KKK

Raně středověké (slovanské) osídlení regionu Český Krumlov

Kresebná rekostrukce slovanské polozemnice, Český Krumlov, Dolní panská zahrada, 8. století. Kresba M. Ernée Raný středověk započal v Čechách, a tedy i v regionu Český Krumlov, někdy v průběhu 1. poloviny 6. století po Kristu, kdy do Čech přišli první Slované. Není však vyloučeno, že tehdy asi téměř liduprázdný pomezní region nově kolonizovaného území Slované osídlili až o něco později. Hustotou i charakterem osídlení se region Český Krumlov v raném středověku velmi podobal předchozímu pravěku (Pravěké osídlení regionu Český Krumlov). Také archeologické památky - movité i nemovité, se od těch pravěkých příliš neliší. Známe zejména hradiště, některá mohylová pohřebiště a zatím vzácně i pozůstatky venkovských sídlišť. Dvě významné změny však přesto zmínit musíme. Region Český krumlov se poprvé ve svých dějinách ocitá ve světle psaných pramenů - listin. Ze závěru tohoto období, z konce 12. století, se v nejjižnějším cípu Čech dochovaly i nejstarší památky skutečné zděné architektury - románské kostelíky, stavěné z kamenů spojovaných maltou.

Nejstarší dnes známou raně středověkou lokalitou v regionu Český Krumlov je přímo území města Český Krumlov. Slované se tu usídlili již velmi záhy - v 8. století po Kristu. Zdejší sídliště patří k těm vůbec nejstarším, která v jižních Čechách archeologové doposud nalezli. Pozůstatky jedné zahloubené chaty - polozemnice (Grubenhaus), tu v letech 1991 a 1992 prozkoumal archeolog P. Břicháček. Necelá desítka zlomků keramických nádob z 8. - 12. století pochází i z několika dalších míst na území města Český Krumlov (Pravěké a raně středověké osídlení na území města Český Krumlov).

Typickou raně středověkou památkou jsou v jižních Čechách mohylová pohřebiště. Několik pohřebních mohyl prozkoumali archeologové již ve dvacátých letech 20. století i v regionu Český Krumlov. Celkem 4 mohyly prokopali roku 1926 v trati Slabošovka poblíž Besednice A. Stocký s L. Jansovou. Některé nálezy z nich (uhlíky a spálené kosti) jsou dodnes uloženy v Národním muzeu v Praze. V Okresním vlastivědném muzeu v Českém Krumlově můžeme vidět keramickou nádobu z mohyl, zkoumaných o něco později K. Brdlikem a L. Franzem v poloze Mravenečník (Ameisberg) u Boletic. Další raně středověké mohyly tehdy prozkoumali i v nedaleké trati Kraví hora (Kuhberg).

Boletice, les Mravenečník (Ameisberg). Keramická nádoba ze slovanské mohyly (vpravo značka na dně nádoby). Archeologický výzkum K. Brdlika a L. Franze v r. 1929. Sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově. Boletice, les Mravenečník (Ameisberg). Keramická nádoba ze slovanské mohyly (vpravo značka na dně nádoby). Archeologický výzkum K. Brdlika a L. Franze v r. 1929. Sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově.


Typické raně středověké hradiště, jehož existence byla ověřena archeologickým výzkumem, existuje na území regionu Český Krumlov dosud pouze jediné. Slované ho vybudovali v západní části Křemežské kotliny, na ostrožně nad Dobročkovským potokem východně od Kuklova někdy v 2. polovině 8. století (Slovanské hradiště u Kuklova). Hradiště o rozloze asi 2 ha mělo opevněnou akropoli a dvě předhradí, obehnaná valem a místy chráněná i příkopem. Teprve ze samého závěru raného středověku (konec 12. a 1. polovina 13. století) známe některé další opevněné polohy - malé strážní hrádky. Jeden z nich stával i na vrchu Raziberk u Boletic, v centru zdejšího královského újezdu.

Zjednodušený půdorys slovanského hradiště u Kuklova podle M. Lutovského.

V regionu Český Krumlov se nachází i jedna ze dvou nejstarších v písemných pramenech zmiňovaných lokalit v jižních Čechách - Zátoň (Ottau). Leží ve výrazné poloze nad řekou Vltavou asi v polovině cesty mezi Českým Krumlovem a Rožmberkem. Zátoňský újezd daroval podle mladších listinných falz benediktinskému klášteru v Ostrově již kníže Břetislav I. (1037-1055). Zátoň je také jedinou lokalitou v regionu Český Krumlov, o které je v písemných pramenech zmínka před koncem 12. století. I stavební počátky zdejší kaple sv. Jana Křtitele, známé zejména některými detaily své pozdněgotické přestavby, klademe dnes nejdříve do průběhu 13. století. Pozůstatky předpokládané románské sakrální stavby z 12. či dokonce 11. století se doposud nepodařilo nalézt.

..

Jedinečnou památkou raně středověké (románské) architektury je bezesporu kostelík sv. Mikuláše v Boleticích, postavený koncem 12. století v centru boletického knížecího a posléze královského újezdu. Spolu s nedalekým hrádkem na vrchu Raziberk byl vedle světské i symbolem duchovní správy a moci v centru zdejší zeměpanské državy. Kostel v Boleticích je nejstarší dosud stojící architekturou v regionu Český Krumlov. Pozdně románské kostely však stávaly před polovinou 13. století, kdy se v Čechách postupně začíná prosazovat gotický sloh, i jinde. Například již v roce 1220 zmiňují listiny existenci farního kostela v Přídolí u Českého Krumlova. Až krátce před koncem 1. poloviny 13. století byla vybudována i jediná dodnes dochovaná profánní pozdně románská stavba v regionu Český Krumlov - hranolová věž hradu Rožmberk. Tato stavba však spadá již do následujícího období - středověku.

Osídlení regionu Český Krumlov bylo v raném středověku jistě daleko hustší, nežli naznačují zmíněné památky. To dokládají i nálezy z posledních let (pozůstatky raně středověkých sídlišť mezi klášterem Zlatá Koruna a městečkem Kamenný Újezd či bohatý soubor keramiky z intravilánu obce Mirkovice).

(me)

Další informace:
Archeologické výzkumy v regionu Český Krumlov
Archeologické výzkumy ve městě Český Krumlov