Encyklopedie > Město Český Krumlov > Historie města Český Krumlov > Historie hospodářství ve městě Český Krumlov

Historické zahrady a parky v Českém Krumlově

Panorama Č. Krumlova, v popředí na břehu řeky Vltavy Novoměstská zahrada, 1999, foto:  J.Olšan  Historické město Český Krumlov se svou rozlehlou zámeckou rezidencí v posledním desetiletí přitahuje pozornost statisíců turistů, ale stojí rovněž v popředí zájmu kulturní a odborné veřejnosti. Mimořádnou hodnotu Českého Krumlova vyzdvihlo UNESCO zápisem do svého Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1992. Důvodem k zařazení do tohoto prestižního seznamu nebyla v případě Českého Krumlova na prvním místě umělecká hodnota jednotlivých v něm uchovaných památek či uměleckých děl, nýbrž především jedinečná podoba souznění historického sídla s mimořádně hodnotným krajinným reliéfem. Výraznou složkou kulturní krajiny Českého Krumlova jsou historické zahrady, nacházející se jak v areálu zámku, tak na území města. Českokrumlovský soubor historických panských, církevních a městských zahrad a parků je co do bohatství typů srovnatelný s významnými rezidenčními městy na území Čech a Moravy, například se zahradami kroměřížskými a do jisté míry i se zahradami pražskými. Umělecky nejhodnotnějšími z českokrumlovských zahrad byly vždy zahrady panské; z nich je nejvýznamnější zámecká zahrada. Ve stínu zámecké zahrady leží řada dalších hodnotných historicky vzniklých zahrad.

Krajinný rámec města Český Krumlov
Unikátní urbanistická struktura města Českého Krumlova je podmíněna především krajinným reliéfem. Tvářnost krajiny je dána geologickou stavbou, ale samozřejmě také procesy a pochody, kterými byl region v geologické historii postižen, hlavně v období přelomu třetihor a čtvrtohor.

Letecký pohled na město Český Krumlov, foto: Lubor Mrázek

V morfologii městské českokrumlovské krajiny se uplatňuje výrazně meandrující a hluboce zaklesnuté vltavské údolí se strmými, často skalnatými svahy a rovněž údolí přítoků Vltavy. V kontrastu s těmito nízko položenými místy je okolní pahorkatinný ráz krajiny s návršími a především dominantní nejvyšší bod Blanského lesa - hora Kleť (1084 m).

Jelení zahrada na výřezu z indikační skicy Stabilního katastru z roku 1826, Měú, autor:  Josef Langweil  Vzhledem k poloze středověkých městských částí v nivě meandru řeky Vltavy (s výjimkou bloku budov okolo kostela v dnešní Horní ulici) okolní, v období středověku převážně zemědělská krajina vstupovala do těsného dotyku s interiérem středověké zástavby. V pohledech z náměstí, z mostů a často také v zakončení pohledových os městských ulic se objevovaly v prvním horizontu především siluety nárazových skalnatých břehů řeky Vltavy, pokryté porosty lesního charakteru. Až nad hranami těchto svahů se na plochách původních třetihorních říčních teras nacházely méně svažité pozemky, intenzívně zemědělsky využívané. Druhý, vzdálenější, nicméně pro kompozici dominant městské krajiny velmi důležitý krajinný horizont vytvářel návrší Křížové hory, kóty 562,2 severovýchodně od Domoradic, silueta Liščí hory, Městského vrchu, Ptačího hrádku a Dubíka. V třetím horizontu krajiny v okolí Českého Krumlova dominuje masív Blanského lesa s vrcholem Kletě na severu, na severovýchodě silueta Věncové hory a na jihu Vraní vrch.


Další informace: