Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Horní ulice

Horní č. p. 144 a 145

Lokace:
Horní č. p. 144 a 145

Popis objektu:
Jedná se o jednopatrovou budovu vystavěnou ve svahu Horní ulice. Klasicistní hlavní průčelí budovy je členěno lisenami. Boční průčelí směřuje do ulice Masné. Interiér přízemí má vcelku nepřehlednou dispozici. V přední části se nachází valeně klenutá síň, zadní prostory jsou převážně plochostropé, pravá část přízemí je opět valeně klenutá a opatřená průchodem do dvora, v němž se nachází novodobá přístavba a terasa. V prvním patře se nacházejí při průčelí do Masné ulice další valeně klenuté prostory, sousední místnost je zaklenutá křížovou hřebínkovou klenbou.

Stavebně historický vývoj:
Dům vznikl spojením dvou původně samostatných objektů gotického původu. Z tohoto slohového období se zachovaly některé zdi. Z období renesanční přestavby pochází například síň, hřebínková klenba prostor prvního patra. Klasicistní úpravy daly ráz průčelí budovy, která pak prodělala po požáru roku 1867 v závěru 19. století přestavbu, při níž byla mj. zvýšena. Poslední stavební úpravy byly provedeny ve 2. polovině 20. století, zvláště pak v 70. letech.

Historie obyvatel domu:
Dům č. p. 144 vlastnil v 16. století jakýsi Švidle. Dalším majitelem byl Ducháček a jeho manželka Magdalena. V roce 1542 prodal Ducháček dům svému zeti Jakubu Keglarovi pod tou podmínkou, že v nynějším zeťově domě bude smět žít až do své smrti. Dům se pak postupně dostal do držení ševce Blažky, který ho 1551 prodal kožešníkovi Hansi Weinlingovi. V roce 1556 následoval prodej domu Michalu Weinmanovi a jeho ženě Walburze, ta dům roku 1593 prodala krejčímu Jiřímu Funkovi a posledním dosud známým majitelem domu v 16. století byla rodina Kryštofa Neustetera, která dům vlastnila v letech 1597 - 1610. Ve čtyřicátých letech 17. století obýval tento dům sládek Petr Peschl, po němž jej v roce 1648 získal zlatník Matyáš Wimer. V letech 1674 - 1714 zde žila rodina knihvazače Ondřeje Kunaty, jíž vystřídal další knihvazač, Pavel Neuhaus. Od roku 1761 patřil dům tkalci Leopoldu Gatscherovi. V první polovině 19. století jej pak vlastnila rodina Kriegerů.

Dům č. p. 145 má coby prvního majitele doloženého na počátku 16. století Jana Jirku, od něhož získal dům řezník Ondrášek. V roce 1513 dům vykoupil rožmberský kancléř Václav z Rovného, aby ho postoupil vdově Kateřině Promarové, od níž získal protější budovu určenou k výstavbě nové Kaplanky (Horní č. p. 159). V roce 1543, krátce před svou smrtí prodala vdova Promarová dům Linhartu Švarci. Po Švarcově smrti získal dům roku 1553 jeho zeť Šebestián Pergar, který ho obýval společně se svou ženou Alžbětou. Manželé Pergarovi však žili v nevůli, která byla později příčinou jejich rozchodu, a poněvadž nemohli nadále žít spolu pod jednou střechou, prodali roku 1569 dům štolmistru Jakubu Menšíkovi. Ten ho pak v roce 1570 prodal kožešníku Bartoloměji Habenstierovi. Dalším majitelem domu byl od roku 1582 Ambrož Atteser řečený Kurfiřt, od roku 1587 pak rakouský kramář Hans, jehož rodina dům obývala až do roku 1620. V tomto roce se do domu nastěhoval Ondřej Schisselkorb, kterého o pět let později vystřídal soukeník Mikuláš Winkler.V letech 1649 - 1699 patřil dům řezníku Adamu Pentzovi, jenž krátce vlastnil také sousední dům Horní č. p. 146. Když jej v roce 1654 prodával, ponechal si dvorek, pivovar a stáj, které připojil právě k domu č. 145. Od  roku 1699 obýval tento dům sedlář Jan Prill , po němž v roce 1711 následoval jirchář Erasmus Lanser. V letech 1718 - 1757 zde žil městský sládek Vít Daffel. Do konce 18. století v domě najdeme ještě pernikáře Františka Fridla, Josefa Klimeše a krupaře Václava Langa, jehož rodina zde bydlela až do roku 1821.