KKK

Historie sběratelství a muzejnictví v

Horní č.p. 152, Okresní vlastivědné muzeum Muzejní sběratelství v regionu má počátek v 19. století. Za jeho nestory lze označit zejména představitele šlechtických rodů.

Buquoyové například již v padesátých letech 19. století zařídili část hradu Rožmberka nad Vltavou jako své rodové muzeum, předvádějící návštěvníkům starobylost, tradice a zásluhy rodu. Buquoyské rodové muzeum bylo později jen málo narušeno, a tak se hodnotám sbírkových předmětů i atmosféře romanticky pojatých interiérů mohou obdivovat i dnešní návštěvníci hradu Rožmberk nad Vltavou.

Schwarzenberkové se v 19. století zasloužili o zachování mnoha historických památek, jejich sběr a konzervaci. Jmenovitě kníže Adolf Josef (1832 - 1914) byl uznávaným sběratelem a mecenášem. Spolupracoval při soupisech památek s vědeckými institucemi, podporoval zřízení diecézního muzea v Českých Budějovicích a zachránil četné církevní a další památky tím, že je odkoupil a umístil do sbírky na zámku v Českém Krumlově. Předměty byly většinou uloženy v tzv. "Románské komoře". Odtud se řada z nich dostala po roce 1945 do péče Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově.

Sběratelské a muzejní tendence lze na konci 19. století zaznamenat také v měšťanském prostředí, konkrétně v Českém Krumlově.

V roce 1891 byl v regionálním tisku (Deutsche - Böhmerwaldzeitung) poprvé publikován návrh na zřízení uměleckoprůmyslového muzea, které by oživilo vztah široké veřejnosti k umění a k památkám. V roce 1892 byl ustaven přípravný výbor pro založení muzea. Muzeum však vzniklo až po mnoha letech - v roce 1916. Sbírky byly několikrát stěhovány a po druhé světové válce z nich zbylo v podstatě torzo. Přesto se řada hodnotných předmětů (např. perníkářských forem ze 17. až 19. století) dostala po skončení druhé světové války do správy nového českokrumlovského muzea, které bylo ustanoveno v roce 1946.



Muzeum koněspřežné dráhy v Bujanově, interiér expozice

V první polovině 20. století lze zaznamenat různé sběratelské a muzejní aktivity i v dalších místech regionu.

V Kaplici je od roku 1921 uváděno "školní přírodovědecké muzeum", které však mělo ve sbírkách také cechovní listiny, cechovní konvice, keramické nádoby a kachle. Tyto předměty byly po roce 1945 předány do sbírek nového muzea okresu Kaplice (od roku 1952 se sídlem v Rožmberku nad Vltavou) a odtud po roce 1960 do správy Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově.

V Horní Plané byl v roce 1921 založen německý muzejní spolek, který v roce 1923 otevřel Šumavské muzeum (Böhmerwaldmuseum). Muzeum bylo uzavřeno v roce 1945 a přes snahu o jeho uchování byly jeho sbírky převedeny v letech 1949 - 1950 do správy jiných muzeí (Český Krumlov, České Budějovice, Praha). (Bývalé Šumavské muzeum)

Rodný domek Adalberta Stftera v Horní Plané

Ve Frymburku se v roce 1923 konala vlastivědná a národopisná výstava, která dala podnět k založení obecního spolkového muzea. To bylo otevřeno v roce 1928. V květnu 1945 bylo zabráno armádou USA a poté předáno československým úřadům. Sbírkové předměty byly předány novému muzeu okresu Kaplice a spolu s dalšími je po roce 1960 převzalo do správy Okresní vlastivědné muzeum v Českém Krumlově.

(pj)