Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie hosdpodářství v regionu Český Krumlov > Historie průmyslové produkce v regionu Český Krumlov

Historie papírny Loučovice

"Vltavský mlýn" Bratři Porákové, továrna na papír a lepenku Loučovice

Papírny Loučovice, historické foto závodu Vltavský mlýn Za finanční podpory své matky Anny Porákové - Faltisové nechal Arnošt Porák z Trutnova v roce 1884 - 85 zpracovat ing. Františkem Karlem z Vyššího Brodu plány a posléze přistoupil ke stavbě nové továrny na celulózu v Loučovicích. Současně nechal vystavět i devět obytných domů, neboť zde původně žilo jen pár dřevorubců, a objednal dodávku nových strojů. Tak mohl v roce 1886 zahájit provoz v továrně, kde byly postaveny tři vařáky k výrobě suché sulfitové buničiny. V roce 1888 již nestačí výroba poptávce a jsou postaveny další dva vařáky, rozšířena kotelna a další části továrny. První stroj na papír je postaven v roce 1895 a v následujících letech další dva včetně pomocných strojů. V obci bylo postaveno dalších pět obytných domů a dvoutřídní škola. Čtvrtý stroj na papír je pořízen v roce 1900 a zároveň je v té době rozhodnuto o zřízení další továrny v nedalekém Svatém Prokopu, uvedené do provozu v květnu 1903. V ní byla zřízena elektrárna, brusírna dřeva a zařízení pro výrobu lepenky, včetně stroje na karton s kruhovým sítem, prvním toho druhu v Čechách, a samosnímacím strojem na papír. V té době byla dosti naléhavá otázka dopravy, která byla dosud zprostředkovávána koňskými potahy po nevyhovující silnici do dvacet kilometrů vzdáleného nádraží Cártle (dnes Rybník). Majitel továrny proto usiloval o zřízení železničního spojení. To se mu podařilo ve spolupráci s opatem vyšebrodského kláštera Bruno Pammerem, kdy je v roce 1909 zahájena stavba a 17. prosince 1911 slavnostně zahájen provoz na druhé nejstarší elektrizované železniční trati v Čechách Cártle (Rybník) - Vyšší Brod - Lipenský Zdvih (Lipno nad Vltavou) (Elektrická dráha Rybník - Lipno). Ve stejném roce (1911) byla v lednu soukromá firma přeměněna na akciovou společnost a dále bylo přistoupeno ke stavbě podnikové elektrárny na Lipně a pily. O dva roky později je vnitřní zařízení továrny modernizováno a počet papírenských strojů doplněn na šest.

Neobyčejně silná povodeň v roce 1920, která zničila mosty, jezy a tovární objekty, a silný požár, který v následujícím roce zničil strojovnu továrny, poněkud zbrzdily příznivý vývoj závodu. Dochází v té době k renovaci a modernizaci závodu, jehož vedení se po smrti zakladatele Arnošta Poráka ujímá jeho syn Eugen Porák.. V letech 1929 a 1930 jsou pořízeny místo zastaralých dva nové papírenské stroje a papírna "Vltavský mlýn" obsahuje čtyři vařáky na sulfitovou celulózu, brusírnu dřeva a pět papírenských strojů. Parní pila patřící k závodu byla rovněž zvětšena a obsahovala dvě rámové pily s příslušnými dřevoobráběcími stroji. Podnikové elektrárny na Lipně, ve Svatém Prokopu a v Loučovicích dodávaly prostřednictvím deseti turbín výkon 3 650kW a tento výkon byl posilován protitlakovými parními turbinami o výkonu 2 300kW. Hospodářská krize načas pozdržela investice, a až v roce 1939 byl postaven nový moderní stroj na silnější papíry spřádací a balicí, který podstatně zvýšil produkci. Zároveň dochází k přeměně akciové společnosti na komanditní. V roce 1945 byl celý závod podle výnosu prezidenta Beneše konfiskován a byla na něj uvalena národní správa.

(ja)