižní části Šumavy a několik desítek z nich našlo úkryt v zalesněném kopci na pravém břehu Vltavy mezi Uhlířským vrchem a Vyklestilkou. Kopci se dodnes říká Cikánský vrch. Zde mezi převisy a štěrbinami žilo na konci 17. století 50 až 60 stálých příslušníků tlupy. Nebyli to jen Cikáni, ale i lidé, kteří se z různých důvodů ukrývali před spravedlností. Jedním z nich byl i Godoš, syn německého uprchlíka z Porýní. Vyrůstal v táboře mezi svými vrstevníky, společně i s dcerou náčelníka Wolfa - Mandou. Tlupa dlouho loupila zásadně daleko od svého tábořiště. V květnu 1715 však bylo rozhodnuto vojensky přepadnout tábor náčelníka Wolfa v lese pod dnešním Cikánským vrchem.

Při přepadení došlo k přestřelce, při které se Wolfovi a většině mužů podařilo utéci. Za úsvitu byl vykopán hrob, do něhož bylo uloženo 13 mrtvých, převážně žen a dětí. Vyšebrodský farář, páter Albernik, u hrobu později nechal postavit hrubě otesaný 90 cm vysoký pomníček s křížkem a letopočtem 1715. Pomníček tam stojí dodnes, hrob však byl v letech 1820 a 1824 otevřen a nalezené kosti převezeny k výzkumu do Vídně. Vojáci po čtyři dny, od 25. do 29. května 1715, pročesávali okolní lesy a hledali ty, kterým se podařilo uniknout. Jedenáct uprchlíků našlo společný hrob u Kapliček, kde také stával pomníček. Ten však shrnul buldozer spolu s celou vesnicí. Otec Mandy byl zabit v Martínkově, když se chtěl pomstít hajnému za to, že ukázal vojákům cestu.

Při přestřelce Mandě Wolfové jedna ze střel poranila plíce. Podařilo se jí ale utéci do domku rybáře vedle kostelíka svatého Oldřicha u Vltavy. Zde jí přivolaný ranhojič odstranil uvízlou kulku. Nezraněný Godoš se skrýval poblíž Čertovy stěny. Manda se postupně uzdravila a v květnu 1716 slavili Godoš s Mandou sňatek v kostelíku svatého Prokopa. Jejich manželství zůstalo bezdětné. Živili se podomním prodejem krejčovských výrobků a drobného zboží. V roce 1720 začala však cikánská žena pociťovat následky zranění, velmi si jí přitížilo, a tak zimu trávili v domě rybáře. Na jaře 1721 Manda zemřela. Je pohřbena vedle zdi kostela svatého Oldřicha. Godoš se vrátil do Porýní a vždy po několika letech navštěvoval hrob své ženy.

Když Godoš zestárl, vrátil se do míst, kde byla pohřbena jeho nebožka. V zimě žil v rybárně, v létě ve staré opuštěné poustevně, kterou objevil jako chlapec, když vyrůstal v tlupě a toulal se po okolí. Poustevna byla založena poustevníky z kláštera v Přední Výtoni, kteří žili v létě roztroušeni v okolí kláštera po lese, přes zimu se pak vraceli do svého kláštera Heuraffl. Ten vznikl v roce 1384 a v poslední čtvrtině 16. století jej převzal vyšebrodský cisterciácký klášter. Godoš obýval poustevnu po celou řadu let, po vzoru svých poustevnických předchůdců. Až jednou byl nalezen mrtvý s růžencem v rukou. Podle přání byl pochován vedle své ženy Mandy. Na podkladě této události napsal a vydal vyšebrodský mnich Zephyrin Tobner román "Der Ziegeunerwald". Poustevna v současné době čeká na svoji obnovu a zpřístupnění, kdy se pak stane součástí okruhu lesácké naučné stezky s výchozí i cílovou zastávkou na hrázi Lipna.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Pouti a poutní místa v regionu Český Krumlov
Lipno nad Vltavou
Lipenská přehrada