Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov

Středověká kolonizace regionu Český Krumlov


Od poloviny 12. století probíhala v českých zemích tzv. středověká kolonizace, během které vznikaly stovky nových osad, městeček, měst, hradů a klášterů, i když celá řada z nich během dlouhého historického vývoje zanikla a do dnešních dnů se nám z nich dochovaly pouze neobydlené zbytky a zříceniny, pomístní názvy či strohé písemné zmínky. O středověké osidlování Českokrumlovska se zasloužily především šlechtické rody a církevní řády, třebaže první osídlenci do této oblasti přicházeli již dávno před tím.

Nejstarší středověké správní středisko na Českokrumlovsku je doloženo archeologickými nálezy v lokalitě Boletice již v 6. - 8. století. Později do této oblasti zasahoval vliv kmene Doudlebů a rodu Slavníkovců. Raně středověké osídlení v Boleticích dokládá i původně románský kostel sv. Mikuláše ze 12. století. Jako první zahájily středověké osidlování hraničních hvozdů církevní řády, neboť nejstarší písemná zmínka je z roku 1037, kdy český kníže Břetislav daroval ves Zátoň ostrovskému benediktinskému klášteru, který zde před rokem 1310 vystavěl malý klášter a od poloviny 12. století patřila ves Svéráz ke strahovskému premonstrátskému klášteru. Na konci 12. století se na Českokrumlovsku usadil český šlechtický rod Vítkovců, který zde svá sídla zakládal kolem poloviny 13. století. Soustavné kolonizaci tohoto kraje se věnoval také církevní řád cisterciáků. Většina nových osad však byla založena až v průběhu 14. století.

.. ..

Značný vliv na kolonizaci tohoto hraničního území českého království ve 13. století měly obchodní stezky (Historické stezky v regionu Český Krumlov) a cesty, po kterých se dopravovala především sůl z oblasti rakouských Alp i německých zemí do českého vnitrozemí. Českokrumlovskem procházelo již od 12. století několik větví tzv. Linecké cesty, jejíž směr ovlivňovaly porosty šumavských lesů a tok řeky Vltavy. Hlavní cesta směřovala od Lince přes Leonfelden k Vyššímu Brodu, Rožmberku, Zátoni a Přídolí, pokračovala přes Český Krumlov, Boletice a Chvalšiny ke Zlaté stezce nebo do Českých Budějovic. Druhá větev této obchodní stezky vedla z Lince přes Cáhlov (dnešní Freistadt), Dolní Dvořiště, Kaplici a Velešín do Českých Budějovic. Další obchodní cesty vedly z Rakouska přes Frymburk či z německých zemí přes Horní Planou. Podél těchto cest postupem doby vznikly obchodní osady i poddanská města a městečka.

Zámek Český Krumlov, obraz Dělení růží, Antonín Streer, 1742

O kolonizaci dosud jen zřídka osídlených oblastí Českokrumlovska se zasloužil především šlechtický rod Vítkovců, jehož zakladatelem byl podle tradice Vítek z Prčice ( + 1194 ). Ten podle staré erbovní pověsti rozdělil svůj majetek mezi svých pět synů, a tak se rod Vítkovců rozdělil na pět rodových větví - pány z Krumlova, z Rožmberka, z Jindřichova Hradce, z Landštejna a ze Stráže, se společným heraldickým znamením pětilisté růže. Nejstarším místem spjatým s činností Vítkovců na Českokrumlovsku byla ves Přídolí, zmiňovaná již roku 1220. Zřejmě nejstarším vítkovským sídlem byl hrad Rožmberk, který byl písemně doložen k roku 1250, i když je zřejmé, že v této době hrad již stál a jeho vznik spadá nejspíše do první poloviny 13. století. Prvním doloženým držitelem hradu byl Vok z Rožmberka. Ve stejném období vznikal i krumlovský hrad, který byl písemně zmíněn roku 1253. Hrad, jenž tvořil malý hrádek s věží, byl zřejmě také vystavěn již v první polovině 13. století. Velmi záhy vznikla v podhradí mezi zákruty Vltavy obchodní osada uváděná již roku 1309 jako město. Význam krumlovského hradu se značně upevnil po roce 1302, kdy se stal sídlem rožmberského rodu, neboť spřízněný rod pánů z Krumlova vymřel. Rovněž kolem poloviny 13. století byl v hraničních hvozdech jako strážní hrad založen Vítkův Hrádek. Většina hradů v tomto kraji tedy vznikla v období vlády českého krále Václava I. (1230 - 1253), kdy se v Čechách rozvinula výstavba královských i panských hradů, pro něž byla často volena tehdy oblíbená německá jména. Nejmladší ze středověkých rožmberských hradů na Českokrumlovsku byl Dívčí Kámen založený roku 1349.

.. ..

Také vznik cisterciáckých klášterů ve Vyšším Brodě a Zlaté Koruně byl součástí středověké kolonizace Českokrumlovska v polovině 13. století. I když o Vyšším Brodě, jako osadě při obchodní stezce, hovoří první písemné zmínky již roku 1257, klášter zde založil Vok z Rožmberka až roku 1259 jako poděkování za záchranu vlastního života v rozvodněné řece Vltavě a na přání zakladatele zde byla umístěna hrobka rožmberského rodu. Do Vyššího Brodu pak povolal mnichy cisterciácké řehole z hornorakouského Wilheringu u Lince, kteří dále pokračovali v zakládání dalších nových osad. Kolonizace tohoto území nebyla vedena pouze Vítkovci, ale také českým panovníkem Přemyslem Otakarem II., který chtěl v této oblasti posílit královský vliv, a tak zamezit dalšímu pronikání Vítkovců ve směru do vnitrozemí. Proto roku 1263 založil cisterciácký klášter Zlatá Koruna jako protiváhu Vyššího Brodu a v roce 1265 nové královské město České Budějovice. Nesmiřitelný postoj Vítkovců k novým královským državám vyvrcholil vypleněním zlatokorunského kláštera roku 1276 i Českých Budějovic v roce 1278. Oba kláštery se záhy staly významnými centry vzdělanosti i duchovní kultury.

.. ..

Do konce 13. století se na Českokrumlovsku připomíná celá řada nově založených menších i větších osad. K soustavnější kolonizaci tohoto území však docházelo až v průběhu 14. století, kdy zde vznikaly desítky nových osad převážně s osídlenci z německého prostředí. Podle prvních písemných zmínek bylo na Českokrumlovsku ve 13. století kolem 50 osad a během 14. století zde vzniklo dalších asi 90 nových větších osad. Z osad, které ležely v blízkosti panských hradů, klášterů či na důležitých obchodních stezkách, se během doby vyvinula městečka s právy konat týdenní i výroční trhy, užívat vlastní pečetě, vařit pivo pro vlastní spotřebu či provozovat cechovní řemeslnou výrobu. V této době měly statut poddanského města Český Krumlov a Rožmberk a poddanskými městečky, která vznikla z osad převážně během 14. století, byly Dolní Dvořiště, Dolní Vltavice, Cetviny, Frymburk, Horní Dvořiště, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Chvalšiny, Kaplice, Křemže, Přídolí, Rožmitál na Šumavě, Rychnov nad Malší, Vyšší Brod a Velešín.

.. ..

Na Českokrumlovsku nesídlily pouze mocné rody pánů z Krumlova a z Rožmberka, ale také četné vladycké a zemanské rody žijící na svých tvrzích a hrádcích. Značný majetek a vliv zde měli ve 13. století Bavorové ze Strakonic, s nimiž byly úzce spjaty vladycké rody z Chlumu, z Křemže a z Pořešína. Další rod, který se značnou měrou zasloužil o kolonizaci zdejšího kraje byli páni z Michalovic, kterým patřily hrady Velešín a Sokolčí a tvrz Benešov. Jejich původ byl odvozen od panského rodu Markvarticů. Mezi vlivné vladycké rody patřili i Pouzarové z Michnic, Višňové z Větřní či vladykové z Cipína. Během 14. a 15. století však začali Rožmberkové upevňovat své pozice v této oblasti, a proto skupovali či jiným způsobem získávali sídla nižší šlechty, což vedlo k jejich opuštění, postupnému chátrání a zániku či k úmyslnému boření řady hrádků a tvrzí na Českokrumlovsku. (Šlechtické rody v regionu Český Krumlov)

.. ..

(mj)

Další informace :
Hrady, zámky, kláštery a jiné památky v regionu Český Krumlov
Architektura v regionu Český Krumlov
První zmínky o obcích a osadách regionu Český Krumlov
Česko-německý slovník pomístních názvů obcí a osad regionu Český Krumlov
Demografický vývoj města Český Krumlov
Demografický vývoj regionu Český Krumlov
Historie regionu Český Krumlov
Pravěké osídlení regionu Český Krumlov
www.cetviny.cz