Zámek Červený Dvůr - park

Zámek Červený Dvůr - park

Lokace:
Park je součástí zámeckého areálu v Červeném Dvoře.

Popis objektu:
Zámecký park v Červeném Dvoře zahrnuje celkem 105 hektarů přírodně krajinářské úpravy jednak v nejbližším okolí zámku, uvnitř zámeckého dvora a dále rozsáhlé volné partie, rozkládající se jihovýchodním směrem od hlavní zámecké budovy.

Hranice parku tvoří na jihozápadní straně silnice Český Krumlov - Chvalšiny, na jihovýchodní straně potok, na severovýchodě areál lesní školky a na severozápadě místní komunikace.

Průměrná nadmořská výška činí 550 m n/m. Celý zámecký areál včetně parku leží na území Chráněné krajinné oblasti Blanský les.

Stavebně historický vývoj:
Zahrada je u zámku v Červeném Dvoře poprvé připomínána k roku 1598 - jednalo se o oboru zřízenou Petrem Vokem z Rožmberka pro chov bobrů, bažantů, koroptví a křepelek.

K roku 1672 je v zahradě uváděna myslivna a také altán.

Za panování knížete Adama Františka ze Schwarzenberku ( 1719 - 1732 ) byl postaven byt pro zahradníka. Existenci fontán dokládá zpráva o stavbě vodovodu pro jejich napájení roku 1736.

Vývoj zámecké zahrady podrobně dokládají archivní záznamy a historické plány uložené ve Státním oblastním archívu Třeboň, pobočka Český Krumlov.

Nejstarší plán je z roku 1766. Zobrazuje pravidelnou francouzskou zahradu lichoběžníkového půdorysu, ohraničenou zdí. Cesty se rozbíhají hvězdicovitě od středového bazénu a architektonicky rozčleňují prostor zahrady v uzavřené boskety ( bosquet = francouzsky lesík).

Všechny cesty, vyjma středové, byly lemovány z obou stran stříhaným stromořadím a byly vedeny přímočaře. Vnitřní prostory bosketů jsou vysázeny stromy, v severovýchodní části zahrady převažují v bosketech volné travnaté plochy, které se střídají s plochami polí.

Před zahradním průčelím zámku se rozkládala obdélníková plocha parteru s bazénem uprostřed. Hlavní kompoziční osa vychází ze středu zahradní strany fasády zámku směrem jihovýchodním, protíná výše zmíněný bazén na parteru a prochází přes velkou vodní nádrž s ostrůvkem. V jeho středu byl opět vodotrysk (viz analogie ostrova s vodotryskem na rybníku v českokrumlovské zámecké zahradě - Zámecká zahrada v Českém Krumlově). Dalším vodním prvkem na hlavní ose zahrady je bazén s vodotryskem ve středu hvězdice cest. Osa je zakončena oválným bazénem s dvěma vodotrysky. Všechny vodotrysky s vysokým vodním sloupcem opticky prodlužují celkovou hloubku zámecké zahrady. Kruhové bazény s vodotryskem se dále opakují ve všech čtyřech rozích zahrady.

Původní vstup do zahrady od Českého Krumlova navazoval na linii příčné kompoziční osy, hlavní brána do zahrady byla na její jižní straně. Další vstup do zahrady byl možný přes zámecký dvůr ( resp. tzv. čestné nádvoří ).

Uspořádání parteru detailně zobrazuje akvarel malíře Ferdinanda Runka "Červený Dvůr a okolí " z roku 1780. Obdélníková plocha parteru je řešena pravidelně se znaky raně barokního slohu. Střed parteru s kruhovou fontánou je ztvárněn náročněji. V kruhovém půdoryse se kolem bazénu rozvíjejí záhony, kterými prochází až k zámku široká středová cesta. Okraje parteru vyplňují záhony s vnitřním obdélníkovým členěním.

V archivních záznamech se uvádí, že mezi lety 1764 - 1769 byla zahrada obehnána kamennou zdí. Vodotrysky byly uvedeny do provozu v roce 1761.

V letech 1769 - 1784 byli v zahradě chováni bobři, čínští bažanti, bengálští jeleni a angorští králíci. K starším zahradním prvkům (přírodní divadlo, letní jízdárna, tzv. Schneckenberg - kopeček se ve tvaru šnečí ulity) přibyly v letech 1787 - 1789 holandská a čínská besídka, ostrůvek s můstky, jeskyně z lesklých kamenů. V zahradě byly vysazovány tehdy módní kanadské a vlašské topoly.

Plán z roku 1819 zobrazuje barokně klasicistní zahradu s již částečně zjednodušenou cestní sítí, ale základní hvězdicová soustava je ještě zachována. Uvnitř bosketů se objevují nepravidelně vedené cesty, které spojují četné romantické prvky obohacující náplň zahrady.

Za panování knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenberku (1833 - 1888) prodělala zahrada velké změny. Hlavním podnětem pro přetvoření pravidelné tzv. francouzské zahrady v příkladný přírodně krajinářský park ( tzv. anglický park) byla cesta knížete do Anglie.

O celkovém uspořádání parku nás informuje plán z roku 1910. Původní lichoběžníkový prostor zahrady byl rozšířen na jižní a východní straně. Park tím dosáhl výměry 105 hektarů, dochované dodnes. Pravidelná cestní síť byla zrušena, ale nové, nepravidelně vedené cesty jsou v mnoha úsecích trasovány souhlasně s původním barokním rozvrhem. Např. jeden z procházkových okruhů je veden po hranicích původní barokní zahrady. Hlavní kompoziční osa parku prochází jeho středem (je identická s původní osou barokní zahrady!) a je oživena kruhovými bazény s vodotrysky a rybníkem, který vznikl úpravou barokního čtyřhranného bazénu. Hlavní příjezdová cesta je řešena reprezentativně, otevírá se z ní řada pohledů na zámek a do protilehlé otevřené travnaté části parku, modelované mistrovsky rozvrženými skupinami stromů a solitéry. Park byl komponován velkoryse. Jednotlivé scenérie dotvářené romantickými stavbami důmyslně propojuje řada průhledů ukončených v okolní krajině, do které park bezprostředně přechází a vytváří tak s pohořím Blanského lesa ucelený obraz.

V archivních záznamech je uvedeno, že roku 1839 byly zbourány ohradní zdi zámecké zahrady.V parku byla roku l840 vybudována nová bažantnice, která sloužila v sezóně k ubytování návštěvníků, a dále nové, tzv. švýcarské stáje pro chov krav švýcarského původu. Vlastní stáj byla oddělena prosklenou stěnou od tří salónů, kde mohli návštěvníci, popíjející čerstvé mléko, pozorovat život ve vzorně udržované stáji. Nedaleko "Švýcárny" bylo zřízeno tenisové hřiště. Na přání kněžny byla založena nová růžová zahrada s růžovým chrámkem. Roku 1846 byl přenesen obelisk na tzv. křížové pole. V 50. letech 19. století byly zbourány barokní letohrádky a zrušeny umělé jeskyně. Roku 1856 byl postaven mariánský sloup v novogotickém stylu. Tím byl umělecký vývoj zámeckého parku v podstatě dovršen.

Seznam nejvýznamnějších dřevin:
douglaska ( Pseudotsuga menziesii var. glauca )
borovice vejmutovka ( Pinus strobus )
javor červený ( Acer rubrum )
dřezovec trojtrnný ( Gleditsia triacanthos )

Současné využítí:
V současnosti park vytváří jako vyhrazená zeleň zázemí pro objekt Psychiatrické léčebny a je pro veřejnost zatím nepřístupný.

(jo)