Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Kájovská ulice

Kájovská č. p. 66

Lokace:
Kájovská č. p. 66

Popis objektu:
Jedná se o jednopatrový objekt s pravým a levým dvorním křídlem. Průčelí domu je lomené, z poloviny 18. století, s použitím prvků starší úpravy (nadokenní římsy a okenní šambrány) s falešným atikovým patrem s obdélným štítem ukončeným volutami. Dispozice přízemí i prvního patra tvoří příčný dvoutrakt. Přední trakt je plochostropý v obou podlažích, zadní trakt, značně menší hloubky, má valené klenby v přízemí i v patře. Střecha objektu je sedlová, směrem do dvora ukončená polovalbou s původní, zřejmě pozdně renesanční konstrukcí krovu.

Stavebně historický vývoj:
Zástavba se jeví zcela nejednotného původu, snad na místě starší budovy. V renesanci vznikl základní rozvrh na dva nestejně hluboké trakty. Dispozice domu porušena až v roce 1874, kdy vzniklo pravé dvorní křídlo. Rozvrh a úprava fasády je klasicistní.

Vývoj průčelí objektu:
Ze středověkého období byla pouze fragmentálně zachycena hrubě hlazená středověká omítková vrstva. Z doby renesance nebyly zjištěny žádné omítkové nálezy, zřejmě v tomto období byla vsazena stávající kamenná ostění oken 1. patra. V klasicistní fázi byla nově upravena fasáda, celé průčelí bylo rozčleněno plochými pilastry, vynášejícími kordonové římsy. Okenní otvory 1. patra vedle stuhových šambrán dále člení starší nadokenní římsy a parapetní rokajové výplně s palmetkami po stranách. Redukovanou výzdobu oken 2. patra tvoří především parapetní mřížky.

 

 


Štít byl rozčleněn pouze pilastry, volutami a trojúhelným štítovým nástavcem. Přízemí bylo upraveno pásovou rustikou. Nejstarší zjištěné barevné členění: červeno-bílé. Ve 2. polovině 19. století patrně současně s úpravou dvorního traktu byly instalovány stávající výplně v přízemí a zrušena pásová přízemní rustika. V Českém Krumlově se jedná o první fasádu opravenou konservační metodou v r. 1996. Průčelí po omítkových opravách nebylo dokonce ani opatřováno novým jednotícím nátěrem. Pouze byly prováděny retuše omítkových vysprávek, takže se i nadále na velkých plochách průčelí uplatňují starší nátěry. Dílčím nedostatkem je nepravdivý rozvrh parteru kvádrováním.

Historie obyvatel domu:

Prvním známým majitelem domu byl Pavel Komínek, uváděný zde k roku 1513. Po jeho smrti dům zdědila jeho žena Kateřina a prodala jej Bastlu Brymburovi, který byl ve 20. a 30. letech 16.století městským radním. Ve 40.a 50.letech 16. století budova patřila Pavlu Štětkovi, který také často vykonával konšelský úřad. Po jeho smrti dům připadl rodině a vdova Barbora se znovu vdala. V 90. letech dům koupil zámecký purkrabí Jan Louta. V roce 1620 vdova po Janu Loutovi dům prodává Jeronýmu Ditmarovi s tím, že v něm dožije. Od roku 1646 zde zastihujeme ševce Kryštofa Hölzla, jehož roku 1652 vystřídal sladovník Mikuláš Peschl. V první polovině sedmdesátých let 17. století patřil dům řezníku Eliáši Madrinovi. Po něm se v roce 1675 do domu nastěhoval knížecí sládek Urban Postl. Od roku 1696 zde žil soukeník Valentin Pekh. V letech 1756 - 1824 vlastnil dům řeznický rod Streintzů.

Fotografie:
V roce 1996 byla pořízena fotodokumentace vnějšího stavu objektu před opravou a po opravě fasády.