Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie kultury v regionu Český Krumlov > Architektura v regionu Český Krumlov > Hrady, zámky, kláštery a jiné památky regionu Český Krumlov

Tvrz Chlum

Tvrz Chlum, pohled na bývalou tvrz přestavenou na sýpku Lokace:
10 km severně od Českého Krumlova

Původ názvu:
Název je odvozen od staročeského výrazu, který označuje kopec, vrch.

Popis objektu:
Dnes již zcela nezřetelné zbytky tvrze se nalézají v základech bývalého hospodářského dvora, situovaného v západní části vesnice.

Stavebně historický vývoj:
Chlumská tvrz, založená ve 13. století, zaznamenala v průběhu své existence mnoho přestaveb, které nakonec vedly v 17. století k přeměně tvrze v hospodářský dvůr.

Historie obyvatel:
Prvním majitelem Chlumu byl Beneš z Chlumu, člen jedné větve pánů ze Strakonic. Potomci Jindřicha a Smila z Chlumu se roku 1315 rozdělili na vladyky z Křemže a na vladyky z Chlumu a došlo tak k oddělení rodového majetku. Známější z obou rodin byli majitelé Křemže, ovšem v 15. století se roku 1451 vladykové z Chlumu stali jedinými vlastníky celého rodového majetku. K chlumecké tvrzi tehdy patřil poplužní dvůr ve vesnici, hrad a městečko Křemže a vesnice Závraty, Koroseky a Lhotka. Prostřednictvím manželky jednoho z chlumeckých vladyků, Markéty, rozené z Dlouhé Vsi, přešel roku 1527 Chlum s Křemží do držby Častolárů z Dlouhé Vsi. V jejich vlastnictví zůstal Chlum až do roku 1668, kdy jej koupil kníže Jan Kristián I. z Eggenberku a připojil jej ke svému českokrumlovskému panství.

Tvrz Chlum, pohled na bývalou tvrz z východní strany

Chlumská tvrz byla postavena z kamene a měla šindelovou střechu. Byly v ní čtyři světnice čili pokoje, dvě kanceláře, jedna velká klenutá kuchyně, v níž byla také pec na pečení chleba. Při kuchyni byla dosti prostorná klenutá spižírna. Druhá velká spižírna byla v parkánu, za níž byl sklep na ukládaní zvěřiny a jiných potřeb. V celé tvrzi bylo děvět sklepů a šest komor na předivo, potraviny a jiné potřeby. Pod taškovou střechou byla podkrovní sýpka. Ve tvrzi byla také stáj pro sedm koní a za ní komůrka, kde se ukládaly postroje a sedla. Pivovar ve tvrzi byl vybaven spilkou, hvozdem, sladovnou, sýpkou na slad a dvěma klenutými sklepy na ukládání piva. V pivovaru se vařilo ročně 52 várek, každá po sedmi věrtelech piva, což činilo 364 věrtele (879 hl) do roka. Z každého věrtele prodaného piva bylo 44 grošů čistého zisku, čili celkem 242 kop a 40 gr míšenských ročně. K pivovaru patřily dvě krčmy - v Chlumu a ve Lhotce. Za stodolou u tvrze byla chmelnice. Při tvrzi byl dvůr se dvěma ratejnami čili místnostmi pro čeládku, se stájemi, komorou pro děvečky, stodolou a s chlévy. Ve dvoře se mohlo chovat 25 dojnic, 30 jalovic, 40 kusů vepřového dobytka, 300 ovcí, 4 tažné klisny, 10 tažných volů a 3 jízdní koně.

Ke statku náležely polnosti o rozsahu dvě a tři čtvrtiny lánu polí s dostatečnou plochou luk a pastvin. U tvrze byl velký sad se zeleninovou a květinovou zahradou. U vrat při tvrzi byla besídka. Pod rybníčkem byla láznička na mytí a praní prádla, sádky, mlýn pod tvrzí a další mlýn Hendrychovský, rybníky Vochozí, Tůmovský a Za tvrzí, opodál tekl pstruhový potůček a další čtyři potoky. V lesích bylo dosti vysoké i jiné zvěře - jelenů, medvědů, srnců, divokých prasat, rysů, vlků, lišek, zajíců i pernaté zvěře.

Poddaní v Chlumu platili poddanské platy při svatém Jiří a svatém Havlu, odváděli slepice a vejce. Celá vesnice platila ročně úroku 12 kop 37 kr a odváděla 40 slepic a 195 vajec.

Povinnosti poddaných hospodářů v Chlumu v rámci roboty byly tyto: posíci, usušit a odvézt sena a otavy z luk majitele tvrze, zasít, zvláčit, požít, sklidit a odvézt do stodol obilí. Při sklizni hrachu měli hospodářům pomáhat chalupníci. Dále měli hospodáři za povinnost vyvážet z panského dvora hnůj na pole, kde jej museli rozkydat chalupníci. Len museli dále připravit a spříst. Sázeli a sklízeli zelí, káceli potřebné množství dříví, dováželi je do tvrze a tam rozsekali. Konečně byli poddani v Chlumu povinni zorat všechna panská pole. Počet robotních dní nebyl tehdy ještě stanoven, avšak zdá se, že Chlumští měli daleko větší robotu nežli poddaní na sousedním českokrumlovském panství.

Legendy a vyprávění:
K chlumecké tvrzi se vztahuje pověst o tajemné podzemní chodbě, která zde měla začínat a vést hodinu cesty daleko za vesnici.

Současné využití:
V současné době působí na tvrzi Chlum majitel Přemysl Hořejší a provozuje zemědělskou výrobu, chov a výcvik koní pro agroturistiku a výcvik jezdců. Součástí areálu je také ubytovací zařízení pro 10 osob.

(zp)

Další informace:

Hrádek Křemže
Šlechtické znaky v regionu Český Krumlov
Hrady, zámky, kláštery a jiné památky regionu Český Krumlov
Mikroregion Podkletí - Obrazový průvodce
Mikroregion Podkletí