Špitál ve Vyšším Brodě

Dne 25. října 1346 byl ve Vyšším Brodě vysvěcen světícím biskupem Adamam von Gabullou "špitální kostel" svaté Alžběty. Samotné založení špitálu ve Vyšším Brodě provedl Petr z Rožmberka 4. září 1347, když zřídil "šest obročí pro nemocné". Vyšebrodskému špitálu věnoval výnos ze svého dvora, polí a sadu v Nesselbachu, což je dnešní Větrná, mezi Rožmberkem a Malšínem. Jeho synové Petr a Jan z Rožmberka v roce 1361 přidali čtyři a v roce 1371 další dvě obročí pro nemocné. Špitál v domě, který od roku 1772 má číslo popisné 122, byl pravděpodobně dostavěn až po roce 1367, neboť v tomto roce je uváděn "chudobinec nemocných pánů" přímo v samotném klášteře. V roce 1379 udělil kardinál Pilous vyšebrodskému klášternímu špitálu odpustky, které byly pravděpodobně použity na dokončení stavby budovy. V listině z 25. ledna 1380 darují Rožmberkové klášteru vesnici Lahhrurberher u hornorakouského kláštera Schläglu za podmínky, že ve špitále bude stálá služba a opat zajistí jednoho kněze kláštera, který bude dohlížet na to, aby špitál dostal vše, co mu patří. Službu měla vykonávat "poctivá a poctivá služebná". Špitál dostal stejný název jako vedlejší kostelík, tedy špitál sv. Alžběty.

O vyšebrodském špitálu se podrobněji dovídáme až v polovině 16. století, kdy v roce 1545 je uváděna zemřelá špitální "šafářka Barbora, kterou vystřídala Anna, manželka obročího Šimona". V tu dobu byl založen špitální dvůr a dochází k úplné obnově budovy špitálu. V roce 1560 se v sirotčí knize Vyššího Brodu již mluví o "novém špitálu". Obdobně i v německé kronice Vyššího Brodu se píše u roku 1549 o novém špitálu, ale z dalšího textu je zřejmé, že to byl pozdější chudobinec v horní části náměstí, který však mohl při přestavbě budovy u kostelíka sv. Alžběty dočasně sloužit i jako špitál. V každém případě již před 2. únorem 1576 byl ve Vyšším Brodě jediný špitál u kostelíka sv. Alžběty patřící městu. Při prodeji dvou luk u Valnova, které byly majetkem kláštera, nový vlastník Kaspar Knoll byl zatížen věcným břemenem šesti sáhů palivového dřeva včetně dovozu ve prospěch vyšebrodského špitálu. Ještě o sto let později, kdy tyto louky v roce 1681 vlastnili vyšebrodští měšťané Matthias Lebhard a Wenzl Füllkofl, každý z nich odváděl špitálu ročně na sv. Michala tři fůry dřeva.

Dne 9. září 1610 odevzdává opat vyšebrodského kláštera Ferenschon městečku Vyšší Brod pro účely špitálu sto rýnských franků po zesnulém kameníkovi Sebestiánu Poschovi, který více než dvacet let pracoval pro cisterciácké kláštery Vyšší Brod a Zlatá Koruna. "Tento nám před jistou dobou svěřil částku sto rýnských zlatých, počítaných po šedesáti krejcarech ... a nám uložil, abychom těchto sto zlatých odevzdali špitálu v městečku Vyšší Brod k lepší péči o místní chudé". Obročníci dostávali zdarma stravu u jednotlivých měšťanů. Dvě špitální porce dával klášter, jak psáno "před rokem 1656 i potom". Kostelík sv. Alžběty se rozpadal, a proto byl v roce 1670 za opata Johanna Clayeye znovu postaven stavitelem Peterem Spinetti a Bartholomäusem Bullou. Byl zasvěcen sv. Josefu a také špitál se od té doby nazývá sv. Josefa. Dne 25. června 1773 obdržel vyšebrodský špitál sv. Josefa tisíc feniků, což byla asi osmina hřivny stříbra, od pátera Qeyera jako dědictví po jeho rodičích. Za to se museli špitálníci každodenně modlit za dárce i jeho rodiče. V letech 1797 a 1798 sloužil špitál jako lazaret, protože tehdy řádila "nakažlivá nemoc".

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Klášterní lékárna ve Vyšším Brodě
Zdravotnictvi v regionu Cesky Krumlov
Vyšší Brod
Klášter Vyšší Brod