Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie regionu Vyšebrodsko

Pivo a pivovary ve Vyšším Brodě

Vaření piva, zdroj: Dějiny českých zemí, Josef Harna, Rudolf Fišer, 1995, ISBN - 80 - 7168 - 285 - 3 Pivo se ve středověku považovalo nejen za nápoj, ale i za relativně levnou a sytou potravu. Zpočátku se pivo vařilo doma a primitivní domácí pivovar tvořila pánev nebo kotel. Pivovar ve vyšebrodském cisterciáckém klášteře se poprvé uvádí již v roce 1380; pivo vařili sami mniši. V první polovině 15. století jsou uváděni jako klášterní sládci Mikuláš, Jakub a Friedrich. Vyšebrodský farář, který nepatřil mezi mnichy, si s lítostí poznamenal: "Obvod vyšebrodské farnosti musel být rozsáhlý a zdejší farář musel vynakládat velké úsilí, zatímco tamním mnichům u lesa se již vede lépe. Tam již šumí ječmenná šťáva a proudí do sklepa."

Právo várečné bylo jednou z hospodářských výsad každého měšťana. Rentabilita byla zajišťována "mílovým právem," které bránilo, aby v blízkosti města vznikaly sladovny, pivovary a šenky nepatřící měšťanům nebo vrchnosti. Vyšebrodský opat Christodor Knoll se souhlasem Jana z Rožmberka vydal 24. srpna 1524 privilegium měšťanům a usedlíkům městyse Vyšší Brod, kde se v pátém bodě píše: "Do vzdálenosti jedné půlmíle ve vesničkách patřících k našemu kostelu nesmí nikdo z tamních obyvatel nabízet na prodej žádné pivo ani vyrábět slad, nýbrž jen to množství, které sám pro svůj dům potřebuje, smí po právu mít."

Ale již 5. února 1531 rozhodl Jan z Rožmberka o sporu městyse Vyšší Brod se Studánkami ohledně pivovarnictví takto: "Bohatým a chudým ze Studánek milostivě povolujeme a milostivě souhlasíme, aby ve svých domech pro svou potřebu dělali slad, aby vařili pivo k užitku svých hostů, a to na věčné časy, aniž by tím vznikaly stížnosti a nedorozumění s Vyšším Brodem. Avšak nesmějí pivo čepovat ani nabízet na prodej, toho je jim zcela zapověděno." Také Artikuly vydané v roce 1540 rychtářům a poddaným zdůrazňovaly, že poddaní mohou navařit "k svému truňku a pro čeleď piva, kolik kdo chce, nikdo však nesmí šenkovat či prodávat, leda by měl k tomu zvláštní výsadu povolení."

Tato zásada platila v Čechách od dob krále Jiřího z Poděbrad a byla vyhlášena usnesením sněmu již v roce 1479. Měšťané do té doby nepotřebovali zvláštní písemný souhlas vrchnosti k provozování pivovarnictví. Pouze museli odvádět pravidelné dávky a poplatky. Za vaření piva to bylo povarné, za čepování počepné nebo šenkovné, z krčmy pokrčmé a za vystavování piva k prodeji i posudné. Platby z piva byly vítaným příspěvkem do cisterciácké klášterní pokladny. Proto mniši nebránili měšťanům, aby vystavovali pivo do jejich vesnic, naopak poddaným ve vsích ukládali, že musí brát pivo od nich a nesmějí konzumovat pivo cizí. Většinou se prodávala pinta (asi litr) za dva haléře - haléřů bylo do groše čtrnáct. Za dva haléře se prodával i chléb nebo 14 vajec. Také víno bylo v té době přibližně stejně drahé jako pivo. Vařila se především piva "tmavá," z ječmene, a spotřeba piva, jak už to v Čechách bývá, byla již tenkrát vysoká. V poznámkách k Březanovu Života Viléma z Rožmberka se píše: "Obrovská spotřeba piva v Čechách (odhadováno pro 16. století na 200 litrů ročně na osobu včetně dětí) byla důsledkem požívání piva jako jedné ze základních potravin, doslova tekutého chleba."

Dobové znázornění pivovarníka, zdroj: Toulky českou minulostí II, Petr Hora, 1991, ISBN - 80 - 208 - 0111 - 1 Původní anarchie domácího vaření, kdy každý měšťan, který byl právovarečníkem, vařil libovolné množství piva ve svém domě, byla nahrazena pevným řádem, podle něhož mohli měšťané vařit, jen když na ně přišla řada. Po pořádku také vyrobené pivo čepovali. Již na počátku 16. století dochází ve Vyšším Brodě k zřízení "pivovarských domů," kde pro jednotlivé právovarečníky vařili pivo sládkové. První vyšebrodští sladovníci pocházeli z rodu Mälzerů, což v českém překladu znamená sládek. Jako první je uváděn v letech 1525, 1530 a 1534 Jakob Mälzer. Jak v městském, tak i v klášterním pivovaře ve Vyšším Brodě se vařilo tmavé nebo také červené pivo. Bylo z ječmene, lehčí nahořklé chuti a tvrdilo se o něm, že čistí krev. V klášterním pivovaře se vařilo pro opata a vzácné hosty i "bledé pivo" z pšenice, které bylo "husté, ani příliš sladké ani hořké." Suroviny na vaření piva byly místní, včetně chmelu pěstovaného na Olivetské hoře a v údolí Hvězdné. V roce 1576 žádá Vilém z Rožmberka vyšebrodského opata o přenechání výčepního práva na mnoha vesnicích kláštera na doživotí, aby zlepšil své příjmy. Jak poznamenal klášterní kronikář: "tento rožmberský pán trpěl nedostatkem peněz."

Od roku 1577 platil městský pivovar ve Vyšším Brodě paušální poplatek 60 kop míšenských grošů klášteru ročně. Vyšebrodský opat Georg II. Taxer nechal v roce 1584 vystavět i nový klášterní hostinec. Sedmnáctého srpna 1597 se zavázal vyšebrodský opat Michael Fabritius Petru Vokovi z Rožmberka, že za jeho života nezřídí na klášterním území žádné nové pivovary, mlýny a rybníky. V listině Petra Voka z Rožmberka, která je datována 14. května 1608 v Třeboni, jsou potvrzena a rozšířena privilegia městyse Vyšší Brod. V bodě šest se píše o pivě: "Napříště, až na věčné časy, mohou radní a měšťané našeho městečka Vyšší Brod vařiti červené a bílé pivo, rovněž vyrábět slad a prodávat pivo podle jejich libovůle, aniž bychom jim v tom bránili my nebo ti, co přijdou po nás, ani opat nebo převor si nebude stěžovat. Ovšem (s výjimkou kláštera) nebude mít nikdo právo v okruhu jedné půlmíle (míle česká = 7,53 km) od našeho kláštera vyrábět pivo nebo slad."

Roku 1628 platila městská rada ve Vyšším Brodě za pivo (posudné) sto rýnských zlatých ročně. V letech 1627 až 1642 byl ve Vyšším Brodě sládkem městského pivovaru Georg Kaidl. 28. března 1636 koupil vyšebrodský opat Georg II. Schroff Panský dům od vyšebrodského měšťana Georga Hammermüllera za 900 zlatých a přeměnil jej na hostinec. Prvním hostinským je zde uváděn Michal Schulz. Další vyšebrodský hostinec měl městský pivovar ve svém domě čp. 79, kde v letech 1653 až 1690 šenkoval Johan Mader. V roce 1651 byl za opata Georga Wendschuha modernizován klášterní pivovar a postavena nová lednice.

(fs)

Další informace :
Historie regionu Vyšebrodsko
Historie krčem a hospod v regionu Český Krumlov
Historie pivovarnictví ve městě Český Krumlov
Historie pivovarnictví ve Vyšším Brodě
Vyšší Brod