Při procházce městem zaujme návštěvníky mnoho heraldických znaků, umístěných na hradebních zdech, na stěnách zámeckých budov, na městských domech, na zdech klášterů, na starých náhrobních kamenech. Kromě těchto malovaných, kamenných a štukových znaků se nalézají stejné symboly i ve výzdobě a zařízení zámeckých interiérů, malované na zdech a stropech pokojů, vyšité na opěradlech sedacích souprav, vybroušené na skle a porcelánu. Velký význam měly znaky na voskových pečetích, které sloužily jako prostředek k ověřování pravosti a správnosti obsahu vydaných listin a písemností.
![]() |
![]() |
![]() |
Heraldické znaky se vyvíjely v českých zemích od první poloviny 13. století. Erb byl původně barevným znamením na zbroji, nejčastěji na štítu, které charakterizovalo určitou osobu a její družinu na bojišti. Základem znaku byla erbovní znamení, většinou stylizované obrazy živočichů a předmětů. V následujícím období byly tyto vojenské symboly přeneseny do sféry právní, správní a společenské a staly se atributem konkrétního šlechtice a jeho teritoria. Původně byly erby rázu osobního, ale záhy se ve šlechtické společnosti nárok na znak dědil. Ve starší době měl erb obvykle jednoduchou podobu, v mladší době docházelo často u jednotlivých členů rodu k individuálnímu rozšíření znaku a k jeho úpravám. Vdané ženy zpravidla kombinovaly znak své rodiny s erbem rodiny manželovy. V některých případech manželé užívali společný, tak zvaný alianční znak. Jednalo se o samostatný znak rodu ženy a znak rodu manželova, které byly k sobě navzájem orientovány.
![]() |
![]() |
V průběhu vývoje heraldických zařízení se měnilo umělecké provedení erbů s jejich dalšími atributy v souvislosti se změnami slohového výrazu té které doby a zároveň se přecházelo od znaků jednoduchých a zřetelných, jak je vyžadovaly prvotní účely vojenské, ke znakům složitým a méně přehledným. V Českém Krumlově se objevují znaky všech vrchností, které toto panství vlastnily. Jsou mezi nimi znaky prvních majitelů hradu: znak pánů z Krumlova s erbem zelené pětilisté růže, znaky jejich nástupců (Rožmberský znak) s červenou pětilistou růží. Ti vlastnili Český Krumlov do roku 1602. Objevují se i císařské erby Rudolfa II. Habsburského a jeho bratra Matyáše. Na mnohých místech jsou k vidění znaky pánů z Eggenberku (Eggenberský znak), kterým panství patřilo mezi léty 1622 a 1719. Velmi četné jsou i znaky posledních majitelů zámku (Schwarzenberský znak), (Šlechtické znaky ve městě Český Krumlov).
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Postupně začaly své znaky používat i města a církevní instituce. Městské a měšťanské znaky vznikaly od 14. století. Městské znaky zpravidla obsahovaly výrazné znamení hradebního práva (věže, hradby, brány), poddanská města obvykle přejímala do štítu také erb své vrchnosti. Část hradby a znak vrchnosti je i součástí znaku města Český Krumlov. (Vývoj znaku města Český Krumlov).
Znaky církevních hodnostářů, řádů a řeholních společenství vznikaly podobně jako znaky šlechtické už od 13. století. Obvykle obsahovaly jako součást erbu znamení kříže, odznaky církevních hodností, mitru, berlu, paladium, klobouky v barvě dané hodnosti s příslušnými šňůrami, uzly a střapci. Některé kláštery přejímaly do svých znaků erb svých zakladatelů nebo erby řádové. Ve městě Český Krumlov je možné se setkat se znaky církevních řádů, klášterů i církevních hodnostářů. (Církevní znaky ve městě Český Krumlov)
(mh)