Encyklopedie > Historie města > Heraldika > Heraldika ve městě Český Krumlov

Heraldika ve městě Český Krumlov

Při procházce městem zaujme návštěvníky mnoho heraldických znaků, umístěných na hradebních zdech, na stěnách zámeckých budov, na městských domech, na zdech klášterů, na starých náhrobních kamenech. Kromě těchto malovaných, kamenných a štukových znaků se nalézají stejné symboly i ve výzdobě a zařízení zámeckých interiérů, malované na zdech a stropech pokojů, vyšité na opěradlech sedacích souprav, vybroušené na skle a porcelánu. Velký význam měly znaky na voskových pečetích, které sloužily jako prostředek k ověřování pravosti a správnosti obsahu vydaných listin a písemností.

.. .. ..

Heraldické znaky se vyvíjely v českých zemích od první poloviny 13. století. Erb byl původně barevným znamením na zbroji, nejčastěji na štítu, které charakterizovalo určitou osobu a její družinu na bojišti. Základem znaku byla erbovní znamení, většinou stylizované obrazy živočichů a předmětů. V následujícím období byly tyto vojenské symboly přeneseny do sféry právní, správní a společenské a staly se atributem konkrétního šlechtice a jeho teritoria. Původně byly erby rázu osobního, ale záhy se ve šlechtické společnosti nárok na znak dědil. Ve starší době měl erb obvykle jednoduchou podobu, v mladší době docházelo často u jednotlivých členů rodu k individuálnímu rozšíření znaku a k jeho úpravám. Vdané ženy zpravidla kombinovaly znak své rodiny s erbem rodiny manželovy. V některých případech manželé užívali společný, tak zvaný alianční znak. Jednalo se o samostatný znak rodu ženy a znak rodu manželova, které byly k sobě navzájem orientovány.

Latrán č. p. 19, znak pod oknem, foto: Ladislav Pouzar Latrán č. p. 19, znak pod oknem, foto: Ladislav Pouzar

V průběhu vývoje heraldických zařízení se měnilo umělecké provedení erbů s jejich dalšími atributy v souvislosti se změnami slohového výrazu té které doby a zároveň se přecházelo od znaků jednoduchých a zřetelných, jak je vyžadovaly prvotní účely vojenské, ke znakům složitým a méně přehledným. V Českém Krumlově se objevují znaky všech vrchností, které toto panství vlastnily. Jsou mezi nimi znaky prvních majitelů hradu: znak pánů z Krumlova s erbem zelené pětilisté růže, znaky jejich nástupců (Rožmberský znak) s červenou pětilistou růží. Ti vlastnili Český Krumlov do roku 1602. Objevují se i císařské erby Rudolfa II. Habsburského a jeho bratra Matyáše. Na mnohých místech jsou k vidění znaky pánů z Eggenberku (Eggenberský znak), kterým panství patřilo mezi léty 1622 a 1719. Velmi četné jsou i znaky posledních majitelů zámku (Schwarzenberský znak), (Šlechtické znaky ve městě Český Krumlov).

Horní 154, nádvoří hotelu Růže, znak jezuitského řádu Horní 154, nádvoří hotelu Růže, znak jezuitského řádu Horní 154, nádvoří hotelu Růže, znak jezuitského řádu  Horní 154, nádvoří hotelu Růže, znak jezuitského řádu

Postupně začaly své znaky používat i města a církevní instituce. Městské a měšťanské znaky vznikaly od 14. století. Městské znaky zpravidla obsahovaly výrazné znamení hradebního práva (věže, hradby, brány), poddanská města obvykle přejímala do štítu také erb své vrchnosti. Část hradby a znak vrchnosti je i součástí znaku města Český Krumlov. (Vývoj znaku města Český Krumlov).

Znaky církevních hodnostářů, řádů a řeholních společenství vznikaly podobně jako znaky šlechtické už od 13. století. Obvykle obsahovaly jako součást erbu znamení kříže, odznaky církevních hodností, mitru, berlu, paladium, klobouky v barvě dané hodnosti s příslušnými šňůrami, uzly a střapci. Některé kláštery přejímaly do svých znaků erb svých zakladatelů nebo erby řádové. Ve městě Český Krumlov je možné se setkat se znaky církevních řádů, klášterů i církevních hodnostářů. (Církevní znaky ve městě Český Krumlov)

Český Krumlov, spojovací chodba, úsek mezi objektem Zámek č.p. 56 a minoritským klášterem, znaky Viléma z Rožmberka a jeho třetí manželky Anny Marie Bádenské, freska, foto: Ladislav Pouzar

(mh)