Kostel sv. Jošta ve městě Český Krumlov

Lokace
Latrán č.p. 6, bývalý kostel sv. Jošta

Popis objektu
Dvoupatrová budova bývalého kostela sv. Jošta se strmou sedlovou střechou krytou prejzy a pětipatrovou věží s bání zakončenou lucernou. V průčelí do ulice Latrán vystupují z omítky žulové renesanční opěráky. Nad jedním z vchodů je prázdný výklenek, kde dříve stála socha Madony z roku 1678.

Stavebně historický vývoj
Na tomto místě stávala původně kaple nebo kostelík sv. Jošta, založený před rokem 1334 Petrem I. z Rožmberka, jenž byl součástí rožmberského panského špitálu (Latrán č. p. 13). Na tuto budovu upomínají dochované gotické konstrukce a detaily (západní průčelí kostela, vrchol původního štítu zachovaný v půdním prostoru sousedního domu Latrán č. p. 2, západní vstupní lomený portál patrný z přilehlé chodby téhož domu). Po roce 1546 přešel kostel patrně pod patronát Anny Rožmberské z Rogendorfu a po její smrti roku 1562 Vilém z Rožmberka, Annin syn, kostel i s důchodem již špitálu nevrátil. Roku 1596 zahájil Petr Vok z Rožmberka renesanční přestavbu chrámu, již vedl architekt Domenico Benedetto Cometta z Eckthurnu. Tato přestavba kostel podstatně proměnila. Měl podobu nesymetrického dvoulodí s kruchtou nad užší jižní lodí. V roce 1598 byl kostel, nově zasvěcený sv. Trojici, věnován krumlovským protestantům. V souvislosti se sílícím přílivem německého, převážně nekatolického obyvatelstva do města se zde již před polovinou 16. století konala kázání v němčině. Kostel však využívali i členové Jednoty bratrské, jejímž velkým stoupencem byl i Petr Vok z Rožmberka. Od listopadu 1598 zde tedy k velké nelibosti pražského arcibiskupa kázal evangelický kněz Andreas Baudisius, ale již v roce 1599 byl odvolán. O rok později císař Rudolf II. Habsburský zakázal nekatolické využívání kostela. Když v roce 1601 zemřela Kateřina z Ludanic, manželka Petra Voka z Rožmberka, která byla luteránského vyznání, spočinuly krátce její tělesné ostatky právě v tomto kostele, než byly převezeny do rožmberské rodinné hrobky v klášteře Vyšší Brod.

Po odchodu posledního Rožmberka z Českého Krumlova do Třeboně byl v roce 1602 kostel předán místním jezuitům pro německá kázání. Roku 1615 (1621?) byl chrám opět zasvěcen sv. Joštu a sv. Anežce jako "Německý kostel". Až do zrušení svého řádu v roce 1773 vedli správu kostela jezuité, poté byla převedena na prelátský farní úřad. Za josefinských reforem byl kostel roku 1787 zrušen a uzavřen. Veškeré kostelní zařízení bylo dáno k dispozici jiným kostelům na Českokrumlovsku. Tak odsud zmizely také zvony z konce 16. století, jeden byl dán do Hodňova, druhý do Slavkova. Zvon v Hodňově byl dílem zvonaře Brikcího z Cinperka a vznikl v roce 1590 na Kratochvíli, pravděpodobně na objednávku Viléma z Rožmberka, jehož znak se na něm nachází. Druhý zvon, odvezený do kostela ve Slavkově, pravděpodobně také pocházel z dílny Brikcího z Cinperka a byl ulit ve stejném roce. Bohužel padl za oběť velkému požáru v roce 1817.

V roce 1790 krumlovská městská rada objekt prodala v dražbě za 1245 zlatých měšťanu Kašparovi Koutnému. Věž přešla do vlastnictví obce. Koutný objekt obratem prodal dvěma společníkům, obchodníkovi Klementu Pöschlovi a kloboučníkovi Karlu Neumüllerovi, kteří jej přestavěli na měšťanský dům s várečným právem. Při přestavbě v letech 1790 - 1791, které předcházela v roce 1765 úprava průčelí a vrcholu věže, byl zbořen presbytář a na jeho místě byl zbudován trakt nástupní chodby. Nově byly vyhloubeny sklepy a byla zvýšena úroveň přízemí. Roku 1802 získal celý objekt Karel Neumüller a přestavěl jej na kasino s výčepem a tanečním sálem v patře. Tehdy byl také postaven přístavek terasy na straně u řeky. Po roce 1900 byl objekt využíván výhradně jako obytný dům. Kolem roku 1920 zde zřídila prodejnu firma Baťa a roku 1938 byl na straně k řece vybudován sklad pro obchod jízdními koly a motocykly. Roku 1937 bylo upraveno severní průčelí do ulice.

Přes všechny tyto přestavby se dochovaly některé prvky původního gotického kostela. Kromě již zmíněného gotického průčelí, lomeného portálu a štítu lze v přízemí při řece nalézt původní hřebínkové klenby podkruchtí a ve druhém, původním patře se zachovaly původní klenby chrámu se štukovými žebry. Ve sklepě jsou patrny původní sokly pilířů.

Vývoj jižní fasády lodi a věže:
Ze středověké fáze nebyly zachyceny žádné nálezy. Radikální přestavbou v renesančním období byl objekt proměněn na nesymetrické dvoulodí, nově byla postavena čtyřpatrová věž. Jižní průčelí rozčlenily dvě řady oken nad sebou s rámováním paspartami. Dolní okna měla kamenné ostění se středním sloupkem rozdělujícím každý otvor na dvě části s hrotitým ukončením.

Horní otvory bez kamenických prvků byly ukončeny cihelným segmentovým záklenkem. Plochy omítek s hrubším povrchem byly hlazeny hranou lžíce, barevný nátěr nezjištěn, na některých místech byly zachyceny fragmenty okru a červeného odstínu. V barokním období zřejmě v souvislosti s přestavbou sousedního špitálu v letech 1708 - 9 byl kostel nově omítnut a opatřen celoplošným šedým ? nátěrem. V pozdním baroku (v roce 1756) bylo nastavěno 5. patro věže se zdobným ukončením pilastrů kompozitními hlavicemi a štukovými maskarony.

Věž jako dominantní panoramatický prvek špitálního areálu byla rozčleněna šedo-bílým rozvrhem, jižní průčelí lodi zůstalo v celoplošném nátěru bez tektonického členění. Po zrušení kostela v r. 1787 byl objekt přestavěn na byty, jižní průčelí bylo nově upraveno přízemní přístavbou, pavlačemi, do rozměrných kostelních okenních otvorů byla vestavěna dvojice sdružených oken. Sedlovou střechu s renesančním krovem pročlenily dva mohutné komíny. Jižní stěna lodi byla nově omítnuta s postupně realizovanými celoplošnými nátěry, okrovým, šedým, zeleným.

Věž byla zřejmě ponechána bez úprav. Ve 2. polovině 19. století byly sjednoceny horní dvojice okenních otvorů jižní stěny lodi na větší otvory se segmentovými záklenkem. V r. 1924 byla provedena celková oprava průčelí s šedo-bílým tektonickým rozvrhem. Oprava fasád v letech 1998 - 99 se inspirovala předválečnou opravou, šedo-bílý rozvrh byl doplněn okrovým a červeným nátěrem drobných detailů horní části věže. Průčelí věže s inspirací předchozími barevnými rozvrhy bylo natřeno silikátovým nátěrem, loď nátěrem vápenným.

Současné využití
Značková konfekce Otavan, Bolero Restaurant, RDH Ladislav Homolka, Alfatex móda spol. s r.o., Museum marionet

(mko)