Encyklopedie > Město Český Krumlov > Historie města Český Krumlov

Historie hospodářství ve městě Český Krumlov

Územím Českokrumlovska vedla tzv. Linecká stezka, která vycházela z oblasti Lince v Rakousku a směřovala do Čech. (Historické stezky v regionu Český Krumlov) Podél této obchodní cesty vznikla celá řada měst, městeček, hradů, klášterů i vesnic. Na řece Vltavě tak vznikl Český Krumlov, který se výslovně jako město uvádí k roku 1309. V tomto nejstarším období byl rozhodujícím hospodářským odvětvím obchod, neboť město využívalo svého geografického položení na obchodní stezce.

Zlatokorunská škola, učební pomůcka z 18. století, vyobrazení kovářského řemesla

Pro období středověku je typická cechovní výroba, kdy se řemeslníci sdružovali a podle oborů zakládali cechy. V běhu staletí ve městě působili natěrači, pekaři, lazebníci, hospodští, bednáři, výrobci octa, řezníci, povozníci, krupaři, podkováři, kováři, čepičáři, perníkáři, výrobci likérů, zedníci, kominíci, brusiči, krejčí, obuvníci, zámečníci, mydláři, kameníci, vetešníci, truhláři, cihláři, tesaři, cukráři, kartáčníci, knihař, puškaři, soustružníci, barvíři, sklenáři, pozlacovači, kloboučníci, hřebenáři, cvočkaři, čalouníci, řemenáři, sedláři, provazníci, řešetáři, soukeníci, postříhači sukna, hrnčíři, hodináři, koláři, valcháři, jircháři, koželuzi, tkalci, cínaři, květináři, malíři, niťaři, ranhojiči, lékárníci a porodní báby.(Historie cechů a řemesel ve městě Český Krumlov).

Zlatokorunská škola, učební pomůcka z 18. století, vyobrazení hornické práce v dole

V souvislosti s rozvojem cechovní výroby došlo ve městě k rozmachu těžby stříbra, ovšem zdejší produkce drahých kovů byla v porovnání s ostatními českými horními městy nesrovnatelně nižší. Největší rozkvět hornictví byl v Českém Krumlově koncem 15. a v polovině 16. století, kdy se těžily drahé kovy, obzvláště stříbro. Zprávy o dolování a pak o tavení stříbrné rudy jsou zachovány i ze 17. a 18. století. Po vyčerpání rudných žil následoval útlum v těžebných aktivitách a hornické podnikání zde znovu ožilo, když se začala v 19. století těžit tuha. (Historie dolování ve městě Český Krumlov).

Nejvýnosnějším druhem podnikání bylo pivovarnictví; ve městě působily dva pivovary - městský a panský. (Historie pivovarnictví ve městě Český Krumlov)

Tkalcovský stav z počátku 19. století, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově Latrán v Českém Krumlově, dlaždiči, historické foto, foto: Wolf

Ve městě se konaly čtyři výroční trhy a pravidelné týdenní celoroční trhy nebo trhy dobytčí. O výročních trzích se do města sjíždělo až 300 obchodníků. Na týdenních trzích se prodávalo zejména obilí, dříví, drůbež, máslo, vejce, zelenina a ostatní potravinářské a zemědělské výrobky. Na počátku 17. století získalo město od svého tehdejšího majitele - císaře Rudolfa II. Habsburského - právo pořádat pravidelně koňský a dobytčí trh, a to každý čtvrtek v době od 25. ledna do 25. července.

Pozoruhodnou podnikatelskou aktivitou byla výroba papíru, neboť českokrumlovská papírna vznikla již na přelomu 15. a 16. století. Ke značnému rozvoji přivedl papírnu Jiří Pachner. V roce 1861 koupil českokrumlovskou papírnu Ignác Spiro, který později vybudoval moderní papírnu ve Větřní. (Historie papírny Větřní).

Větřní, papírna, historické foto, foto: Wolf

Počátky průmyslu v 19. století v Českém Krumlově představují pouze tři tovární provozy - přádelna lnu a konopí, továrna na sukno a papírna. S rozvojem průmyslového podnikání souvisí i vybudování železnice z Českých Budějovic do Želnavy, jejíž provoz na trati České Budějovice - Kájov byl zahájen roku 1891. Elektrifikace města, jako symbol průmyslové éry, byla zahájena v roce 1906, kdy se poprvé v Českém Krumlově rozsvítily elektrické žárovky. ( Historie průmyslové produkce ve městě Český Krumlov).

(mj)