Encyklopedie > Město Český Krumlov

Historie kultury ve městě Český Krumlov

Zámecká věž v Českém Krumlově Rozvoj či úpadek kultury ve městě Český Krumlov byl a je ovlivňován mnoha faktory. Oblast nebyla ideální končinou pro osídlování, i když v okolí bylo založeno několik menších sídlišť již v době kamenné. Jednalo se však spíše o krátkodobé pobyty loveckých skupin, jako tomu bylo v případě tzv. Dobrkovické jeskyně, kde byly objeveny nálezy patřící zřejmě k aurignacké kultuře a pocházející asi z doby 80 000 - 40 000 před naším letopočtem. Osídlení v katastru dnešního města dále dokazují nálezy z doby halštatské (1000 - 500 před n. l.) i slovanské (8. - 9. století našeho letopočtu).

Avšak skutečné trvalé sídliště zde vzniklo až v období intenzivní kolonizace ve 13. století. Kulturní rozvoj Českého Krumlova pak úzce souvisel se vzestupy a pády vrchnosti, ale i se zájmy dalších vrstev společnosti, především církve a později i měšťanstva.

Ve 2. polovině 13. století se pod hradem a v meandru řeky Vltavy začalo rozrůstat město, které bylo od roku 1302 spjato s rodem Rožmberků. Se jménem Petra I. z Rožmberka (zemřel roku 1347) se spojuje první významná etapa stavebního rozvoje Českého Krumlova. Město se rozšiřuje, opevňuje, rozšířen je krumlovský hrad a vzniká i řada církevních objektů - hradní kaple sv. Jiří, původní kostel sv. Víta, i špitál sv. Jošta s kostelíkem na Latránu. Později byly založeny dva kláštery minoritů a klarisek. Právě rožmberský dvůr a církevní instituce byly významnými vlastníky a objednavateli uměleckých děl, na konci 14. století vytvářených v tzv. krásném slohu, ať už šlo o díla sochařská či malířská - v této oblasti se jednalo především o knižní malbu. Do období 14. století rovněž spadají počátky literárních tradic a školství v Českém Krumlově.

15. století, jehož první polovina je spojena s vládou Oldřicha II. z Rožmberka, znamená další období kulturního rozkvětu, který narozdíl od jiných oblastí nebyl narušen husitskými válkami. Naopak zde v této době hledalo bezpečí mnoho osobností, které k tomuto rozvoji významně přispěly. Již z doby kolem roku 1400 pocházejí první doklady o hudebním životě Českého Krumlova, vzniká rožmberská a kaplanská knihovna, začínají zde působit domácí malířské dílny, byl přestavěn kostel sv. Víta a před rokem 1500 vzniká rožmberská stavební huť.

Po roce 1470 význam Českého Krumlova klesá, zřejmě v souvislosti s dočasným odchodem Rožmberků z politické scény, nicméně sloh pozdní gotiky zde reprezentuje řada uměleckých památek architektonických, sochařských i malířských. Mnohé kulturní aktivity, mimo jiné i počátky divadelní tradice, jsou spojeny se jménem rožmberského kancléře Václava z Rovného.

Město Český Krumlov, letecký pohled na náměstí a historické centrum, foto: Lubor Mrázek

Ve druhé polovině 16. století se téměř veškeré kulturní dění v Českém Krumlově podřídilo potřebám posledních Rožmberků, Viléma z Rožmberka a Petra Voka z Rožmberka. Renesanční přestavba českokrumlovského hradu, sochařská a malířská výzdoba, hudba, divadlo, literatura - to vše mělo sloužit reprezentaci společensky vysoce postavených renesančních velmožů. Vliv rožmberského dvora se samozřejmě projevil i v kulturním rozvoji města. Významně k němu přispělo také zřízení jezuitské koleje, zaměřené na kazatelskou a pedagogickou činnost.

Odchod Petra Voka z Rožmberka z Českého Krumlova do Třeboně v roce 1602 znamenal přerušení rezidenční funkce českokrumlovského zámku, a tudíž i útlum kulturních aktivit. Po dvou desetiletích císařské správy přichází štýrský rod Eggenberků. Třicetiletá válka v 1. polovině 17. století, třebaže Český Krumlov jí téměř nebyl dotčen, i dlouhodobá nepřítomnost vrchnosti na zámku znemožnila obnovení kulturní činnosti.

K jejímu oživení došlo až za vlády třetí generace Eggenberského rodu, když si Jan Kristián I. z Eggenberku po roce 1665 zvolil Český Krumlov za své sídlo. Zámecké prostory musely být přizpůsobeny změněným nárokům barokního aristokrata, obklopeného církevními hodnostáři, domácími i zahraničními hudebníky, herci, malíři, sochaři i vědci. Barokní slavnosti působící na city, fantazii a všechny smysly se ze zámeckých komnat přenášejí do zahrad i do podzámčí. Transfer kultury šlechtického dvora do měšťanského prostředí je přirozeným vyústěním tohoto vývoje, který pokračoval i za vlády Josefa Adama ze Schwarzenberku (1722 - 1782). Jemu vděčíme za zřízení Maškarního sálu na zámku či za přestavbu zámeckého divadla. V měšťanském prostředí kulturní život do značné míry ovlivňovala barokní zbožnost.

V polovině 19. století se pozornost Schwarzenberků obrátila k přestavbě zámku Hluboká nad Vltavou, kam také později přesunuli své hlavní sídlo. Opuštěný Český Krumlov tedy opět ztrácí lesk rezidenčního města, stává se maloměstem stojícím stranou industrializace, jehož kulturní život je omezen na činnost společenských kroužků a spolků. V sedmdesátých letech 19. století se začíná rozvíjet turismus, fotografie, později film a s ním souvisí i otevření kina v Českém Krumlově v roce 1911.

Panoramatický pohled na Český Krumlov (letecký)

Ve 20. století pokračuje divadelní tradice, obohacená od roku 1947 o Jihočeský divadelní festival a od roku 1959 představení na otáčivém hledišti v zámecké zahradě, architektura se podřizuje potřebám moderní společnosti. V posledních desetiletích vznikla řada kulturních podniků na poli hudby, divadla, výtvarného umění, které slibují navázat na tradice a obohatit život člověka moderní doby.

Další informace:
Architektura ve městě Český Krumlov
Historie malířství ve městě Český Krumlov
Historie fotografie ve městě Český Krumlov
Historie sochařství ve Městě Český Krumlov
Historie hudby ve městě Český Krumlov
Historie divadelní kultury ve městě Český Krumlov
Historie kina ve městě Český Krumlov
Město Český Krumlov v literatuře

(mko)