Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie regionu Vyšebrodsko

Vyšebrodské krčmy

Historik Aleš Stejskal po studiu v třeboňském archivu uvádí, že za posledních Rožmberků bylo v jejich jihočeském dominiu na jihu Čech přes 560 krčem. V průměru připadala jedna krčma na 10 až 15 domů. Ve Vyšším Brodě bylo v té době 74 domů a 11 krčem. Právo várečné (právo vařit pivo) mělo město i pivovar v cisterciáckém klášteře. Krčmy bývaly soustředěny zejména na náměstí a dům, v němž se čepovalo pivo, měl nad vraty nebo ve štítě zavěšen slaměný věchet. Šenkovní místnost bývala prostá jizba s hliněnou podlahou, měla dva až tři stoly s trnoží a dřevěné lavice. Na stěnách viselo velké množství konvic, korbelů, pint, holb a zejména žejdlíků. Pivo se nosilo ze sklepa v plechových konvích a v krčmě se chladilo v dřevěných bečkách naplněných studenou vodou nebo ledem. Odměřovalo se plechovými žejdlíky.

Těžké nádobí stolní rodu a domu Rožemberského, zdroj: Hrady, zámky a tvrze české III, August Sedláček, 1994, ISBN - 80 - 85794 - 27 - 6

Zavírací doba byla většinou "do začátku obchůzky ponocného", tedy do cca 23.00 hodin, ale samostatně šenkující vdovy zavíraly již při západu slunce. Otevíralo se "po práci", nejednou však už od rána. I když byl vlastník domu, vždy jen měšťan, veden v registrech posudného jako krčmář, šenkýřkou bývala jeho manželka. Krčmář ukončoval každou návštěvu "sousedů" vysvícením. Vzal svítilnu a "vysvítil hosta" až před jeho dům. Návštěvníci krčmy byli "pitelé". Jinou skupinu tvořili přespolní. Ženám v doprovodu muže nebo mužů nikdo účast v krčmě nezakazoval. Zvláště populárními hosty byly neřestné ženy - merhyně.

Roku 1608 vydal vyšebrodský opat Paulus Fahrenschon "Artikuly a řády městečka Vyšší Brod". Mají 63 bodů, z nichž osm se týká vyšebrodských krčem. V bodě č. 8 se říká: "Když bude někdo přistižen, že nemá konvici v pořádku, propadá městu dvěma kopami". To bylo 128 grošů, nádeník dostával týdně 6 grošů a zednický mistr 16. K tomu se váže i bod č. 55: "Rychtář, přísežní radní i ti, kteří jsou pod slibem, přinejmenším každou neděli v krčmách mají dohlížet, zdali mají správnou míru". Už tehdy se na míře šidilo. Rychtář Simon Malschinger a jeho pět radních chodili "ohledávat hřebík". V každé krčmě musel být úředně potvrzený žejdlík, v němž si mohl každý host nalité množství piva přeměřit. Nádoba měla při kraji připevněn hřebík označující správnou míru. Pokud žejdlík neodpovídal nařízení, "na místě jej provrtali", což znamenalo odejmutí živnosti. Dalším šizením bylo přilévání vody do piva. Ale přilévali také "patoky, piva řídká a lehká". Tresty bývaly peněžité a při opakování hrozila doživotní ztráta živnosti.

Bod č. 16 se týkal přespolních: "Každý krčmář má dohlížet na to, jaké má hosty, a nemá ubytovávat neznámé osoby po tři dny, ale s vědomím a souhlasem rychtáře, jinak za takového hosta zaplatí jeden bílý groš. Když takový host nemá čím zaplatit, má zanechat zástavu". Hosté jedli z jedné mísy společně s rodinou krčmáře a po jídle platili "jak jim chutnalo do misky". Na noc býval host uložen tam, kde bylo místo. Většinou v krčmě na stole nebo na lavici. Chování "pitelů" v krčmě určovaly body: 18, 20, 50 a 53. V prvních třech se říká, že každý, kdo přichází do krčmy a má při sobě zbraň, musí jí dát krčmáři do úschovy. A žádný krčmář nesměl dovolit hru v kostky nebo karty a nesměl nechávat lidi sedět v krčmě přes noc. Obecní sluha mohl v krčmě karty a kostky odebrat. V opačném případě propadl krčmář obci jednou kopou, zamlčení rvačky ho stálo pět kop. Na pijáckém večeru nesměly být uzavírány obchody, výměny ani dohody. Poslední artikule pak nařizovala, aby se o nedělích a jiných svátcích neprodávala a nečepovala pálenka ani pivo před kázáním a mší svatou pod pokutou dvou kop. Vítězství hospody nad kostelem zaznamenal farář Matthäus Fock, který napsal: "Více lidí bylo v krčmě na pivě než v kostele".

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Historie krčem a hospod v regionu Český Krumlov
Historie pivovarnictví ve Vyšším Brodě
Pivo a pivovary ve Vyšším Brodě
Vyšší Brod
Klášter Vyšší Brod