Encyklopedie > Město Český Krumlov > Historie města Český Krumlov > Historie kultury ve městě Český Krumlov > Architektura ve městě Český Krumlov

Historie bran a opevnění ve městě Český Krumlov

Zbytky městského opevnění v Hradební ulici v Českém Krumlově Historické jádro Českého Krumlova sice patří mezi nejzachovalejší městské památkové celky u nás, ale jeho původní středověký ráz byl částečně pozměněn v minulém století, kdy byla snesena většina městských bran, které byly nepostradatelnou součástí středověkého městského obranného systému - fortifikace.

Do historického jádra Českého Krumlova dnes můžete vejít ze všech světových stran. Hlavní ulice města bývávaly kdysi zakončeny městskými branami. Městské opevnění, které mělo zejména obranný význam, bylo typickým rysem středověkého Českého Krumlova, neboť hradby a brány jsou dodnes uchovány v městském znaku (Vývoj znaku města Český Krumlov), protože hradby patřily ve středověku vždy k výsadám města. Tento důmyslný systém tvořily hradební zdi, několik městských bran a bašt. Město Český Krumlov mělo původně devět hlavních městských bran, ovšem do dnešních dnů se dochovala pouze jediná - Budějovická - či nepatrný zlomek původního opevnění v Kájovské ulici a bašta u pivovaru, neboť během 19. století, kdy došlo k rozvoji dopravy a průmyslu, byla většina městských bran a opevnění zbourána.

Vnější část zachovaných městských hradeb ze 16. století v Kájovské ulici směrem k řece Vltavě, foto: Pavel Slavko

Zbytky městského opevnění v Hradební ulici v Českém Krumlově

Městská brána střežila vjezd do středověkého města a byla obyčejně budovaná jako součást opevnění. Často se stavěla jako architektonicky náročnější samostatná stavba, kterou procházela cesta. Brány se tak "vkládaly" jako obranné věže do městských hradeb, nebo se stavěly mezi bloky městských domů. Brány měly původně padací mříž nebo padací most. Pokud před bránou nebýval příkop, měla brána padací mříž, která se pohybovala v kamenných drážkách na bráně. A pokud býval před bránou příkop, měla brána padací most, který se zvedal pomocí kladek v bráně.

Bašta u pivovaru Eggenberg v Českém Krumlově Osud většiny městských bran byl zpečetěn v minulém století, kdy došlo k rozvoji dopravy a průmyslu ve městě, opevnění pozbylo svého významu a svými rozměry často omezovalo průchodnost ulic. Klenuté průjezdy městských bran totiž často znemožňovaly či zdržovaly provoz, neboť více naložené povozy musely před průjezdem část nákladu vyložit a po projetí opět naložit. Některé z bran byly před zbouráním těžce poškozeny a jejich neutěšený stav jen urychlil likvidační řízení. Většina bran svými rozměry bránila přirozené výměně vzduchu a odvětrávání ulic, neboť se vždy jednalo o víceposchoďové věžní stavby. V patře těchto věží býval menší byt, který tvořil pokoj, komora a přístupová chodba se schodištěm. U těch větších bývala i kuchyně a záchod. Tyto prostory sloužily jako menší byty nebo sklady.

Zřejmě nejmladší a zároveň jedinou z dochovaných městských bran je brána Budějovická, kterou v letech 1598 - 1602 postavil Domenico Benedetto Cometta z Eckthurnu nákladem Petra Voka z Rožmberka. Přístup k této bráně byl původně veden zřejmě přes dřevěný padací most. Další, Latránská brána, která stávala nedaleko Budějovické brány, je zmíněna již k roku 1459 a byla původně třípatrová s vnějším nekrytým schodištěm. Zbourána byla v letech 1848 - 1852, neboť v roce 1848 povodeň vážně porušila část ulice v těsné blízkosti brány. Druhá Latránská brána, která střežila přístup do Latránu z opačné strany, stávala u Lazebnického mostu a stržena byla v roce 1835 při rekonstrukci mostu, který roku 1830 vážně poškodily ledové kry. Také na druhé straně mostu stávala Mostecká brána, která byla snesena roku 1860, protože byla velice sešlá a navíc před léty poškozená vichřicí. Také stav brány v Radniční ulici byl velmi špatný. Rozbourána byla v letech 1842 - 1844. Další dvě brány byly v Kájovské ulici. První byla odstraněna v roce 1842 a druhá roku 1860. Horní brána byla rozbourána jako první, v roce 1839. Nejméně významnou byla brána na konci Široké ulice, která stála až do roku 1880.

Wilhelm Fischer, obraz Budějovické brány v Českém Krumlově O vyobrazení jednotlivých městských bran se pokusil Rudolf Thür v letech 1914 - 1916. Bylo to tedy v době, kdy většina městských bran již byla zbourána a autor se pokusil spíše o rekonstrukci ideálního stavu městského opevnění. Přestože jsou Thürovy studie velmi oblíbené, nemůžeme je chápat jako věrný ikonografický materiál.

Muzejní expozici, která dokumentuje městské opevnění Českého Krumlova, najdete v Okresním vlastivědném muzeu v Českém Krumlově ve druhém patře v sále, jehož dominantu tvoří keramický model města. Muzejní expozice představuje zejména ikonografii městských bran ze sbírkového fondu muzea. Vzhledem k poloze muzejní budovy je největší důraz kladen ne prezentaci bývalé Horní brány v dnešní Horní ulici. Novinkou mezi exponáty jsou nově restaurované olejomalby na plechu, kdysi užité jako okenní výplň, připomínající bývalou věž brány. Celkový charakter městského opevnění můžeme studovat nejen na keramickém modelu Českého Krumlova, ale také na vedutách města od Antonína Langweila či Karla Postla z první poloviny 19. století. O vyobrazení jednotlivých městských bran se pokusil Rudolf Thür v letech 1914 - 1916. Jedná se spíše o rekonstrukci ideálního stavu, neboť brány v té době již nestály, a proto jeho kresby nemůžeme chápat jako věrný ikonografický materiál.

Mapa bývalých městských bran v Českém Krumlově Další informace:

  1. Budějovická brána
  2. Latránská brána
  3. Latránská brána u Lazebnického mostu
  4. Mostecká brána u Lazebnického mostu v Radniční ulici
  5. Vnitřní brána v Radniční ulici
  6. Kájovská brána - vnitřní
  7. Kájovská brána - vnější
  8. Horní brána
  9. Brána v Široké ulici

Kájovské brány - Stavebně historický vývoj v obrazech
Městské brány včera a dnes na kresbách Václava Codla

(mj)