Historie školství v

Počátky vzdělanosti v regionu Český Krumlov jsou spjaty s církevními institucemi, neboť nejstarší školy vznikaly při farních kostelech či v klášterech - např. klášter Vyšší Brod či klášter Zlatá Koruna. Své vzdělání získal ve vyšebrodském klášteře zřejmě i Petr I. z Rožmberka.

Počátky školství v Českém Krumlově spadají do 2. poloviny 14. století, kdy se prvním výrazným střediskem kultury a vzdělanosti ve městě stal farní kostel sv. Víta ve městě Český Krumlov.

Českokrumlovská latinská škola prožívala období rozkvětu v druhé polovině 15. století a na počátku 16. století, kdy ve městě působili vzdělaní kněží.

Další rozvoj vzdělanosti nastal za vlády Viléma z Rožmberka, který do města povolal jezuitský řád. V roce 1584 zahájil výuku v Českém Krumlově jezuita Václav Šturm, který se později stal prvním rektorem jezuitské koleje. O založení této koleje jednal Vilém z Rožmberka již v roce 1585 a o rok později byl založen základní kámen budovy - dnešní Horní č. p. 154. V polovině 17. století se celý areál jezuitského řádu v Českém Krumlově rozšířil o novou budovu jezuitského divadla (Horní č. p. 153), které navázalo na tradici staršího dřevěného jezuitského divadla a především o raně barokní stavbu nového jezuitského semináře z let 1650 - 1652 (Horní č. p. 152). Nejvýznamnějším pedagogem, který zde působil byl český vzdělanec, literát a historik Bohuslav Balbín.

Tereziánská školská reforma z roku 1774 zřizovala vedle triviálních škol v každém kraji školy hlavní. Ta byla zřízena v roce 1779 i v Českém Krumlově. Užívala budovu bývalého jezuitského semináře (Horní č. p. 152). Kromě trivia (čtení, psaní, počítání) se žáci učili základům latiny, zeměpisu, přírodopisu, slohu, kreslení a geometrii, dále pak základům hospodářství.

Se zavedením povinné školní docházky v Rakouské monarchii souvisí činnost dvou zcela ojedinělých vzdělávacích ústavů - vzorové industriální školy v Kaplici (kaplická škola), založené Ferdinandem Kindermannem a normální zlatokorunské školy, založené opatem kláštera Zlatá Koruna Bohumírem Bylanským. Děti se kromě základních vyučovacích předmětů - čtení, psaní a počítání - vyučovaly zeměpisu, dějepisu a přírodopisu. Velký důraz byl ovšem kladen na získávání praktických dovedností v oborech pěstitelství, chovatelství, řemeslná práce či domácí práce. Pole didaktických zásad Jana Amose Komenského byla značná část pozornosti věnovaná názornosti výuky s využitím pomůcek, map, vyučovacích obrazů a sbírek přírodnin. Obdobnou náplň měla také kájovská škola, jejíž vývoj je kontinuálně doložen v 17. a 18. století.

Střední odborné školství rozvinul až Josef ze Schwarzenberku na počátku 19. století, kdy založil Lesnickou školu ve Zlaté Koruně a pozoruhodný Schwarzenberský hospodářský ústav ve městě Český Krumlov roku 1801. Tato škola poskytovala odborné vzdělání budoucím schwarzenberským úředníkům.

1. listopadu 1871 byla otevřena první třída tehdy soukromého reálného gymnázia v Českém Krumlově s německým vyučovacím jazykem. Po opětovné žádosti, kterou podpořil kníže Schwarzenberk, převzal školu do své správy stát. Místnosti byly uvolněny v budově bývalého jezuitského semináře.

V roce 1896 při oslavách jubilea mělo gymnázium 271 žáků. Budova v Horní č. p. 152 sloužila německému gymnáziu až do roku 1939/40. Významnou osobností německého gymnázia byl profesor Johann Josef Ammann, který se zajímal o místní folklór a v roce 1892 publikoval úpravu textu hořické pašijové hry. Z absolventů gymnázia můžeme uvést profesora vídeňské univerzity Gustava Jungbauera.

(mj)

Další informace:
Historie školství ve městě Český Krumlov
Vyšebrodská elementární škola