Encyklopedie > Město Český Krumlov > Historie města Český Krumlov

Historie školství ve městě Český Krumlov

Venkovská škola, dřevěné figurky od řezbáře Vojtěcha Mráze, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově Počátky školství a vzdělávání v Českém Krumlově spadají do 2. poloviny 14. století, kdy se prvním výrazným střediskem kultury a vzdělanosti ve městě stal farní kostel. (kostel sv. Víta ve městě Český Krumlov). Písemné zmínky o farní škole zmiňují působení učitele a založení knihovny. Vzdělávací činnost farní školy při kostele pokračovala i dále v 15. století a vzdělání se tak mohlo rozšířit do co nejširších vrstev společnosti. Od počátku 15. století působila farní škola v objektu Kostelní č. p. 162. Významnou úlohu sehrál ve středověkém Českém Krumlově také klášter klarisek, který se stal centrem výchovy a vzdělání dívek ze šlechtických rodů.

Českokrumlovská latinská škola prožívala období rozkvětu v druhé polovině 15. století a na počátku 16. století, kdy ve městě působili vzdělaní kněží, většinou absolventi italských universit, kteří přispěli k vedoucímu postavení města v duchovním životě české katolické menšiny. Absolventi školy odcházeli studovat na katolické univerzity ve Vídni, Krakově a Bologni. Spojení s italským prostředím přinášelo do města počátky humanismu. Počet žáků školy se pohyboval mezi 50 až 80.Horní č.p. 152, celkový pohled z Horní ulice

Další rozvoj vzdělanosti nastal za vlády Viléma z Rožmberka, který do města povolal jezuitský řád. V roce 1584 zahájil výuku v Českém Krumlově jezuita Václav Šturm, který se později stal prvním rektorem jezuitské koleje. O založení této jednal Vilém z Rožmberka již v roce 1585 a o rok později byl založen základní kámen - dnešní Horní č. p. 154. V polovině 17. století se celý areál jezuitského řádu v Českém Krumlově rozšířil o novou budovu jezuitského divadla (Horní č. p. 153), které navázalo na tradici staršího dřevěného jezuitského divadla a především o raně barokní stavbu nového jezuitského semináře z let 1650 - 1652 (Horní č. p. 152). Tato budova sloužila školství i po zrušení jezuitského řádu, neboť zde byly různé typy škol až do roku 1945. Nejvýznamnějším pedagogem, který zde působil, byl český vzdělanec, literát a historik Bohuslav Balbín.

Tovaryšstvo Ježíšova byl řád nový, založený Ignácem z Loyoly roku 1534 a schválený papežem roku 1540. Jeho činnost byla naplněna protireformačním úsilím a snahou o obnovení vlivu katolické církve. Jedním z hlavních úkolů členů řádu byla výchova mládeže. Určitou protiváhou katolicky orientované jezuitské koleje měla být evangelická škola, která vznikla z iniciativy protestantsky smýšlejícího Petra Voka z Rožmberka. Evangelická škola působila v bývalém vdovském sídle Anny Rožmberské z Rogendorfu. Ovšem zájem evangelického obyvatelstva Českého Krumlova o tento typ škol byl nevalný, a proto Petr Vok konstatoval, že tento ústav nemá cenu udržovat.

Náhrobní kámen školního ředitele Johanna Michaela Wanke na nádvoří Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově

Tereziánská školská reforma z roku 1774 zřizovala vedle triviálních škol v každém kraji školy hlavní. Ta byla zřízena v roce 1779 i v Českém Krumlově. Užívala budovu bývalého jezuitského semináře (Horní č. p. 152). Kromě trivia (čtení, psaní, počítání) se žáci učili základům latiny, zeměpisu, přírodopisu, slohu, kreslení a geometrii, dále pak základům hospodářství. Vyučovacím jazykem byla němčina. Škola postupně získávala dobrý zvuk a navštěvovali ji žáci až z Táborska a Plzeňska.

Pozoruhodný Schwarzenberský hospodářský ústav ve městě Český Krumlov založil roku 1801 Josef ze Schwarzenberku. Tato škola poskytovala odborné vzdělání budoucím schwarzenberským úředníkům. Od roku 1814 působila při Hospodářském ústavu také čtyřletá lesnická škola, která poskytovala středoškolské vzdělání pro lesní hospodářství. Od roku 1826 zde působil samostatný Lesnický ústav.

V roce 1843 kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenberku nařídil, aby se počet posluchačů lesnictví omezil nanejvýš na čtyři za rok. Kromě toho byli uchazeči povinni vykonat přijímací zkoušku a zavázat se k účasti na přednáškách v prvním a druhém ročníku hospodářského ústavu. Seznamy posluchačů se dochovaly z doby od roku 1814 s mezerami do roku 1843 a podle nich lze soudit, že za ta léta navštěvovalo školu asi sedmdesát posluchačů. Většinou se z nich stali správci knížecích polesí. Škola byla zrušena na sklonku roku 1844.

1. listopadu 1871 byla otevřena první třída zatím soukromého reálného gymnázia s německým vyučovacím jazykem. Navštěvovalo ji 16 žáků. Po opětovné žádosti, kterou podpořil kníže Schwarzenberk, převzal školu do své správy stát. Místnosti byly uvolněny v budově bývalého jezuitského semináře. Příspěvek 10 000 zlatých ročně byl však nad možnosti města. Proto se škola stávala terčem útoků daňových poplatníků. Odpor posilovala i skutečnost, že měla poměrně málo žáků. V roce 1880 jich bylo 140. Navíc žáci byli většinou chudí, neplatili školné a dostávali zdarma učebnice. Pověsti školy nepřispěla ani aféra, kdy v roce 1889 abiturienti uspořádali v hostinci "Na louži" zábavu a v opilosti poškodili a zneuctili obraz panovníka. Břidlicová psací tabulka, historická učební pomůcka, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově

V roce 1896 při oslavách jubilea mělo gymnázium 271 žáků. Budova v Horní č. p. 152 sloužila německému gymnáziu až do roku 1939/40. Významnou osobností německého gymnázia byl profesor Johann Josef Amman, který se zajímal o místní folklór a v roce 1892 publikoval úpravu textu hořické pašijové hry. Z absolventů gymnázia můžeme uvést profesora vídeňské university Gustava Jungbauera.

Česká škola byla zřízena Ústřední maticí školskou jako škola soukromá v roce 1882 a už v prvním roce se do ní přihlásilo 225 dětí. Původně byla umístěna v domě náměstí č. p. 17. Pronajaté místnosti nestačily, a proto další třída byla otevřena v domě Radniční č. p. 101.

Bohužel vzrůstající národnostní napětí a spory mezi příslušníky obou národů ve městě vedly ke značným průtahům. Zemská školní rada sice v roce 1885 zřídila veřejnou dvoutřídní obecnou školu s vyučovacím jazykem českým, ale povinnost nalézt pro ni vhodné místnosti a zabezpečit její provoz měla místní školní rada. Protože v ní měli hlavní slovo občané německé národnosti, snažili se práci školy omezovat a znesnadňovat. Škola byla nakonec umístěna v budově divadla - v Horní č. p. 153.

Nevhodné umístění českých škol na několika místech ve městě a protesty krumlovských Čechů přiměly vládu ČSR postavit novou školní budovu. Základní kámen budovy české školy na Špičáku byl položen 26. 6. 1927 a Masarykova národní škola byla otevřena 25. 8. 1929.

(mj)